Eduard III.
Eduard III. byl anglický král vládnoucí v letech 1327 až 1377, který revolucionizoval anglické mincovnictví zavedením prvních pravidelně ražených zlatých mincí v dějinách Anglie. Jeho měnové reformy a ikonické ražby zlatých noblů s vyobrazením krále na lodi představují klíčový mezník evropské numismatiky 14. století.
Historie
Eduard III. nastoupil na trůn jako mladík po svržení svého otce Eduarda II. roku 1327. První desetiletí jeho vlády probíhala pod regentstvím matky Isabely a jejího milence Rogera Mortimera. Po převzetí skutečné moci roku 1330 zahájil ambiciózní politiku, která vyžadovala značné finanční prostředky. Nárok na francouzský trůn vedl k stoleté válce (1337-1453), jejíž financování si vynutilo zásadní měnové reformy.
Přelomový moment nastal 27. ledna 1344, kdy Eduard III. vydal edikt o zavedení zlatých mincí. První emise zahrnovala tři nominály - florin (6 šilinků), poloviční florin nazývaný leopard (3 šilinky) a čtvrtflorin zvaný helm (1,5 šilinku). Design zobrazoval krále na trůnu, heraldického leoparda a přilbu. Tyto mince však byly nadhodnocené vůči stříbru a po pouhých sedmi měsících byly staženy.
Úspěch přinesla druhá zlatá emise z července 1344 - legendární noble v hodnotě 6 šilinků 8 pencí (třetina libry). Noble zobrazoval Eduarda III. stojícího na lodi s mečem a štítem, symbolizující anglickou námořní moc. Nápis "IHC AUTEM TRANSIENS PER MEDIUM ILLORUM IBAT" (Ježíš však prošel jejich středem) měl magický ochranný význam. Noble se stal nejúspěšnější anglickou zlatou mincí středověku.
Stříbrné mincovnictví Eduarda III. přineslo zavedení groatu (4 pence) roku 1351. Tato mince s královým poprsím v čelním pohledu vyplnila mezeru mezi penny a větššími nominály. Design groatu se stal vzorem pro anglické stříbrné ražby následujících století. Kvalita vyobrazení představovala vrchol gotického medailérského umění.
Vojenské úspěchy, zejména vítězství u Kresčaku (1346) a Poitiers (1356), přinesly obrovskou válečnou kořist včetně francouzského zlata. Toto bohatství umožnilo masivní ražbu noblů, které se staly mezinárodní měnou. Anglické zlaté mince z Eduardovy éry kolovaly po celé Evropě jako symbol anglické prosperity.
Pozdní období vlády (1360-1377) charakterizovala postupná devalvace způsobená válečnými výdaji. Obsah zlata v noblu klesl z původních 7 gramů na 6,2 gramů. Přesto si noble zachoval prestiž - byl akceptován od Flander po Středomoří. Eduard III. zemřel roku 1377, zanechávaje Anglii jako přední ekonomickou mocnost s nejstabilnější zlatou měnou v Evropě.
Numismatický význam a inovace
Eduard III. představuje zakladatele anglické zlaté měny. Před jeho vládou Anglie spoléhala výhradně na stříbrné penny a importované zlaté floriny. Zavedení domácí zlaté ražby posílilo ekonomickou nezávislost a mezinárodní prestiž Anglie. Noble se stal vzorem pro pozdější evropské zlaté mince.
Ikonografie Eduardových mincí kombinovala náboženské a dynastické symboly. Loď na noblu symbolizovala nejen námořní moc, ale i církev (Petrova loď). Francouzské lilie ve štítu vyjadřovaly nárok na francouzský trůn. Tato symbolika přetrvala v anglickém mincovnictví až do 19. století.
Technologicky představovaly Eduardovy mince vrchol středověkého mincovního umění. Precizní rytina razidel, konzistentní váha a ryzost svědčí o vysoké organizaci Tower Mint (londýnské mincovny). Zavedení přísné kontroly kvality včetně procesu "Trial of the Pyx" zajistilo důvěru v anglickou měnu.
Zajímavosti
- Eduardův florin z roku 1344 je nejdražší anglickou mincí - jediné tři známé exempláře dosahují ceny přes 150 milionů Kč
- Noble byl tak populární, že ho padělali ve Flandrech - burgundské kopie jsou dnes cennější než originály
- Eduard III. byl první panovník zobrazený s plnovousem na anglických mincích - stanovil módu na 200 let
- Loď na noblu inspirovala portugalské cruzado a holandské scheepjesschelling
- Některé noble nesou značku R - byly raženy ve francouzském Calais, anglické državě do roku 1558
- Eduard III. zavedl tradici "King's Touch" - dotýkal se zlatých mincí před rozdáním nemocným jako léčivý rituál