Zákaznická podpora:+420 724 191 052
    Domů / Slovník pojmů / Eduard III.

    Eduard III.

    Eduard III.Eduard III. (1312–1377), anglický král z dynastie Plantagenetů vládnoucí v letech 1327–1377, patří mezi nejvýznamnější středověké anglické panovníky. Z numismatického hlediska je průlomovou postavou, neboť zavedl zlatý noble, jednu z prvních úspěšných zlatých mincí v Anglii. Jeho měnové reformy, realizované zejména ve 40. letech 14. století, dramaticky proměnily anglické mincovnictví a položily základy pro monetární systém, který v různých podobách přetrval až do tudorovské éry.

    Historie

    Eduard III. se narodil 13. listopadu 1312 ve Windsoru jako nejstarší syn krále Eduarda II. a Isabely Francouzské. Na trůn nastoupil v pouhých 14 letech po svržení svého otce v roce 1327, zpočátku pod regentskou vládou své matky a jejího milence Rogera Mortimera. V roce 1330 se Eduard chopil moci ve svých rukou, nechal Mortimera popravit a poslal matku do domácího vězení. Jeho dlouhá, téměř padesátiletá vláda byla poznamenána počátkem Stoleté války s Francií, kterou zahájil v roce 1337 vznesením nároku na francouzský trůn jako vnuk francouzského krále Filipa IV. Sličného. Anglické armády pod jeho vedením dosáhly významných vítězství v bitvách u Crécy (1346) a Poitiers (1356). Eduard značně posílil roli parlamentu, položil základy anglického námořnictví, podporoval obchod s Flandrami, kde zajistil odbyt pro anglickou vlnu, a zasloužil se o rozvoj gotické architektury v Anglii. Byl znám i jako milovník rytířské kultury – založil prestižní Podvazkový řád a pořádal okázalé turnaje. Poslední léta jeho vlády byla poznamenána ztrátou mnoha územních zisků ve Francii, epidemií Černé smrti a jeho postupující senilitou. Eduard III. zemřel 21. června 1377 v Sheen Palace a byl pohřben ve Westminsterském opatství.

    Eduardovy měnové reformy byly reakcí na několik výzev, kterým čelila anglická ekonomika v první polovině 14. století. Když nastoupil na trůn, anglický měnový systém byl založen téměř výhradně na stříbrných mincích – zejména na pennies, halfpennies a farthings (1/4 penny). Anglie, na rozdíl od kontinentální Evropy, dosud nezavedla zlaté mince pro vysokohodnotové transakce, což komplikovalo mezinárodní obchod a financování války s Francií. Navíc výrazný přítok zahraničních zlatých mincí, především francouzských écus a florentských florénů, narušoval stabilitu domácího měnového systému. Eduard III. proto inicioval zásadní měnovou reformu. V roce 1344 poprvé zkusil zavést zlaté mince – dvojitý leopard (6 šilinků), leopard (3 šilinky) a helmu (1 šilink 6 pencí), ale tato první emise nebyla úspěšná. V roce 1351 však zavedl novou zlatou minci – noble v hodnotě 6 šilinků 8 pencí (1/3 libry), který se stal jednou z nejvýznamnějších středověkých evropských mincí. Současně reformoval i stříbrné mince, zavedl nové nominály groat (4 pence) a half-groat (2 pence) a zlepšil kvalitu a konzistenci ražby.

    Eduardovy mince, zejména zlatý noble, se vyznačovaly propracovaným uměleckým zpracováním a bohatou symbolikou. Na aversu (líci) zlatého noblu byl zobrazen král stojící na lodi s mečem a štítem, což připomínalo námořní vítězství Anglie v bitvě u Sluys (1340) a zdůrazňovalo rostoucí námořní ambice Anglie. Kolem portrétu byl latinský opis EDWARD DEI GRA REX ANGL Z FRANC DNS HYB (Eduard, z Boží milosti král Anglie a Francie, pán Irska), který odrážel jeho nárok na francouzský trůn. Na reversu (rubu) byl vyobrazen ozdobný kříž s leopardy (heraldickými lvy) v úhlech a latinský nápis IHC AVTEM TRANSIENS PER MEDIVM ILLORVM IBAT (Ježíš však procházel jejich středem a šel dál), citát z Lukášova evangelia, který měl pravděpodobně ochranný význam. Stříbrný groat nesl na aversu korunovaný portrét krále z předního pohledu a na reversu dlouhý kříž s trojitými kuličkami v úhlech. Mince byly raženy v londýnské mincovně v Tower of London a v menším množství i v dalších mincovnách, například v Canterbury, Yorku a Durhamu. Každá mincovna používala specifickou značku umožňující identifikaci. Kvalita Eduardových mincí byla vysoce ceněna – noble měl ryzost zlata kolem 23,875 karátů (99,5%) a groat obsahoval přibližně 92,5% stříbra (sterling standard).

    Význam pro investory a sběratele

    Mince Eduarda III. patří mezi nejvyhledávanější středověké anglické ražby. Pro sběratele představují atraktivní objekty díky své historické důležitosti, umělecké kvalitě a rozmanitosti typů. Obzvláště ceněné jsou zlaté nobly, které kombinují numismatickou hodnotu s vysokým obsahem zlata a jsou považovány za jedny z nejkrásnějších středověkých evropských mincí. Pro investory mohou tyto mince představovat zajímavou příležitost – díky své vzácnosti, historickému významu a stabilní sběratelské poptávce si dlouhodobě udržují vysokou hodnotu. Stříbrné groaty jsou cenově dostupnější a představují dobrý vstupní bod pro sběratele anglických středověkých mincí. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají exempláře z různých období Eduardovy vlády, které dokumentují vývoj anglické měny, a mince z méně běžných mincoven.

    Příklady

    Nejvýznamnější mince ražené za vlády Eduarda III.:

    • Gold Noble – hlavní zlatá mince s králem na lodi, hodnota 6 šilinků 8 pencí (třetina libry)
    • Half Noble – menší zlatá mince podobného designu, hodnota 3 šilinky 4 pence
    • Quarter Noble – nejmenší zlatá mince, hodnota 1 šilink 8 pencí
    • Groat – stříbrná mince s portrétem krále z předního pohledu, hodnota 4 pence
    • Penny – tradiční stříbrná mince, která prošla několika redesigny během Eduardovy vlády

    Zajímavosti

    • Zlatý noble byl vůbec první úspěšnou a dlouhodobě používanou zlatou mincí v Anglii, která skončila anglickou závislost na zahraničních zlatých mincích a stala se symbolem rostoucí ekonomické síly království.
    • Design zlatého noblu s králem na lodi byl natolik úspěšný a oblíbený, že zůstal s drobnými změnami zachován i na zlatých mincích Eduardových nástupců až do začátku 16. století.
    • Eduard III. financoval své nákladné válečné tažení ve Francii částečně díky své měnové reformě, která mu umožnila efektivněji vybírat daně a manipulovat s kurzem mezi zlatými a stříbrnými mincemi.
    • Podle některých ekonomických historiků byl Eduardův noble jednou z prvních mincí v historii, jejíž hodnota byla úmyslně stanovena tak, aby usnadnila mezinárodní obchodní transakce – hodnota 6 šilinků 8 pencí (třetina libry) odpovídala běžné ceně jednoho pytle vlny, hlavního anglického exportního artiklu.