Ernst Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Ernst Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský byl vévoda vládnoucí v letech 1729 až 1800, jehož dlouhá vláda položila základy budoucí prominence koburské dynastie na evropských trůnech. V numismatice představuje Ernst Fridrich příklad malého německého knížete 18. století, přičemž jeho konvenční tolary, guldeny a vzácné dukáty dokumentují skromné ambice vévodství, které se později stalo kolébkou královských dynastií Belgie, Portugalska a Velké Británie.

Historie

Ernst Fridrich se narodil 8. března 1724 v Saalfeldu jako třetí syn vévody Františka Josiáše Sasko-Kobursko-Saalfeldského. Po smrti obou starších bratrů nečekaně zdědil vévodství v roce 1729 jako pětiletý. Dlouhá regentská vláda jeho strýců zajistila stabilitu, ale omezila modernizační snahy. Ernst Fridrich převzal faktickou vládu v roce 1745, v době vrcholící války o rakouské dědictví, kdy musel lavírovat mezi pruskými a rakouskými zájmy.

Vláda Ernsta Fridricha byla poznamenána snahou udržet nezávislost malého vévodství s pouhými 40 000 obyvateli. Vévoda byl typickým osvícenským panovníkem v malém měřítku - reformoval školství, založil sirotčinec a podporoval drobné manufaktury. Ernst Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský vedl skromný dvůr v koburském Ehrenbergu, věnoval se především správě lesů a lovu. Jeho manželství se Sofií Antonií Brunšvicko-Wolfenbüttelskou přineslo osm dětí, které později vytvořily síť dynastických spojení.

Ekonomika vévodství byla založena na lesnictví, drobném průmyslu a tranzitním obchodu. Ernst Fridrich opatrně využíval mincovní právo - koburská mincovna produkovala minimální množství kvalitních mincí podle říšských standardů. Vévoda byl vášnivý numismatik a vybudoval cennou sbírku saských mincí dokumentujících ernestinskou historii. Sedmiletá válka a napoleonské konflikty vyčerpaly skromné zdroje vévodství.

Ernst Fridrich zemřel 8. září 1800 v Koburgu ve věku 76 let. Jeho vláda trvající 71 let byla jednou z nejdelších v německých dějinách. Ačkoli sám vládl pouze malému vévodství, jeho potomci dosáhli nečekaného vzestupu - vnuk Leopold se stal belgickým králem, pravnuk Albert manželem královny Viktorie, položiv základ koburského vlivu na evropské monarchie 19. století.

Skromné mincovnictví malého vévodství

Ernstovo mincovnictví bylo minimální - roční produkce nepřesahovala 10 000 tolarů. Základními nominály byly konvenční tolar, gulden a krejcary, zlaté dukáty se razily výjimečně. Design koburských mincí byl prostý - vévodský portrét, saský erb s koburským štítem.

Technicky koburská mincovna používala zastaralé vybavení, kvalita ražeb byla průměrná. Ernst Fridrich odmítal měnové manipulace, preferoval stabilitu před rychlým ziskem. Pamětní ražby byly vzácné - pouze k významným jubileím. Paradoxně tato produkční skromnost činí dnes koburské mince Ernsta Fridricha vyhledávanými raritami.

Zajímavosti

• Ernst Fridrich razil jediný zlatý desetidukát své vlády k 50. výročí vlády - dnes v britské královské sbírce
• Vévoda používal mince se svým portrétem jako šachové figurky při hře s dětmi
• Koburské krejcary byly tak vzácné, že se používaly jako talismany pro štěstí
• Napoleon při průchodu Koburkem v roce 1806 zabavil celou vévodskou mincovní sbírku
• Královna Viktorie nosila koburský tolar svého pradědečka jako medailon
• Poslední Ernstova mince z roku 1800 byla dokončena až po jeho smrti jeho synem