Escudo
Escudo je historická španělská a portugalská zlatá mince a měnová jednotka, jejíž název pochází ze španělského slova pro "štít" - heraldický motiv, který se často objevoval na jejím reversu. Tato mince byla zavedena v době zlatého věku španělského impéria v 16. století a stala se jednou z nejvýznamnějších mezinárodních měn globálního obchodu až do 19. století. V různých obdobích existovaly různé nominály escuda, od základního escuda po osmi-escudo (známé také jako "onza" nebo "doubloon"), které obsahovalo přibližně 27 gramů zlata. Po staletí své existence se escudo stalo symbolem španělské a portugalské kolonizace a mezinárodního obchodu, přičemž dnes představuje významnou a vysoce ceněnou sběratelskou oblast.
Historie
Historie escuda začíná v roce 1535, kdy španělský král Karel V. v rámci měnové reformy zavedl tuto zlatou minci jako nový standard pro své rozrůstající se impérium. První escuda byla ražena v mincovnách v Seville, Madridu a dalších španělských městech. Základní escudo obsahovalo přibližně 3,4 gramu zlata o vysoké ryzosti. Zásadní rozšíření přišlo s objevem bohatých nalezišť zlata v Novém světě, zejména v Mexiku, Peru a Kolumbii, což vedlo k masové produkci escud v koloniálních mincovnách jako Mexico City, Lima nebo Potosí. V roce 1566 král Filip II. standardizoval escudo na 3,38 gramu zlata o ryzosti 22 karátů (91,7%). Portugalsko zavedlo vlastní escudo v roce 1722 za vlády Jana V. Významným milníkem byla španělská měnová reforma v roce 1772, kdy Karel III. modernizoval design mince a zpřesnil standard. Escudo sloužilo jako hlavní zlatá mince španělských a portugalských kolonií v Americe a Asii až do 19. století, kdy bylo postupně nahrazeno decimálními měnovými systémy. Poslední escuda jako oběžné mince byly raženy v Portugalsku do roku 1910 a ve Španělsku do roku 1868. V moderní době se escudo vrátilo jako název měnové jednotky některých bývalých kolonií (Chile, Portugalská Guinea) a v samotném Portugalsku v letech 1911-2002, než bylo nahrazeno eurem, ačkoli tyto moderní verze již nebyly zlatými mincemi.
Z numismatického hlediska lze escuda klasifikovat podle několika hlavních typů a období. Habsburské escudo (1535-1700) neslo na aversu portréty habsburských panovníků a na reversu španělský královský erb. Bourbonské escudo (1700-1868) zobrazovalo bourbonské krále a modernizovaný erb. Koloniální escudo, ražené v mincovnách Nového světa, mělo často specifické lokální značky a v některých případech odlišné provedení. Portugalské escudo se vyznačovalo portrétem aktuálního panovníka a portugalským královským znakem. Z hlediska nominálů existovalo několik variant: základní escudo, 2 escudos (doubloon), 4 escudos (double doubloon) a nejvyšší 8 escudos (quadruple doubloon nebo "onza"). Mince 8 escudos, obsahující přibližně 27 gramů zlata, se stala legendární jako "španělský doubloon" nebo "piece of eight gold" (neměnit s "piece of eight" ze stříbra) a byla široce používána v mezinárodním obchodě. Charakteristickým rysem španělských koloniálních escud, zejména z období 16.-17. století, byla jejich často nepravidelná forma - mnoho mincí mělo nepravidelný tvar, nerovnoměrnou tloušťku a ruční ražbu, což odráží méně sofistikované výrobní metody v koloniálních mincovnách. Tyto mince, známé jako "cob coinage", jsou dnes vysoce ceněny sběrateli právě pro svůj unikátní charakter.
Význam pro investory a sběratele
Pro sběratele představují historická escuda mimořádně zajímavou oblast kombinující historický význam, uměleckou hodnotu a vzácnost. Nejvíce ceněny jsou rané habsburské escuda, koloniální ražby z vzácných mincoven (Cartagena, Guatemala) a mince z vraků slavných lodí jako Nuestra Señora de Atocha (potopena 1622) nebo 1715 Plate Fleet. Z investičního hlediska jsou escuda atraktivní díky kombinaci historické prémie a vysokého obsahu zlata. Zatímco běžnější typy 8 escudos z 18. století se prodávají s prémií 30-100% nad hodnotu obsaženého zlata, vzácnější typy mohou dosahovat mnohanásobku ceny kovu. Mimořádné exempláře z 16. století nebo raritní koloniální ražby pravidelně překračují hranici 50 000 € na mezinárodních aukcích.
Příklady
Významné typy escud zahrnují:
- Španělské 8 escudos "doubloon" – zlatá mince o hmotnosti přibližně 27 g, ražená 1687-1868
- Mexické 8 escudos – koloniální ražba z Mexico City s charakteristickým designem
- Portugalské 4 escudos – známé také jako "Peça", ražené za vlády Jana V. a jeho nástupců
- "Cob" escudo – nepravidelná ručně ražená mince ze 16.-17. století z amerických kolonií
Zajímavosti
- Španělské escudo bylo první zlatou mincí systematicky raženou z amerického zlata a stalo se prvním skutečně globálním platidlem – archeologické nálezy potvrzují jeho výskyt v tak vzdálených místech jako je Japonsko, Filipíny, Indie a dokonce i Austrálie, což dokumentuje rozsah španělského koloniálního obchodu.
- Literatura a popkultura výrazně přispěly k mytizaci "španělského doublonu" jako typické pirátské kořisti – objevuje se v dílech jako "Ostrov pokladů" Roberta Louise Stevensona nebo v populární filmové sérii "Piráti z Karibiku", což zvýšilo povědomí o těchto mincích i jejich sběratelskou hodnotu.
- V roce 2014 byl u pobřeží Floridy nalezen exemplář zlatého 8 escudos ražený v Mexico City roku 1715, který byl součástí nákladu legendární "1715 Plate Fleet" (flotily pokladů) – tato jediná mince byla prodána v aukci za více než 500 000 dolarů, což z ní činí jedno z nejdražších escud v historii.
- Numismatickou kuriozitou je tzv. "Heart Escudo" – vzácná varianta portugalského escuda ve tvaru srdce, ražená v 18. století jako dárek pro královskou rodinu a dvořany. Dnes je známo pouze 7 exemplářů, přičemž poslední prodaný kus dosáhl v aukci ceny 170 000 eur.