ETF na zlato

ETF na zlato je burzovně obchodovaný fond, který sleduje cenu zlata a umožňuje do něj investovat přes běžný brokerský účet bez nutnosti kupovat a skladovat fyzické slitky či mince. Nejčastěji jde o fondy kryté fyzickým zlatem, případně o fondy navázané na zlaté deriváty nebo akcie těžařů.

Historie

Myšlenka „zabalit“ investici do zlata do jednoduše obchodovatelného cenného papíru souvisí s rozvojem moderních finančních trhů na konci 20. století. Zlato bylo po staletí uchovatelem hodnoty a v krizích fungovalo jako pojistka, ale pro běžného investora mělo nevýhodu: fyzické zlato je třeba bezpečně nakoupit, ověřit pravost, uložit a případně pojistit. V době, kdy se rozšiřovalo elektronické obchodování a rostla obliba nízkonákladových fondů, se proto prosazoval model, který by cenu zlata zpřístupnil podobně snadno jako akcie.

ETF (exchange-traded fund) jako produkt se rozvíjel od 90. let a postupně se stal standardem pro pasivní investování do akciových indexů, dluhopisů i komodit. U zlata se tento koncept ukázal jako mimořádně atraktivní, protože fond dokázal řešit největší praktickou překážku: investor získá expozici na cenu zlata, ale nemusí řešit logistiku fyzického kovu. Růst popularity urychlily i období zvýšené nejistoty na trzích, kdy se investoři přesouvali do „bezpečnějších“ aktiv. ETF na zlato tak postupně začaly fungovat jako rychlý nástroj, jak přidat zlato do portfolia nebo na něj krátkodobě vsadit.

V průběhu času vzniklo několik „rodin“ zlatých ETF. Nejviditelnější jsou fondy kryté fyzickým zlatem, u nichž je v pozadí reálně uložený kov u depozitáře a hodnota podílu se odvíjí od ceny zlata po odečtení nákladů. Vedle nich existují fondy, které cenu sledují přes futures kontrakty, a také ETF/ETN zaměřené na akcie těžařů zlata. Tyto varianty se mohou chovat odlišně: těžaři bývají citlivější na akciový trh a náklady těžby, futures fondy zase mohou nést specifické „rolovací“ náklady a rizika spojená s trhem derivátů. Právě proto se v praxi pod jedním pojmem „ETF na zlato“ skrývá více odlišných přístupů.

Zlato má navíc silnou kulturní a historickou stopu – od mincovních standardů a oběhu zlatých mincí až po moderní investiční slitky. ETF tento příběh nepřenáší do ruky jako fyzická mince, ale umožňuje „čistou“ cenovou expozici. Pro investora je proto důležité vědět, zda chce zlato jako dlouhodobou pojistku, jako taktický prvek v portfoliu, nebo jako krátkodobý obchodní nástroj. Každá z těchto motivací může vést k jiné volbě typu fondu a k jinému očekávání od výsledku.

Jak ETF na zlato funguje a na co si dát pozor

U fyzicky krytého ETF je princip jednoduchý: fond shromažďuje prostředky investorů a drží odpovídající množství zlata (typicky v podobě standardních prutů) v profesionálním úložišti. Cena podílu pak zhruba kopíruje spotovou cenu zlata, jen je dlouhodobě mírně snižována o průběžné náklady fondu. Investor nakupuje a prodává podíly na burze během obchodních hodin, podobně jako akcie, a může tak snadno měnit pozici bez řešení fyzické dodávky.

Ne všechny produkty jsou ale stejné. U derivátových fondů může docházet k tomu, že výnos se bude od spotové ceny lišit – například kvůli nákladům na obnovování futures kontraktů. U ETF na těžaře zase platí, že nejde o „zlato“, ale o podnikání firem: do výsledku vstupují náklady, dluh, management, geopolitika i vývoj akciových trhů. Prakticky tedy platí: pokud chce někdo co nejvěrněji kopírovat cenu zlata, obvykle sahá po fyzicky krytém produktu; pokud chce spíše růstový potenciál s vyšším rizikem, míří k těžařům.

Při výběru se vyplatí sledovat několik věcí: zda je fond skutečně fyzicky krytý a jak popisuje úschovu (depozitář, audit, typ držby), jaké má průběžné náklady, jak je obchodně likvidní (spready) a v jaké měně se obchoduje. Z praktického pohledu je důležité i zdanění a měnové riziko: český investor může mít expozici nejen na zlato, ale i na kurz koruny vůči měně, ve které je ETF kótováno. ETF na zlato proto může fungovat jako jednoduchý nástroj, ale je dobré chápat, jaký typ produktu kupujete a jaké rizikové vrstvy se v něm skrývají.

Ve srovnání s fyzickým zlatem nemá ETF „numismatickou“ hodnotu ani sběratelskou prémii, zato nabízí vysokou obchodovatelnost a snadné začlenění do portfolia. Fyzické mince a slitky mohou dávat smysl lidem, kteří chtějí vlastnit kov mimo finanční systém nebo preferují hmatatelný majetek. ETF na zlato naopak vyhovuje těm, kteří chtějí především cenovou expozici, jednoduchý nákup a rychlou možnost prodeje. V praxi se tyto přístupy často kombinují: část ve fyzickém kovu jako dlouhodobá rezerva a část v ETF pro flexibilní práci s pozicí.