ETF na zlato

ETF na zlato je burzovně obchodovaný fond, který sleduje cenu zlata a umožňuje investorům získat expozici vůči tomuto drahému kovu bez nutnosti fyzického vlastnictví. ETF na zlato představují alternativu k přímé koupi investičních zlatých mincí a slitků, přičemž kombinují likviditu akciového trhu s hodnotou zlata jako uchovatele hodnoty, což z nich činí jeden z nejoblíbenějších způsobů investování do drahých kovů pro institucionální i drobné investory.

Historie

První pokusy o vytvoření burzovně obchodovaného nástroje sledujícího cenu zlata sahají do 90. let 20. století, kdy investoři hledali jednodušší způsob investování do zlata než fyzické vlastnictví nebo futures kontrakty. Průkopnické projekty v Austrálii a Kanadě narazily na regulační překážky a nedůvěru institucionálních investorů. Situace se změnila po pádu technologické bubliny v roce 2000, kdy investoři hledali bezpečné přístavy pro své portfolio a zlato začalo znovu získávat na popularitě po dvaceti letech cenového útlumu.

První úspěšný ETF na zlato byl spuštěn 12. března 2003 na australské burze pod názvem Gold Bullion Securities. Tento fond byl plně krytý fyzickým zlatem uloženým v trezorech HSBC v Londýně. Průlomový okamžik nastal 18. listopadu 2004, kdy byl na newyorské burze spuštěn SPDR Gold Shares (GLD), který se stal největším ETF na zlato na světě. Během prvního dne obchodování dosáhl objem obchodů 1 miliardy dolarů, což překonalo všechna očekávání. Do konce roku 2004 spravoval GLD zlato v hodnotě 1,3 miliardy dolarů.

Úspěch GLD spustil vlnu zavádění zlatých ETF po celém světě. V roce 2005 byl v Evropě spuštěn ETF Securities Physical Gold, který jako první nabídl možnost fyzického vyplacení zlata investorům. iShares Gold Trust (IAU) vstoupil na trh v lednu 2005 s nižšími poplatky než GLD, čímž začala konkurenční válka o investory. Do roku 2009 držely všechny zlaté ETF dohromady přes 1000 tun zlata, což z nich učinilo šestého největšího držitele zlata na světě po centrálních bankách největších ekonomik.

Finanční krize 2008-2009 přinesla masivní příliv kapitálu do zlatých ETF, které investoři vnímali jako bezpečné aktivum. Držba zlata v ETF vzrostla z 700 tun v roce 2007 na 2100 tun v roce 2012. Cena zlata dosáhla historického maxima 1921 dolarů za unci v září 2011, částečně díky poptávce z ETF. SPDR Gold Shares se krátce stal největším ETF na světě podle tržní kapitalizace, když překonal i slavný SPY sledující index S&P 500. V roce 2013 však nastal obrat, když americký Fed signalizoval ukončení kvantitativního uvolňování a investoři začali stahovat peníze ze zlatých ETF.

V Evropě se zlaté ETF rozšířily především po dluhové krizi eurozóny v letech 2010-2012. Německo se stalo největším evropským trhem pro zlaté ETF s produkty jako Xetra-Gold, který nabízí unikátní možnost výměny podílů za fyzické zlaté slitky bez DPH. Švýcarsko zavedlo ZKB Gold ETF krytý zlatem uloženým ve švýcarských trezorech, což oslovilo konzervativní investory. Asijské trhy následovaly s vlastními produkty - Čína spustila v roce 2013 první zlaté ETF na šanghajské burze, které během prvního roku nashromáždily přes 20 tun zlata.

Pandemie COVID-19 v roce 2020 způsobila rekordní příliv kapitálu do zlatých ETF. Globální držby dosáhly historického maxima 3880 tun v říjnu 2020, když centrální banky po celém světě spustily bezprecedentní měnové stimuly. Cena zlata překonala 2000 dolarů za unci poprvé v historii. Roční příliv 877 tun do zlatých ETF v roce 2020 představoval hodnotu 47,9 miliardy dolarů. Po odeznění pandemie a zvýšení úrokových sazeb v letech 2022-2023 došlo k částečnému odlivu kapitálu, ale zlaté ETF zůstávají klíčovým nástrojem pro investice do zlata s celkovou držbou přes 3000 tun.

Fungování a typy zlatých ETF

Zlaté ETF fungují na principu kolektivního investování, kdy fond nakupuje fyzické zlato nebo deriváty navázané na cenu zlata a vydává podílové listy obchodované na burze. Fyzicky kryté ETF vlastní skutečné zlaté slitky uložené v certifikovaných trezorech, obvykle v Londýně, Zürichu nebo New Yorku. Každý podíl reprezentuje určité množství zlata, například 1/10 unce. Správce fondu zajišťuje, že hodnota podílů odpovídá hodnotě drženého zlata minus manažerské poplatky. Syntetické ETF nedrží fyzické zlato, ale používají deriváty jako swapy nebo futures k replikaci cenového vývoje zlata.

Výhody ETF na zlato zahrnují likviditu s možností nákupu a prodeje během burzovního dne, nízké vstupní investice oproti fyzickým slitků, absenci nákladů na skladování a pojištění, transparentnost s denním zveřejňováním držeb a jednoduchost zdanění jako u cenných papírů. Nevýhody představují manažerské poplatky snižující výnos, riziko protistrany u syntetických ETF, nemožnost fyzického držení zlata pro většinu investorů, závislost na funkčnosti finančního systému a potenciální regulatorní rizika. Pro české investory je důležité, že zisky z prodeje ETF podléhají 15% dani z příjmu při držení kratším než 3 roky.

Zajímavosti

• SPDR Gold Shares (GLD) vlastní přes 900 tun zlata uloženého v trezorech HSBC v Londýně, což je více zlata než mají centrální banky většiny zemí světa.
• V březnu 2020 během pandemické paniky byla cena zlatých ETF v USA až o 5% vyšší než cena fyzického zlata kvůli logistickým problémům s dopravou zlata z Evropy.
• Některé zlaté ETF jako Sprott Physical Gold Trust umožňují výměnu podílů za fyzické zlato, ale minimální množství je 400 uncí v hodnotě přes 700 000 dolarů.
• Největší jednodenní příliv do zlatých ETF byl 19. března 2020, kdy investoři vložili 2,8 miliardy dolarů v reakci na oznámení neomezených nákupů aktiv americkým Fedem.