Faustina

Faustina (starší) (100-141) byla římská císařovna, manželka císaře Antonina Pia a matka budoucí císařovny Faustiny mladší, která se proslavila jako vzor ctnostné římské matróny a po smrti byla zbožštěna senátem. Faustina starší je v numismatice významná díky posmrtným mincím s jejími portréty a symboly zbožštění, které představují jedny z nejkrásnějších příkladů římského císařského kultu žen.

Historie

Annia Galeria Faustina se narodila kolem roku 100 do významné senátorské rodiny jako dcera Annia Vera a Rupilie Faustiny. Pocházela ze starého římského patricijského rodu, který si udržel vysoké postavení i během císařství. Její otec zastával důležité úřady a rodina vlastnila rozsáhlé majetky v Itálii, což zajišťovalo Faustině privilegované postavení v římské společnosti.

Sňatek s Antoninem Piem se uskutečnil pravděpodobně kolem roku 110, kdy byl Antoninus ještě soukromým senátorem bez císařských ambicí. Manželství bylo podle všech současných zpráv šťastné a harmonické, což kontrastovalo s mnoha dynastickými sňatky římské elity uzavíranými pouze z politických důvodů. Faustinina ctnost a oddanost manželovi se staly vzorem pro římské matróny její doby.

Během Antoninovy politické kariéry Faustina podporovala jeho vzestup a získávala si respekt římské společnosti svým důstojným chováním. Když císař Hadrián adoptoval Antonina jako svého následníka roku 138, Faustina se automaticky stala budoucí císařovnou. Její příprava na tuto roli zahrnovala účast na dvorských ceremoniích a charitativní činnost mezi chudými v Římě.

Jako císařovna (138-141) Faustina reprezentovala ideál ženské ctnosti a mateřství v antonínské propagandě. Byla matkou několika dětí, z nichž se dospělosti dožila především Faustina mladší, budoucí manželka Marka Aurelia. Císařovna se aktivně účastnila náboženských ceremonií a podporovala chrámy zasvěcené bohyním, zejména Venuši a Vestě.

Charitativní činnost Faustiny zahrnovaly zakládání sirotčinců, podporu chudých dívek a financování veřejných staveb. Spolu s Antoninem Piem podporovala alimentární programy pro chudé děti v italských městech, což posílilo popularitu císařské rodiny mezi obyvatelstvem. Tyto aktivity byly součástí antonínské politiky zaměřené na sociální stabilitu a prosperitu.

Smrt Faustiny roku 141 zasáhla Antonina Pia natolik, že podle historiků už nikdy nepřekonal žármutek ze ztráty milované manželky. Císař okamžitě požádal senát o její zbožštění, což bylo schváleno jednomyslně. Faustina se stala Diva Faustina (božská Faustina) a byly jí zasvěceny chrámy v Římě i provinciích.

Kult zbožštěné Faustiny se rychle rozšířil po celé říši a stal se součástí oficiálního císařského náboženství. Chrám Faustiny na římském foru postavený Antoninem Piem patřil k nejkrásnějším stavbám antonínské doby. Po císařově smrti roku 161 byl chrám přejmenován na Templum Divi Antonini et Divae Faustinae a sloužil kultu obou zbožštěných manželů.

Dědictví Faustiny starší spočívá v jejím vzoru ctnostné císařovny a oddané manželky, který ovlivnil reprezentaci římských císařoven po několik generací. Její dcera Faustina mladší pokračovala v této tradici jako manželka Marka Aurelia, čímž se antonínský ideál ženské ctnosti stal trvalou součástí římské císařské ideologie.

Faustina starší v numismatice

Posmrtné mince Faustiny starší razené Antoninem Piem od roku 141 patří k nejkrásnějším příkladům římského zemědělského mincovnictví. Portréty zobrazují císařovnu s charakteristickou antonínskou vlasovou úpravou - vlasy zatočené kolem hlavy a stažené do drdolu vzadu. Tyto idealizované portréty zdůrazňují Faustininu důstojnost a ctnost s jemnými rysy odpovídajícími římskému ideálu ženské krásy.

Nejčastějšími motivy na rubech jsou symboly zbožštění a nesmrtelnosti. CONSECRATIO (zbožštění) s orlem nebo pohřební hranicí, AETERNITAS (věčnost) s globem a hvězdami, a CERES sedící s obilnými klásy symbolizující plodnost a mateřství. Tyto motivy oslavují Faustininu transformaci z pozemské císařovny v božskou ochránkyni římských žen a matek.

Charakteristické jsou také motivy související s ženstvím a mateřstvím - FECVNDITAS (plodnost) s dětmi, PVDICITIA (cudnost) se závojem, a PIETAS (zbožnost) s kadidlým u oltáře. Tyto alegorie reflektují Faustininu roli jako vzoru ctnostné římské matróny a zdůrazňují antonínské hodnoty rodinné harmony a náboženské zbožnosti.

Technická kvalita Faustininých mincí dosahuje vrcholu antonínského mincovnictví s precizními portréty a detailní ikonografií. Použití nejkvalitnějšího stříbra a zlata dokumentuje Antoninovu oddanost zesnulé manželce a význam jejího kultu pro legitimitu dynastii. Tyto mince se staly vzorem pro pozdější zbožšťovací emise římských císařoven a ovlivnily ikonografii ženských ctností v antickém umění.

Zajímavosti

• Dokonalé manželství s Antoninem Piem bylo v antice považováno za vzor harmonického svazku mezi císařským párem.
• Chrám na foru postavený na její počest má zachované sloupy a je jedním z nejlépe dochovaných římských chrámů.
• Alimentární programy podporované Faustinou pomáhaly tisícům chudých dětí v italských městech během antonínské prosperity.
• Mateřská linie - její dcera Faustina mladší se stala matkou budoucího císaře Commoda a pokračovala v dynasii Antoninů.
• Posthumní popularita jejího kultu přetrvala celé století a ovlivnila zobrazování pozdějších zbožštěných císařoven.