Filip II. Makedonský
Filip II. Makedonský (382–336 př. n. l.) byl králem Makedonie v letech 359–336 př. n. l. a otcem Alexandra Velikého. Z numismatického hlediska patří k nejvýznamnějším panovníkům starověku, neboť zahájil ražbu prvních masově rozšířených zlatých statérů, které se staly dominantním platidlem ve východním Středomoří a položily základy pro helénistický měnový systém. Jeho mincovní reforma byla součástí širší strategie budování makedonské moci a zásadně změnila ekonomické vztahy v antickém světě.
Historie
Filip II. se narodil jako syn makedonského krále Amynta III. kolem roku 382 př. n. l. Na trůn nastoupil v roce 359 př. n. l. v době, kdy Makedonie byla slabým a ohroženým státem na periferii řeckého světa. Díky své mimořádné politické a vojenské schopnosti dokázal během své vlády zásadně posílit makedonskou moc, reformovat armádu zavedením makedonské falangy a spojit pod svou vládou většinu řeckých městských států. Klíčovým momentem jeho vlády bylo vítězství v bitvě u Chairóneie v roce 338 př. n. l., které mu umožnilo ovládnout prakticky celé Řecko. Filip začal připravovat tažení proti Perské říši, ale byl zavražděn během svatebních oslav své dcery v roce 336 př. n. l. Atentát byl pravděpodobně motivován osobní pomstou, ačkoli existují teorie o širším politickém spiknutí. Jeho syn a nástupce Alexandr III. (Veliký) později uskutečnil plánované tažení proti Persii a vytvořil rozsáhlou říši sahající až do Indie.
Filipův význam pro mincovnictví spočívá především v jeho rozhodnutí zahájit masovou ražbu zlatých statérů po získání kontroly nad zlatými doly v oblasti hory Pangaion v Thrákii v roce 356 př. n. l. Před Filipem byly zlaté mince v řeckém světě vzácností, ražené jen příležitostně a v omezeném množství. Perské dareiky byly sice v oběhu, ale především v oblasti Malé Asie. Filipovy statéry, ražené podle attického standardu o hmotnosti přibližně 8,6 gramu a vysoké ryzosti zlata, se staly prvním široce akceptovaným zlatým platidlem v celém řeckém světě. Na aversu (líci) těchto mincí byl zobrazen vavřínem ověnčený portrét boha Apollóna, což byl chytrý politický tah – místo svého portrétu Filip použil univerzálně respektovaný božský symbol. Na reversu (rubu) byla zobrazena biga (dvoukolý vůz tažený dvěma koňmi), odkazující na Filipovo vítězství v závodech vozů na olympijských hrách, a nápis ΦΙΛΙΠΠΟΥ (FILIPPOU - "Filipův"). Produkce těchto mincí byla obrovská – odhaduje se, že z dolů v oblasti Pangaionu se ročně získalo až tunu zlata, což umožnilo vyrazit více než 100 000 statérů ročně.
Vedle zlatých statérů razil Filip II. také stříbrné tetradrachmy podle stejných ikonografických vzorů (hlava Apollóna/jezdec na koni) a menší stříbrné nominály. Hlavní mincovny se nacházely v Pelle (hlavním městě Makedonie) a Amfipoli (blízko zlatých dolů). Filipovy mince byly tak populární a rozšířené, že jejich ražba pokračovala i mnoho desetiletí po jeho smrti a staly se vzorem pro mince mnoha dalších řeckých států a později i keltských kmenů ve střední a západní Evropě, kde se objevovaly jejich napodobeniny ještě o dvě století později. Ekonomická síla daná kontrolou nad doly a masovou produkcí kvalitních mincí umožnila Filipovi financovat profesionální armádu, provádět rozsáhlou diplomatickou činnost (včetně úplatkářství) a připravit podmínky pro expanzi, kterou později uskutečnil jeho syn Alexandr. Filipovy mince tak byly nejen ekonomickým, ale i významným politickým nástrojem v budování makedonské hegemonie.
Význam pro investory a sběratele
Mince Filipa II. Makedonského patří mezi nejvýznamnější starověké ražby a jsou vysoce ceněny sběrateli antické numismatiky. Pro sběratele představují atraktivní akvizici díky své historické důležitosti, umělecké kvalitě a relativní dostupnosti ve srovnání s jinými zlatými mincemi té doby. Obzvláště ceněné jsou zlaté statéry v dobrém stavu zachování, které dosahují na aukcích vysokých cen. Pro investory mohou tyto mince představovat zajímavou příležitost, kombinující významnou numismatickou prémii s hodnotou obsaženého zlata. Stříbrné tetradrachmy jsou cenově dostupnější a představují dobrý vstupní bod pro sběratele starověkých mincí. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince s jasně čitelnými detaily, mince z různých mincoven a ražby z období Filipova života (na rozdíl od posmrtných emisí).
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Filipa II. Makedonského:
- Zlatý statér – hlavní zlatá mince s Apollónem a bigou
- Stříbrná tetradrachma – velká stříbrná mince s Diem (na rozdíl od zlatých statérů) a jezdcem
- Stříbrná didrachma – menší stříbrná mince poloviční hodnoty
- Stříbrná drachma – běžnější stříbrná mince pro každodenní transakce
- Bronzové mince – drobné nominály s hlavou Apollóna nebo Hérakla a různými symboly na reversu
Zajímavosti
- Filipovy zlaté statéry byly natolik standardizované a důvěryhodné, že zůstaly v oběhu a byly napodobovány ještě 200 let po jeho smrti, což z nich činí jednu z nejdéle používaných mincí starověku.
- Archeologové objevili poklady Filipových mincí nejen v Řecku a Makedonii, ale i v tak vzdálených oblastech jako Egypt, Itálie, Francie a dokonce i Británie, což dokládá jejich mimořádný mezinárodní význam.
- Podle některých zdrojů Filip používal své zlaté statéry jako diplomatický nástroj – známé je jeho rčení, že "žádná pevnost není tak nedobytná, aby do ní nemohl vstoupit osel naložený zlatem" – což odkazovalo na jeho praxi uplácení politických spojenců.
- Keltské napodobeniny Filipových statérů a tetradrachm, ražené ve střední a západní Evropě, postupně procházely stylizací a abstrahováním původního obrazu, což vedlo k vytvoření specifické keltské mincovní ikonografie s charakteristickými stylizovanými motivy.