Florin

Florin byl zlatou a později stříbrnou měnou habsburské monarchie, jejíž název vycházel z tradice středověkého florénu. Rakouský florin, zavedený roku 1857 jako součást měnové reformy, se stal základní měnovou jednotkou Rakouska-Uherska až do roku 1892, kdy byl nahrazen korunou, přičemž označení Fl. nebo fl. zůstalo v běžném užívání ještě dlouho poté.

Historie

Název florin v rakouském kontextu má dlouhou tradici sahající do středověku, kdy habsburští panovníci razili zlaté mince podle vzoru florentského florénu. Od 16. století se však tento termín v habsburských zemích postupně přenesl na stříbrné mince, což představovalo zásadní odklon od původního zlatého standardu. Tato transformace odrážela změny v evropském měnovém systému a dostupnosti drahých kovů.

Klíčovým momentem bylo zavedení konvenční měny v roce 1753 za vlády Marie Terezie, kdy se florin (německy Gulden) stal účetní jednotkou v hodnotě 60 krejcarů. Tento systém však trpěl značnou nejednotností – v různých částech monarchie obíhaly různé typy mincí s nestejnou hodnotou, což komplikovalo obchod a hospodářskou správu rozsáhlé říše.

Revoluční změnu přinesla měnová reforma z roku 1857, která zavedla florin jako jednotnou decimální měnu pro celé Rakouské císařství. Nový florin, oficiálně nazývaný österreichische Währung (rakouská měna), se dělil na 100 krejcarů místo tradičních 60. Reforma sledovala modernizační trendy v Evropě a měla usnadnit obchodní styky se zeměmi používajícími decimální systém.

Florin roku 1857 byl definován obsahem 11,11 gramu ryzího stříbra, což odpovídalo standardu Latinské měnové unie. Razily se stříbrné mince v nominálech 1 florin, 1/4 florinu (25 krejcarů) a 20 krejcarů, doplněné drobnými mincemi z mědi a později z niklu. Zlaté mince se razily jako obchodní ražby v hodnotách 4 a 8 florinů, známé jako dukáty.

Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se florin stal společnou měnou Rakouska-Uherska. Mince nesly dvojjazyčné nápisy v němčině a maďarštině, což symbolizovalo dualistický charakter monarchie. Na aversu byl portrét panovníka (František Josef I.), na reversu dvojhlavý orel nebo uherský znak podle mincovny.

Ekonomické problémy monarchie v 70. a 80. letech 19. století vedly k rozhodnutí o přechodu na zlatý standard. Roku 1892 byla zavedena koruna v poměru 1 florin = 2 koruny. Florin však nezmizel okamžitě – mince zůstávaly v oběhu a účetní knihy často uváděly částky v obou měnách. Zkratka fl. se v běžné řeči používala ještě v období první republiky.

Charakteristika a typy mincí

Rakouské floriny se vyznačovaly vysokou technickou kvalitou díky moderním mincovnám ve Vídni, Kremnici, Benátkách a Praze. Od 60. let 19. století se používala parní razidla umožňující přesnou a jednotnou ražbu. Mince měly vroubkovaný okraj jako ochranu proti okrajování a nesly značky jednotlivých mincoven.

Stříbrný florin vážil 12,34 gramu při ryzosti 900/1000. Průměr činil 29 mm, což z něj činilo pohodlně použitelnou minci pro každodenní platby. Design byl klasicistní až konzervativní – portrét Františka Josefa I. se během jeho dlouhé vlády měnil podle věku panovníka, objevují se varianty s mladým, středním a starým portrétem.

Papírové floriny vydávala Rakousko-uherská banka v nominálech 1, 5, 10, 50, 100 a 1000 florinů. Bankovky byly tištěny vícebarevným tiskem s komplexními ochrannými prvky proti padělání. Design kombinoval alegorie, portréty a národní symboly obou částí monarchie, texty byly ve všech hlavních jazycích říše.

Zajímavostí jsou takzvané mariánské floriny – stříbrné investiční mince ražené pro Levantský obchod s portrétem Marie Terezie. Ačkoli nesly letopočet 1780, razily se až do 20. století a byly oblíbené v arabských zemích a Africe jako spolehlivé platidlo s garantovaným obsahem stříbra.

Zajímavosti

• Zkratka Fl. nebo fl. pro florin se používala v rakouském účetnictví ještě desetiletí po zavedení koruny
• Označení „zlatka" pro florin přetrvalo v lidové mluvě, ačkoli šlo o stříbrnou minci
• Falsifikáty florinů z období 1870-1880 byly tak dokonalé, že je odhalily až moderní spektrální analýzy
• Poslední oficiální platba ve florinech proběhla v roce 1900 při vyrovnání státního dluhu s Lichtenštejnskem
• V Haliči a Bukovině obíhaly paralelně rakouské floriny a ruské rubly, což vytvářelo unikátní měnovou situaci
• Florinové bankovky z roku 1882 patří k nejkrásnějším emisím rakousko-uherského papírového oběživa