Franská říše

Franská říše byla středověká evropská říše existující v letech 481-843, která vznikla sjednocením frankských kmenů a pod vládou Karla Velikého dosáhla největšího rozmachu v evropských dějinách od pádu Západořímské říše. Franská říše je v numismatice významná díky zavedení stříbrného denáru, který se stal základem evropského středověkého mincovnictví na více než pět staletí.

Historie

Franská říše vznikla kolem roku 481, kdy salský frankský král Chlodvík I. z dynastie Merovejovců sjednotil frankské kmeny a založil mocnou říši na území dnešní Francie, Belgie a západního Německa. Chlodvík přijal křesťanství a stal se prvním katolickým králem barbarských království, což mu zajistilo podporu galořímskeho obyvatelstva a katolické církve. Jeho konverze měla zásadní význam pro další vývoj západní Evropy.

Za merovejské dynastie se říše postupně rozšiřovala na úkor sousedních království - Burgundska, Alamannie a bavorských kmenů. Merovejští králové však postupně ztráceli skutečnou moc ve prospěch majordomů - správců královského dvora, kteří se stali skutečnými vládci říše. Nejznámější z nich byl Karel Martel, který roku 732 porazil arabské vojsko v bitvě u Poitiers a zastavil muslimskou expanzi do Evropy.

Martelův syn Pippin Krátký roku 751 sesadil posledního merovejského krále a založil novou dynastii Karolinců. Pippin získal legitimitu svého převratu od papeže a založil tak dlouhodobé spojenectví mezi franským královstvím a papežstvím. Jeho syn Karel, později nazývaný Veliký, se stal největším evropským panovníkem raného středověku.

Karel Veliký (768-814) rozšířil franskou říši na celé území střední a západní Evropy. Dobyl langobardské království v Itálii, podrobil saské kmeny ve třicetiletých válkách, obsadil Bavorsko a založil Španělskou marku jako obranný pás proti muslimskému Španělsku. Na Štědrý den roku 800 byl korunován papež Lev III. v Římě císařem, čímž byla obnovena západořímská císařská důstojnost.

Karolská renesance přinesla kulturní a vzdělanostní oživení Evropy. Karel podporoval vzdělanost, zakládal školy a scriptorium, kde se opisovaly antické rukopisy. Dvořanín Alkuin reformoval písmo a vytvořil karolinskou minuskuli, která se stala základem moderního latinského písma. Vzniklo také významné dějepisectví a filosofické dílo.

Po Karlově smrti nastaly dynastické problémy. Jeho syn Ludvík Pobožný (814-840) se potýkal se vzpourami synů a oslabením centrální moci. Verdunská smlouva z roku 843 rozdělila říši mezi tři Ludvíkovy syny - vznikly tak základy budoucí Francie, Německa a Itálie. Západofranská říše se postupně vyvíjela ve francouzské království, Východofranská říše v německou říši, zatímco střední království Lotaringie bylo postupně rozděleno mezi sousedy.

Frankské mincovnictví a měnová reforma

Frankské mincovnictví prošlo zásadním vývojem od jednoduchých napodobení římských mincí k vlastnímu originálnímu systému. Raní merovejští králové razili zlaté tremissy napodobující byzantské vzory, ale postupně vytvářeli vlastní motivy s královskými jmény a křesťanskými symboly. Tyto zlaté mince sloužily především pro prestižní účely a mezinárodní obchod.

Převratnou změnou byla Karlova měnová reforma kolem roku 793-794, která zrušila zlaté mincovnictví a zavedla nový systém založený na stříbrném denáru. Karel stanovil, že z jedné libry stříbra (asi 408 gramů) se vyrazí 240 denárů, přičemž 12 denárů tvořilo solidus (šilink) a 20 solidů libru. Tento systém libra-solidus-denár (£-s-d) se používal v Evropě více než tisíc let.

Karolské stříbrné denáry se vyznačovaly jednotným vzhledem po celé říši. Na líci obvykle byl král v koruně nebo císařské insignie s nápisem KAROLUS IMP (Karel císař), na rubu kříž s názvem mincovny. Tato standardizace usnadnila obchod a udělala z frankského denáru základní měnu západní a střední Evropy na několik staletí.

Kvalita frankských mincí byla obecně vysoká, zejména za Karlovy vlády. Používalo se čisté stříbro s minimálními příměsemi, hmotnost byla pečlivě kontrolována. Po rozdělení říše se kvalita postupně zhoršovala, ale karolský systém zůstal základem evropského mincovnictví. Frankské denáry se staly vzorem pro anglické penny, německé pfennige a další národní mince.

Zajímavosti

• Karel Veliký měřil podle dobových pramenů kolem 193 centimetrů, což bylo na středověk mimořádně vysoké postavy.
• Frankská dvorní škola přitahovala učence z celé Evropy - Anglosasy, Italy i Vizigóty, kteří vytvořili mezinárodní centrum vzdělanosti.
• Roncevaux - místo kde zahynul Karlův rytíř Roland, se stalo námětem nejslavnější francouzské hrdinské písně "Píseň o Rolandovi".
• Frankští missi dominici byli císařští vyslanci, kteří kontrolovali místní správu a zajišťovali jednotnost práva po celé říši.
• Ženský klášter Gandersheim za frankské říše vystudovala první známá evropská dramaturka Hrosvita, která psala hry inspirované antickým divadlem.