Friedrich I. Barbarossa

Friedrich I. Barbarossa (1122–1190) byl císař Svaté říše římské z rodu Štaufů, jehož vláda představuje vrchol středověkého císařského mincovnictví. Jeho brakteáty a denáry s charakteristickým vyobrazením vousatého panovníka položily základy imperiální ikonografie a ovlivnily ražbu mincí napříč říší od Porýní po severní Itálii.

Historie

Friedrich I., přezdívaný Barbarossa (Rudovous) pro svůj výrazný rezavý vous, nastoupil na německý trůn roku 1152 a o tři roky později byl korunován císařem. Jeho vláda znamenala obnovu císařské moci po období občanských válek. Barbarossa obnovil koncept Sacrum Imperium (Svatá říše), který spojoval světskou moc s božským mandátem.

Z numismatického hlediska je Barbarossova éra přelomová. Císař provedl mincovní reformu, která měla sjednotit chaotický systém místních ražeb. Vydal řadu mincovních privilegií biskupstvím a významným městům, čímž paradoxně decentralizoval mincovní právo, ale pod přísnou císařskou kontrolou. Právo razit mince (ius cudendae monetae) se stalo významným atributem politické moci.

Barbarossovy italské výpravy měly zásadní dopad na mincovnictví. Po dobytí Milána roku 1162 nechal razit imperiální denáry s nápisem IMPERATOR AVGVSTVS, vědomě navazující na antickou tradici. V Pavii, tradiční korunovační město lombardských králů, založil císařskou mincovnu produkující kvalitní stříbrné ražby pro financování vojenských tažení.

Vztah k českým zemím byl komplikovaný. Český kníže Vladislav II. podporoval Barbarossu v jeho italských taženích a byl za to roku 1158 povýšen na krále. Toto povýšení se odrazilo v české ražbě – poprvé se objevují mince s královskou korunou a titulem REX. České denáry této doby často napodobovaly říšské vzory s císařským orlem.

Barbarossova účast na třetí křížové výpravě (1189-1190) vyžadovala enormní finanční prostředky. Byly raženy speciální křižácké denáry s křížem a nápisem CRUX CHRISTI. Tyto mince sloužily jako platidlo i jako amulet pro křižáky. Císařova smrt utonutím v řece Salef v Malé Asii 10. června 1190 ukončila jednu z nejvýznamnějších epoch středověkého mincovnictví.

Legenda o Barbarossovi spícím v hoře Kyffhäuser ovlivnila i pozdější numismatiku. Německé státy 19. století razily pamětní mince s Barbarossovým portrétem jako symbol národní jednoty. Za nacismu byla operace proti SSSR pojmenována Barbarossa a byly raženy propagandistické medaile s císařovým vyobrazením.

Mincovní typy a charakteristika

Barbarossovy mince představují přechod od karolinské k románské stylistice. Nejrozšířenějším typem byly stříbrné denáry o váze 0,9-1,2 gramu, ražené oboustranně. Na aversu je typický frontální portrét císaře s korunou, žezlem a říšským jablkem, na reverzu architektonické motivy (brány, chrámy) nebo heraldické symboly (orel, kříž).

Brakteáty – jednostranně ražené mince z tenkého stříbrného plechu – představují umělecký vrchol období. Jejich větší plocha umožňovala detailní zpracování. Slavný řezenský brakteát zobrazuje Barbarossu na trůnu s plnovousem a všemi císařskými insigniemi. Průměr těchto mincí dosahoval až 45 mm, což umožňovalo mistrovské rytecké zpracování.

Italské ražby se vyznačují vyšší kvalitou stříbra a antikizujícími motivy. Milánský grosso s hodnotou 12 denárů obsahoval 2,9 gramu kvalitního stříbra. Na aversu nesl nápis FREDERICVS IMPERATOR kolem kříže, na reverzu MEDIOLANVM s vyobrazením svatého Ambrože. Tyto mince se staly vzorem pro pozdější grošové ražby.

Specifickou kategorii tvoří korunovační ražby. Známe denáry z Cách (1152 - německá korunovace), Pavie (1155 - lombardská koruna) a Říma (1155 - císařská korunovace). Tyto mince s nápisem ROMA CAPVT MVNDI (Řím, hlava světa) představují propagandistické mistrovské dílo středověké numismatiky.

Zajímavosti

• Barbarossa byl prvním panovníkem, který systematicky používal své mince jako propagandistický nástroj s promyšlenou ikonografií
• Jeho zlatý augustál ražený v jižní Itálii podle byzantského vzoru je jednou z nejvzácnějších středověkých mincí, známo je pouze 5 exemplářů
• Přezdívka Barbarossa se poprvé objevuje na mincích italských měst jako posměšné označení, později ji císař přijal jako čestný titul
• V německém Kostnici byl roku 1183 ražen mírový fenik na oslavu smíru s lombardskými městy – první „pamětní mince" středověku
• Barbarossovy mince byly tak ceněné, že se padělaly už za jeho života – zachoval se císařský edikt stanovující trest useknutí ruky za padělání
• Největší depot Barbarossových mincí (přes 3000 kusů) byl objeven roku 1968 při stavbě metra v Kolíně nad Rýnem