Gustaf VI. Adolf
Gustaf VI. Adolf byl švédský král vládnoucí v letech 1950–1973, známý jako „lidový monarcha" pro svou skromnost, vědecké zájmy a blízký vztah k občanům, který modernizoval švédskou monarchii a přizpůsobil ji demokratické společnosti 20. století. Tento vzdělaný panovník s doktorátem z archeologie se stal symbolem konstituční monarchie, kde král panuje, ale nevládne, a svou erudicí a taktem přispěl k zachování monarchie ve Švédsku během období společenských změn. Z numismatického hlediska je jeho vláda spojena s přechodem švédského mincovnictví od stříbrných mincí k moderním slitinám a zavedením nové korunové série v roce 1952.
Historie
Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustaf Adolf se narodil 11. listopadu 1882 na zámku Drottningholm jako nejstarší syn budoucího krále Gustafa V. a Viktorie Bádenské. Jeho dětství bylo poznamenáno tragédií, když v roce 1920 zemřela jeho první manželka Markéta z Connaughtu, vnučka britské královny Viktorie, na kterou byl hluboce citově vázán. Z jejich manželství vzešlo pět dětí včetně budoucího krále Gustafa Adolfa, který tragicky zahynul v letecké havárii v roce 1947. V roce 1923 se Gustaf Adolf oženil podruhé s Louise Mountbatten, sestrou posledního místokrále Indie.
Před nástupem na trůn strávil Gustaf Adolf téměř sedmdesát let jako následník švédské koruny, což je jeden z nejdelších období v evropských dějinách. Toto dlouhé čekání využil k rozvoji svých vědeckých zájmů, zejména archeologie a botaniky. Získal doktorát z archeologie na univerzitě v Uppsale a podnikl řadu archeologických expedic do Středomoří, Číny a Koreje. Jeho sbírka čínského umění patřila k nejvýznamnějším v Evropě a později se stala základem Muzea dálněvýchodního umění ve Stockholmu. Publikoval vědecké práce a byl členem několika akademií věd, což bylo mezi evropskými panovníky zcela výjimečné.
Když v roce 1950 ve věku 67 let konečně nastoupil na trůn po smrti svého otce Gustafa V., Švédsko procházelo rychlou modernizací a budováním sociálního státu. Gustaf VI. Adolf dokonale pochopil svou ústavní roli a nikdy se nepokoušel zasahovat do politických rozhodnutí sociálnědemokratických vlád. Jeho motto „Povinnost před vším" vystihuje jeho přístup k panovnickým povinnostem. Stal se symbolem kontinuity a stability v době rychlých společenských změn, kdy Švédsko budovalo svůj model sociálního státu známý jako „lidový domov" (folkhemmet).
Jeho vláda byla charakteristická otevřeností a neformálností. Gustaf VI. Adolf často cestoval stockholmským metrem bez doprovodu, nakupoval v obchodech a vedl neformální rozhovory s občany. Tato „lidovost" mu získala obrovskou popularitu napříč politickým spektrem. Významně přispěl k modernizaci monarchie – zrušil mnoho dvorských ceremonií, otevřel královské paláce veřejnosti a podporoval demokratizaci společnosti. Jeho podpora vědy a kultury byla legendární – pravidelně navštěvoval univerzity, podporoval výzkum a byl patronem mnoha kulturních institucí.
V zahraniční politice Gustaf VI. Adolf reprezentoval Švédsko během studené války, kdy země zachovávala neutralitu. Jeho osobní vztahy s britskou královskou rodinou (byl bratrancem krále Jiřího VI.) a rozsáhlé kontakty v mezinárodní vědecké komunitě posilovaly švédskou pozici na mezinárodní scéně. Aktivně podporoval severskou spolupráci a byl jedním z iniciátorů vytvoření Severské rady. Jeho státní návštěvy byly pečlivě připravené a často zahrnovaly vědecké přednášky nebo archeologické exkurze, což bylo neobvyklé, ale posilovalo obraz Švédska jako pokrokové a vzdělané země.
Gustaf VI. Adolf zemřel 15. září 1973 ve věku 90 let jako nejstarší vládnoucí evropský monarcha své doby. Jeho smrt znamenala konec epochy – byl posledním švédským králem s reálnými, byť omezenými, politickými pravomocemi. Nová ústava z roku 1974 zbavila švédského krále všech výkonných pravomocí. Jeho vnuk Carl XVI. Gustaf, který ho následoval na trůně, zdědil monarchii pevně ukotvenou v demokratické společnosti, což bylo z velké části zásluhou Gustafa VI. Adolfa. Jeho odkaz jako „občanského krále" a vědce na trůně zůstává inspirací pro moderní konstituční monarchie.
Mincovnictví a měnové reformy
Éra Gustafa VI. Adolfa představuje významné transformační období švédského mincovnictví. V roce 1952 byla zavedena nová korunová série s jeho portrétem od sochaře Léa Holmgrena, která nahradila starší design z doby jeho otce. Portrét zobrazuje krále z profilu s charakteristickými brýlemi, což bylo poprvé ve švédské numismatice. Nejvýznamnější změnou bylo postupné opuštění stříbra v oběžných mincích – od roku 1968 byly vyšší nominály raženy z měděného niklu, což odráželo celosvětový trend vzniklý růstem ceny drahých kovů.
Za Gustafovy vlády došlo také k reformě drobných mincí – v roce 1962 byly zrušeny mince v hodnotě 1 a 2 öre a v roce 1972 byla zavedena nová 5korunová mince. Památní mince vydávané během jeho vlády často odrážely jeho vědecké zájmy – například stříbrná 10korunová mince z roku 1962 k 70. výročí jeho narození zobrazovala archeologické motivy. Jeho portrét se objevil také na bankovkách, zejména na 10korunové bankovce, která zobrazovala krále společně s vyobrazením stockholmského Královského paláce. Celkově jeho éra představuje přechod od tradičního k modernímu mincovnictví.
Zajímavosti
- Gustaf VI. Adolf byl jediným evropským panovníkem s doktorátem z archeologie a publikoval vědecké práce pod pseudonymem „Mr. G."
- Jeho sbírka čínské keramiky byla tak významná, že čínská vláda mu v roce 1926 udělila čestný titul „Strážce uměleckých pokladů"
- Některé vzácné zkušební ražby z roku 1973 s jeho portrétem se staly jedněmi z nejcennějších moderních švédských mincí
- Byl posledním švédským králem, který používal královskou pečeť na státních dokumentech – tato tradice skončila s jeho smrtí