Hofburg

Hofburg je historický palácový komplex ve Vídni, který po více než šest století sloužil jako hlavní sídlo habsburských panovníků. V numismatice má význam jako místo, kde je uložena Císařská klenotnice (Schatzkammer) obsahující korunovační insignie Svaté říše římské, habsburské koruny a další předměty spojené s měnovou a vladařskou symbolikou středoevropských panovníků.

Historie

Počátky Hofburgu sahají do 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nechal na místě starší babenbergské pevnosti vybudovat gotický hrad. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1275. Po porážce Přemysla Otakara v bitvě na Moravském poli roku 1278 připadl hrad Rudolfu I. Habsburskému a od té doby sloužil jako sídlo habsburské dynastie. V letech 1438–1583 a následně 1612–1806 byl Hofburg rezidencí císařů Svaté říše římské, poté až do roku 1918 sídlem císařů rakouských.

Palácový komplex se rozrůstal postupně během staletí. Nejstarší dochovanou částí je Švýcarský dvůr (Schweizerhof) s gotickou kaplí z 15. století, kde jsou dnes uchovány říšské klenoty. V 16. století přibyla za vlády Ferdinanda I. renesanční křídla Alte Burg a Stallburg. Roku 1668 byl dokončen Leopoldinský trakt, první světská barokní stavba ve Vídni. Za Marie Terezie a jejích nástupců došlo k propojení jednotlivých částí a vybudování reprezentativních prostor včetně Dvorní knihovny. Poslední velká stavební etapa proběhla za vlády Františka Josefa I., kdy v letech 1881–1913 vznikl monumentální Nový hrad (Neue Burg) na Náměstí hrdinů.

Po rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918 se Hofburg stal sídlem prezidenta Rakouské republiky. Tuto funkci plní dodnes, kdy v Leopoldinském traktu sídlí úřad spolkového prezidenta. Palácový komplex o rozloze přes 240 000 čtverečních metrů zahrnuje osmnáct budov s 2 600 místnostmi, devatenáct nádvoří a desítky schodišť.

Význam pro numismatiku a sbírky

Z numismatického hlediska je nejvýznamnější součástí Hofburgu Císařská klenotnice, jedna z nejcennějších sbírek světského i církevního pokladu v Evropě. Mezi exponáty patří císařská koruna Svaté říše římské z 10. století, koruna Rudolfa II. z roku 1602 (později rakouská císařská koruna), žezlo, říšské jablko a další insignie spojené s korunovacemi středoevropských panovníků.

Klenotnice uchovává rovněž Burgundský poklad z 15. století, včetně řádu Zlatého rouna, jehož insignie patří k nejcennějším zlatnickým pracím pozdního středověku. Pro sběratele má význam i tzv. Svatá kopie, podle legendy obsahující hřeb z Kristova kříže, a achátová mísa považovaná ve středověku za Svatý grál. Tyto předměty dokládají symbolickou hodnotu drahých kovů a klenotnického umění v legitimizaci panovnické moci.

V areálu Hofburgu sídlí rovněž Rakouská národní knihovna s rozsáhlou sbírkou historických dokumentů, mincovních patentů a listin vztahujících se k měnové politice habsburské monarchie. Kunsthistorisches Museum v bezprostřední blízkosti paláce pak spravuje jednu z nejvýznamnějších numismatických sbírek světa s mincemi od antiky po moderní dobu.

Zajímavosti

• Hofburg je považován za jeden z největších palácových komplexů na světě s celkovou plochou přes 300 000 čtverečních metrů.
• Císařská koruna Svaté říše římské uchovávaná v klenotnici je jedinou dochovanou středověkou korunou této významnosti.
• V Dvorní kapli každou neděli zpívají Vídeňští chlapečtí pěvci, tradice sahající do roku 1498.