Husitské války

Husitské války byly náboženský a sociální konflikt v českých zemích v letech 1419 až 1436, který vznikl jako reakce na upálení mistra Jana Husa. Války představovaly první úspěšné povstání proti katolické církvi a feudálnímu systému ve středověké Evropě. Pro numismatiku jsou husitské války významné jako období ražby propagandistických mincí s kalichem a nouzových platidel, včetně kožených a papírových peněz.

Historie

Husitské války začaly první pražskou defenestrací 30. července 1419, kdy rozvášněný dav vedený Janem Želivským vyhodil katolické konšely z okna Novoměstské radnice. Král Václav IV. zemřel šokem a jeho bratr Zikmund Lucemburský si nárokoval český trůn. Husité odmítli katolického panovníka a sepsali čtyři pražské artikuly požadující svobodné kázání, přijímání pod obojí, chudobu církve a trestání smrtelných hříchů. Země se rozdělila na husitský a katolický tábor.

Pod vedením Jana Žižky z Trocnova vytvořili husité revoluční vojenskou taktiku. Vozová hradba složená z okovaných vozů s děly a hákovnicemi porazila těžkou feudální jízdu. Žižka nikdy nebyl poražen v bitvě, zvítězil u Sudoměře, na Vítkově, u Německého Brodu a Malešova. Po jeho smrti v roce 1424 převzal velení Prokop Holý. Husité porazili pět křížových výprav vyhlášených papežem proti kacířům. Vítězství u Ústí nad Labem v roce 1427 a u Domažlic v roce 1431 ukázala nepřemožitelnost husitských vojsk.

Husité se rozdělili na umírněné kališníky vedeného pražskou univerzitou a radikální tábority soustředěné v Táboře. Sirotci po Žižkovi a orebité tvořili další frakce. Spanilé jízdy husitů pustošily okolní země - Slezsko, Lužici, Sasko, Braniborsko, Rakousy a Uhry. Basilejský koncil v letech 1431 až 1436 jednal s husity jako rovný s rovným, což byl precedens v církevních dějinách. Kompaktáta basilejská povolila přijímání pod obojí v Čechách.

Rozštěpení husitů vyvrcholilo bitvou u Lipan 30. května 1434, kde umírnění s pomocí katolíků porazili radikály. Prokop Holý a Prokůpek padli v bitvě. V roce 1436 byl Zikmund uznán českým králem po přijetí kompaktát. Husitské války skončily kompromisem, který zachoval některé husitské požadavky. Důsledky válek byly dalekosáhlé: oslabení katolické církve, rozvoj českého jazyka, vojenské inovace převzaté celou Evropou a ekonomická devastace českých zemí.

Ekonomické a mincovní aspekty husitských válek

Financování husitských válek vedlo k mincovním experimentům a nouzovým opatřením. Husité razili propagandistické haléře s kalichem, symbolem přijímání pod obojí způsobou. Táborská mincovna produkovala groše s nápisem Communitas de Tabor. Když došlo stříbro, objevily se první nouzové peníze - kožené a papírové štychy opatřené pečetí. Husité sekularizovali církevní majetek a používali chrámové poklady k ražbě mincí.

Ekonomické důsledky válek byly katastrofální. Spanilé jízdy a domácí boje zničily zemědělství a obchod. Kvalita mincí se zhoršovala, pražský groš ztratil polovinu obsahu stříbra. Města razila vlastní nouzové mince různé kvality. Kutná Hora, centrum těžby stříbra, několikrát změnila majitele a produkce klesla. Válečná kořist z cizích zemí částečně kompenzovala domácí ztráty. Husitské vojenské inovace včetně palných zbraní byly exportním artiklem.

Zajímavosti

• Jan Žižka byl jediný slepý vojevůdce v dějinách, který nikdy neprohrál bitvu
• Husitské válečné vozy s hákovnicemi byly předchůdci moderních tanků
• Kalich na husitských mincích byl první náboženský symbol nahrazující panovníka
• Píseň Ktož jsú boží bojovníci byla první bojovou hymnou v dějinách
• Táborské kožené peníze jsou nejstarší nouzová platidla ve střední Evropě
• Husité ukořistili tolik zvonů, že bronz ztratil hodnotu