Hustota zlata
Hustota zlata je 19,32 g/cm³ – zlato tak patří k nejtěžším kovům vůbec a je zhruba dvaapůlkrát těžší než železo. Právě hustota je nejdostupnější domácí zkouška pravosti: padělek z pozlacené slitiny má vždy hustotu výrazně nižší, protože žádný levný kov se zlatu v tomto ohledu nevyrovná.
| Hustota zlata | 19,32 g/cm³ |
|---|---|
| Chemická značka | Au |
| Bod tání | 1 064 °C |
| Hustota stříbra pro srovnání | 10,49 g/cm³ |
| Hustota platiny pro srovnání | 21,45 g/cm³ |
| Hustota olova pro srovnání | 11,34 g/cm³ |
Proč na hustotě u zlata tolik záleží
Hustota je poměr hmotnosti a objemu – kolik gramů váží krychlový centimetr látky. U zlata vychází mimořádně vysoko, protože jeho atomy jsou těžké a v krystalové mřížce nahusto uspořádané. Kostka zlata o hraně deseti centimetrů váží 19,3 kilogramu, tedy tolik co dospělé dítě.
Pro numismatiku a pro obchod s investičním kovem je to zásadní vlastnost, protože se dá změřit bez poškození mince. Falzifikát vyrobený z pozlacené mosazi, mědi nebo olova má sice správnou barvu a někdy i správné rozměry, ale nikdy ne správnou hmotnost – rozdíl je tak velký, že ho odhalí obyčejná váha.
Zrádnou výjimkou je wolfram. Ten má hustotu 19,25 g/cm³, tedy prakticky shodnou se zlatem, a právě proto se objevil v nejznámějších případech padělaných slitků: wolframové jádro se obalí vrstvou zlata a výsledek souhlasí hmotností i rozměry. Poznat se dá ultrazvukem, vodivostí nebo navrtáním – pouhé zvážení tu nestačí.
Jak si hustotu ověřit doma
Klasická metoda se jmenuje po Archimédovi a vystačí si s kuchyňskou váhou. Předmět se nejprve zváží na vzduchu, pak zavěšený ponoří do vody a zváží znovu. Rozdíl obou hmotností odpovídá objemu vytlačené vody, a když se hmotnost na vzduchu vydělí tímto rozdílem, vyjde hustota. U ryzího zlata musí výsledek být blízko 19,3.
Metoda má své meze. Přesnost závisí na váze a na tom, jak dobře se podaří odstranit bublinky ze zavěšeného předmětu; u malých mincí bývá odchylka větší, než je rozdíl mezi ryzostmi. U šperků a slitin je výsledek jen orientační, protože příměs stříbra nebo mědi hustotu snižuje předvídatelně, ale jen tehdy, když je známé složení.
Praktický závěr: hustota bezpečně odhalí hrubý padělek, ale nenahradí odborné posouzení. U dražších kusů se vyplatí kombinovat víc metod – rozměry, hmotnost, magnetickou zkoušku a u sporných případů posudek. Zlato samo je nemagnetické, takže reakce na silný magnet je spolehlivá výstraha.
