Jan III. Sobieski

Jan III. Sobieski byl polský král vládnoucí v letech 1674 až 1696, proslulý vojevůdce a zachránce křesťanské Evropy před osmanskou expanzí, který rozhodl bitvu u Vídně v roce 1683. Na polských a evropských mincích se objevuje jako symbol vítězství nad Turky, přičemž jeho tolarové ražby a dukáty patří mezi nejvyhledávanější numismatické památky polského království.

Historie

Jan Sobieski se narodil 17. srpna 1629 na zámku Olesko v dnešní Ukrajině do šlechtické rodiny střední nobility. Jeho otec Jakub Sobieski byl krakovským kastelánem a matka Teofila Sobieska pocházela z rodu Daniłowiczů. Mladý Jan získal vynikající vzdělání na krakovské Jagellonské univerzitě, kde studoval filozofii a matematiku, později pokračoval ve studiích v západní Evropě. Během své kavalírské cesty navštívil Francii, Anglii a Nizozemí, kde se seznámil s moderním vojenským uměním a fortificacemi. Po návratu do Polska začal vojenskou kariéru v době nejtěžších zkoušek polsko-litevské republiky, když země čelila vpádům Švédů, Rusů, Kozáků a Tatarů.

Vojenskou slávu si Sobieski vydobyl během polsko-tureckých válek, kdy se osvědčil jako geniální stratég a velitel jízdy. Jeho hvězdná hodina přišla v bitvě pod Chocimí v listopadu 1673, kde v čele polského vojska drtivě porazil osmanskou armádu. Toto vítězství mu otevřelo cestu na polský trůn - po smrti krále Michala Korybuta Wiśniowieckého byl 21. května 1674 zvolen polským králem. Jeho volba byla podpořena střední šlechtou a francouzskou diplomacií, která v něm viděla protivníka habsburského vlivu. Korunovace proběhla 2. února 1676 v krakovské katedrále na Wawelu, kde přijal jméno Jan III.

Vrcholem Sobieského panovnické kariéry se stala záchrana Vídně před osmanským obléháním v roce 1683. Když velkovezír Kara Mustafa oblehl císařské hlavní město s armádou čítající přes sto tisíc mužů, císař Leopold I. Habsburský uprchl a zoufalá situace vyžadovala okamžitou pomoc. Jan III. Sobieski uzavřel spojenectví s císařem a v čele polsko-litevského vojska o síle dvaceti tisíc mužů vyrazil na pomoc Vídni. Dne 12. září 1683 osobně vedl rozhodující útok těžké jízdy husarů z Kahlenbergu, který rozprášil osmanskou armádu a definitivně ukončil tureckou expanzi do střední Evropy. Po vítězství napsal své ženě Marii Kazimíře slavná slova parafrázující Julia Caesara: "Přišli jsme, viděli jsme, Bůh zvítězil".

Poslední léta Sobieského vlády byla poznamenána vnitřními konflikty v Polsku, neúspěšnými pokusy o posílení královské moci a dynastickými ambicemi pro své syny. Ekonomická situace země se zhoršovala a magnátská opozice blokovala jeho reformní snahy. Král trpěl zdravotními problémy způsobenými obezitou a dnou, které ho v posledních letech života téměř znehybněly. Jan III. Sobieski zemřel 17. června 1696 ve Wilanówě u Varšavy ve věku šedesáti šesti let, zanechav po sobě Polsko oslabené, ale stále ještě významnou evropskou mocnost.

Mincovnictví a numismatická památka

Mincovní produkce za vlády Jana III. Sobieského odrážela ekonomické problémy Polska i snahu o reprezentaci královské moci. Hlavní mincovny v Krakově, Bydhošti a Lvově razily zlaté dukáty s královou poprsím a polským orlem, které dnes patří mezi vzácné sběratelské kusy. Stříbrné ražby zahrnovaly tolary, půltolary, orty a šestáky s vyobrazením panovníka v paruce podle francouzské módy a latinským nápisem IOANNES III D G REX POLONIAE. Kvalita ražeb postupně klesala kvůli nedostatku drahých kovů a fiskálním problémům státu.

Nejcennější numismatické památky představují medaile ražené na počest vítězství u Vídně, které vznikaly nejen v Polsku, ale i v habsburských a papežských mincovnách. Tyto medaile zobrazují Sobieského jako zachránce křesťanstva s nápisy oslavujícími porážku Turků. Zajímavostí jsou též soukromé ražby gdaňských patriciů, kteří vytvářeli reprezentativní tolary s Sobieského portrétem pro diplomatické dary.

Zajímavosti

• Na některých tolarech je Sobieski zobrazen s polským okřídleným husarským přilbicím, což je unikátní ikonografie mezi evropskými panovnickými portréty
• Turecké kořistní zlato z bitvy u Vídně bylo použito na ražbu speciálních dukátů s nápisem "Z tureckého zlata" v polštině
• Vídeňská mincovna vyrazila památeční medaili, kde je Sobieski zobrazen vedle císaře Leopolda, ačkoli se ve skutečnosti po bitvě osobně nesetkali
• Existují padělky Sobieského tolarů z období saské nadvlády v Polsku, kdy se falšovaly pro sběratelský trh
• Francouzský král Ludvík XIV. nechal vyrazit medaili na počest Sobieského s nápisem "Obránce křesťanstva", přestože Francie byla tradičním spojencem Osmanské říše