Jeruzalém

Jeruzalém je jedno z nejstarších a nejposvátnějších měst světa, kde od starověku fungovaly mincovny různých říší a království. Od judských šekelů přes římské denáry, byzantské folles, křižácké bezanty až po moderní izraelské šekely, jeruzalémské mince dokumentují tisíciletou historii města posvátného pro judaismus, křesťanství i islám.

Historie

První mince související s Jeruzalémem pocházejí z perské éry (6.-4. století př. n. l.), kdy Judsko bylo perskou provincií Jehúd. Razily se malé stříbrné gerahy s aramejským nápisem YHD a obrazem sovy podle athénského vzoru. Za Hasmoneovců (2.-1. století př. n. l.) razil Jeruzalém bronzové prutahy s palmovou ratolestí a nápisem „Jehonatan velekněz a shromáždění Židů".

Za vlády Heroda Velikého (37-4 př. n. l.) fungovala v Jeruzalémě královská mincovna razící bronzové mince s řeckými nápisy. Po začlenění do Římské říše razili prokurátoři mince s neutrálními motivy respektujícími židovský zákaz zobrazování. Během prvního židovského povstání (66-70 n. l.) razili povstalci stříbrné šekely a bronzové prutahy s nápisem „Svoboda Sionu" a „Rok jedna vykoupení Izraele".

Bar Kochbovo povstání (132-135 n. l.) přineslo poslední židovské ražby starověku. Povstalci přerazili římské mince nápisem „Za svobodu Jeruzaléma" a motivy Chrámu, lulabu a etrogu. Po potlačení povstání přejmenovali Římané město na Aelia Capitolina a razili mince s obrazem Jupitera. Židům byl vstup do města zakázán.

V byzantské éře (4.-7. století) fungovaly v Jeruzalémě církevní mincovny. Razily se bronzové folles s křížem a nápisem HIEROSOLVMA. Po perském dobytí (614) krátce vznikaly mince s pahlavskými nápisy. Arabské dobytí (638) přineslo islámské mincovnictví – razily se fulúsy s nápisem „Ilíjá" (arabský název Jeruzaléma) a kalimou.

Křižácká éra (1099-1187) znamenala návrat křesťanského mincovnictví. Království jeruzalémské razilo zlaté bezanty napodobující fatimovské dináry, stříbrné denáry s křížem a Chrámem a měděné oboly. Po dobytí Saladinem (1187) se vrátilo islámské mincovnictví. Ajjúbovci a později Mamlúci razili zlaté dináry a stříbrné dirhamy s nápisem „al-Quds" (Svaté město).

Za Osmanské říše (1517-1917) fungovala v Jeruzalémě provinciální mincovna. Razily se zlaté altun, stříbrné akče a měděné mangiry s tugrou sultána. Britská mandátní správa (1920-1948) zavedla palestinskou libru s trojjazyčnými nápisy – anglicky, arabsky a hebrejsky. Mince razila Royal Mint v Londýně.

Po vzniku Státu Izrael (1948) začala nová éra. První izraelské mince razily zahraniční mincovny, od roku 1961 funguje izraelská státní mincovna. Přestože není v Jeruzalémě (sídlí v průmyslové zóně u Tel Avivu), razí pamětní mince s jeruzalémskými motivy – Zeď nářků, Davidova věž, Skalní dóm. Moderní izraelské šekely nesou starověké židovské symboly spojené s Jeruzalémem.

Charakteristické motivy a symbolika

Jeruzalémské mince odrážely náboženskou a politickou příslušnost. Židovské: menora, Chrám, lulav, etrog, hebrejské nápisy. Křesťanské: kříž, Boží hrob, Kristova hlava. Islámské: kaligrafie, Skalní dóm, verše z Koránu. Charakteristické bylo střídání motivů podle vládců – tentýž prostor zobrazován jako Chrám, bazilika nebo mešita.

Nápisy byly v různých jazycích – hebrejština, aramejština, řečtina, latina, arabština. Časté bylo užívání dat podle různých ér – židovské (od stvoření světa), křesťanské, hidžra. Mincovní značky: jerusalem, Hierosolyma, Ilíjá, al-Quds.

Mezi nejvzácnější jeruzalémské ražby patří hasmoneovské prutahy, šekely prvního povstání („Jeruzalém svatý"), Bar Kochbovy přeražby, byzantské solidy s Golgotou, křižácké bezanty, mamlúcké ašrafí a palestinské libry 1927. Unikátní jsou poutní žetony s Božím hrobem.

Zajímovosti

• Stříbrný šekel z roku 66 n. l. s nápisem „Jeruzalém svatý" byl dražen za 1,1 milionu dolarů – nejdražší antická židovská mince
• Křižáci razili „mlčící bezanty" – zlaté mince s arabskými nápisy oslavujícími Alláha pro snadnější přijetí v obchodě
• V základech Zdi nářků byl nalezen poklad 264 zlatých fatimovských dinárů z 11. století
• Britské mandátní mince byly jediné v historii s oficiálními nápisy ve třech jazycích a písmech
• Moderní izraelské pamětní mince „Jeruzalém zlata" obsahují zlato vytěžené v Negevské poušti