Jeton

Jeton královské účetní komory z doby Františka I. Francouzského s korunovaným štítem s liliemi mezi písmeny F a opisem CAMERA COMPVTORVM REGIORVM

Jeton je francouzský název pro početní a pamětní žeton. Slovo vzniklo ze slovesa jeter, házet či pokládat, protože se tyto kusy kladly na počítací desku. Nejstarší francouzské jetony pocházejí ze 13. století a královská správa jimi zásobovala své účetní úřady až do konce starého režimu.

Původ názvu francouzské jeter – házet, pokládat; starší francouzský název gectoir
Nejstarší francouzské kusy 13. století, s liliemi a kastilským hradem královny Blanky Kastilské († 1252)
Hlavní odběratelé královské účetní úřady, po nich šlechtická a městská správa
Počítání na linkách ve Francii do počátku 18. století
Novoroční rozdělování roku 1683 dostali jen úředníci královské pokladny 800 zlatých a 26 000 stříbrných jetonů
Jeton de présence doklad účasti člena společnosti na zasedání, popsaný roku 1685; ve 20. století odměna členů správních rad akciových společností

Historie

Ražené početní kusy přinesli do Francie ve 13. století lombardští kupci, a nejstarší francouzské jetony proto napodobují italské vzory. Patří k nim kusy s liliemi a hradem královny Blanky Kastilské, matky Ludvíka IX. Svatého. Rané jetony často přejímaly obraz skutečných mincí, a proto na nich opis někdy výslovně varoval před záměnou, například IE SVI GETOIR DE LETTON – jsem počítací kus z mosazi. Do 16. století pro ně ve Francii převládal název gectoir, potom se ustálil jeton.

Už ve 13. století se z počítací pomůcky stal i úřední zvyk. Královské účetní úřady dostávaly jetony pravidelně a jejich obraz se měnil: kříž, koruna, hrad, Beránek Boží nebo štít s liliemi. Příkladem je jeton pařížské účetní komory Chambre des comptes z roku 1556, ražený za Jindřicha II. Francouzského z mosazi o průměru 28 mm, s nápisem CAMERA COMPVTOR REGIOR v poli a opisem NOSCENDA EST MENSVRA SVI, tedy „je třeba znát svou míru“. Zvyk po královské správě převzaly i šlechtické a městské úřady.

Z pravidelných dodávek vzniklo takzvané právo na jetony (droit de jetons), které v 17. století, zvláště za Ludvíka XIV., přerostlo v nešvar. K Novému roku 1683 dostali jen úředníci královské pokladny 800 zlatých a 26 000 stříbrných jetonů a někteří si z nich dávali zhotovit talíře. Na linkách se ve Francii počítalo déle než jinde, až do počátku 18. století; zvyk obdarovávat úředníky jetony vydržel do konce starého režimu.

Jeton de présence a jeton v češtině

Ve Francii vznikl také jeton de présence. Nejstarší doklad z roku 1685, polemický spis Antoina Furetièra proti Francouzské akademii, ho popisuje jako kus, který člen společnosti dostával na doklad, že byl přítomen na zasedání. V 19. století se tak začala nazývat odměna za účast na schůzi a ve 20. století francouzské obchodní právo tímto výrazem označovalo pevnou roční odměnu členů správních rad akciových společností.

V české numismatické literatuře splývá jeton s početním penízem a s žetonem. V české odborné literatuře se pro početní peníze postupně ujal název žeton, psaný i jeton. Domácí kusy z českých úřadů a mincoven popisuje heslo Početní peníz, novodobé herní a dopravní známky heslo Žeton.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet