Početní peníz

Početní peníz Kryštofa Popela z Lobkovic z roku 1592, strana s lobkovickým erbem a jménem majitele v opisu

Početní peníz (německy Rechenpfennig) je ražba podobná minci, ale bez platební hodnoty, obvykle z mědi. Účetní ji pokládali na linky početní desky, kde každá linka znamenala jeden desítkový řád. Česká komora razila početní peníze od vlády Ferdinanda I. Habsburského až do roku 1662.

Jiné názvy německy Rechenpfennig, v jižním Německu a Rakousku Raitpfennig; česky také žeton
Účel počítání na početní desce, stole nebo plátně s linkami
Hlavní středisko výroby Norimberk, kde výrobci tvořili samostatný cech
V českých zemích doloženy za Jana Lucemburského; česká komora je razila od vlády Ferdinanda I. Habsburského do roku 1662
Typické opisy českých kusů RAIT.GROSCH.DER.BEMISCH.KAM a GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE

Historie

Počítalo se na desce, stole nebo plátně s vodorovnými linkami. Nejnižší linka platila pro jednotky, další pro desítky, třetí pro stovky a čtvrtá, označená křížkem, pro tisíce. Aby na jedné lince neleželo víc než čtyři kusy, nahrazoval pět kusů jediný peníz položený do mezery nad linkou. Posouváním peněz se sčítalo, odčítalo, násobilo i dělilo. Stejnou počítací pomůcku popisuje heslo Abacus.

Ražené početní peníze se objevily ve 13. století v Itálii a ve Francii; francouzským kusům, později zvaným jetony, se věnuje heslo Jeton. V německých zemích vycházely učebnice počítání na linkách od konce 15. století, nákupy početních peněz jsou ale doloženy už kolem roku 1400. V Rakousku je od Maxmiliána I. Habsburského ve velkém množství odebíraly císařské a stavovské úřady i mincovny.

Největším výrobcem se stal Norimberk. Tamní mistři, například rody Schultes, Krauwinckel a Laufer, razili početní peníze od 15. do 18. století v ohromných počtech a napodobovali i francouzské a anglické typy, protože dodávali také do těchto zemí. Hans Krauwinckel II. pracoval v letech 1586–1635. V německých zemích zmizely početní peníze z účtáren v druhé polovině 17. století spolu s počítáním na linkách, které nahradilo písemné počítání s arabskými číslicemi. Norimberské dílny je pak ještě v 19. století razily jako herní známky.

České početní peníze

V Čechách jsou početní peníze poprvé doloženy za Jana Lucemburského. Ve velkém je dávala razit česká komora od vlády Ferdinanda I. Habsburského a nejmladší kus nese letopočet 1662, tedy z doby Leopolda I. Habsburského. Vznikaly ve většině tehdejších mincoven. Vládní ražby nesou iniciálu panovníkova jména a českého lva nebo říšského orla.

Vedle německého opisu, nejčastěji RAIT.GROSCH.DER.BEMISCH.KAM, nesou i český, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE. Protože sloužily hlavně k účtům královské komory, nesou také jména a erby vysokých úředníků mincoven. Své početní peníze s erbem a jménem v opise razili i šlechtici, například Petr Vok z Rožmberka nebo Albrecht z Valdštejna v Jičíně. V 16. a 17. století s nimi počítaly šlechtické a městské účtárny i úředníci dolů a mincoven. Postupně se pro ně ujal název žeton a vedle počítání dostaly i úlohu soukromých medailí k rodinným příležitostem, jako bylo uvedení do úřadu nebo sňatek. Žetony v širším smyslu popisuje heslo Žeton.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet