Početní peníz

Početní peníz (německy Rechenpfennig) je ražba podobná minci, ale bez platební hodnoty, obvykle z mědi. Účetní ji pokládali na linky početní desky, kde každá linka znamenala jeden desítkový řád. Česká komora razila početní peníze od vlády Ferdinanda I. Habsburského až do roku 1662.
| Jiné názvy | německy Rechenpfennig, v jižním Německu a Rakousku Raitpfennig; česky také žeton |
|---|---|
| Účel | počítání na početní desce, stole nebo plátně s linkami |
| Hlavní středisko výroby | Norimberk, kde výrobci tvořili samostatný cech |
| V českých zemích | doloženy za Jana Lucemburského; česká komora je razila od vlády Ferdinanda I. Habsburského do roku 1662 |
| Typické opisy českých kusů | RAIT.GROSCH.DER.BEMISCH.KAM a GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE |
Historie
Počítalo se na desce, stole nebo plátně s vodorovnými linkami. Nejnižší linka platila pro jednotky, další pro desítky, třetí pro stovky a čtvrtá, označená křížkem, pro tisíce. Aby na jedné lince neleželo víc než čtyři kusy, nahrazoval pět kusů jediný peníz položený do mezery nad linkou. Posouváním peněz se sčítalo, odčítalo, násobilo i dělilo. Stejnou počítací pomůcku popisuje heslo Abacus.
Ražené početní peníze se objevily ve 13. století v Itálii a ve Francii; francouzským kusům, později zvaným jetony, se věnuje heslo Jeton. V německých zemích vycházely učebnice počítání na linkách od konce 15. století, nákupy početních peněz jsou ale doloženy už kolem roku 1400. V Rakousku je od Maxmiliána I. Habsburského ve velkém množství odebíraly císařské a stavovské úřady i mincovny.
Největším výrobcem se stal Norimberk. Tamní mistři, například rody Schultes, Krauwinckel a Laufer, razili početní peníze od 15. do 18. století v ohromných počtech a napodobovali i francouzské a anglické typy, protože dodávali také do těchto zemí. Hans Krauwinckel II. pracoval v letech 1586–1635. V německých zemích zmizely početní peníze z účtáren v druhé polovině 17. století spolu s počítáním na linkách, které nahradilo písemné počítání s arabskými číslicemi. Norimberské dílny je pak ještě v 19. století razily jako herní známky.
České početní peníze
V Čechách jsou početní peníze poprvé doloženy za Jana Lucemburského. Ve velkém je dávala razit česká komora od vlády Ferdinanda I. Habsburského a nejmladší kus nese letopočet 1662, tedy z doby Leopolda I. Habsburského. Vznikaly ve většině tehdejších mincoven. Vládní ražby nesou iniciálu panovníkova jména a českého lva nebo říšského orla.
Vedle německého opisu, nejčastěji RAIT.GROSCH.DER.BEMISCH.KAM, nesou i český, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE. Protože sloužily hlavně k účtům královské komory, nesou také jména a erby vysokých úředníků mincoven. Své početní peníze s erbem a jménem v opise razili i šlechtici, například Petr Vok z Rožmberka nebo Albrecht z Valdštejna v Jičíně. V 16. a 17. století s nimi počítaly šlechtické a městské účtárny i úředníci dolů a mincoven. Postupně se pro ně ujal název žeton a vedle počítání dostaly i úlohu soukromých medailí k rodinným příležitostem, jako bylo uvedení do úřadu nebo sňatek. Žetony v širším smyslu popisuje heslo Žeton.
