Jindřich IV. Francouzský

Jindřich IV. Francouzský (1553–1610) byl od roku 1572 král Navarry a v letech 1589–1610 první francouzský král z dynastie Bourbonů. Ukončil náboženské války a roku 1598 vydal edikt nantský. Jeho ražby zahrnují zlaté écu, stříbrné zlomky écu a drobné mince; typ, mincovna i opis se liší podle území.

Historie

Jindřich se narodil roku 1553 v Pau jako syn Antonína Bourbonského a Jany d’Albret. Po matce zdědil roku 1572 Navarrské království. Jako významný protestantský princ přežil násilí spojené s bartolomějskou nocí a později se znovu postavil do čela hugenotské strany.

Po smrti Jindřicha III. roku 1589 se stal dědicem francouzského trůnu, část katolické opozice jej však odmítala uznat. Válku o korunu vedl ještě několik let a roku 1593 přestoupil ke katolictví. Korunován byl v Chartres v únoru 1594 a v březnu vstoupil do Paříže.

Edikt nantský z roku 1598 poskytl hugenotům omezená náboženská a politická práva a pomohl ukončit dlouhé náboženské války. Královská správa pod vedením ministra Sullyho obnovovala příjmy, dopravu a hospodářství. Jindřich byl 14. května 1610 v Paříži zavražděn Françoisem Ravaillacem; nástupcem se stal Ludvík XIII.

Jindřich IV. a francouzské mincovnictví

Jeho ražby vznikaly ve Francii, Navarře i Béarnu a zachycují různé územní tradice. Ve zlatě se objevuje écu d’or, ve stříbře celé a zlomkové écu a v drobném oběhu například douzain nebo double tournois. Nominální název proto vždy doplňuje země, mincovna a konkrétní typ.

Francouzské mince obvykle nesou králův portrét nebo titulaturu a královský znak s liliemi. Navarrské a béarnské ražby mohou přidávat místní znaky a odlišné opisy. Písmeno či symbol mincovny a značky mincovních úředníků pomáhají rozlišit emise, které jinak vypadají velmi podobně.

Některé populární názvy a výroky se k Jindřichovi připojily až v pozdější tradici. Při popisu mince je proto bezpečnější vycházet z opisu, katalogu a měřitelných parametrů než z romantického příběhu o „dobrém králi Jindřichovi“.