Jindřich Korutanský

Jindřich Korutanský (1307-1310) byl český král ze šlechtického rodu gorických hrabat Menhardovců, švagr Václava II., jehož krátká a chaotická vláda představuje jediné období v dějinách Českého království, kdy panovník nerazil žádné vlastní mince. Ačkoli se tituloval českým králem až do smrti roku 1335, jeho trojletá vláda zanechala v numismatice pouze prázdné místo, přičemž v oběhu zůstávaly pražské groše Václava II. a ražby císařského správce Rudolfa Habsburského.

Historie

Jindřich pocházel z mocného rodu gorických hrabat Menhardovců, kteří postupně získali korutanské vévodství a tyrolské hrabství, v nichž se Jindřich ujal vlády roku 1296. Jeho vstup do českých dějin zpečetil sňatek roku 1306 s Annou Přemyslovnou, nejstarší dcerou Václava II. Jako zeť posledního velkého Přemyslovce byl pověřen správou Čech během Václavova tažení do Polska.

Po zavraždění Václava III. v Olomouci (4. srpna 1306) se Jindřichovi naskytla příležitost získat českou korunu jako manžel přemyslovské dědičky. Předešel ho však římský král Albrecht I. Habsburský (1298-1308), který podle ustanovení Zlaté buly sicilské udělil Čechy jako uprázdněné léno svému synovi Rudolfovi (1306-1307). Teprve po Rudolfově náhlé smrti se Jindřich ujal vlády.

Jindřichova vláda (1307-1310) byla katastrofou. Jako panovník byl osobností slabou a země se zmítala ve zmatcích. Nedokázal si získat podporu české šlechty, která ho považovala za cizince. Místo stabilizace království po přemyslovské krizi přinesl další chaos. Ekonomika kolabovala, obchod stagnoval, kutnohorské doly snížily produkci stříbra na minimum.

Kritickým se stal nedostatek mincovního kovu a neschopnost organizovat ražbu. Jindřich neměl kontrolu nad Kutnou Horou ani pražskou mincovnou. V oběhu zůstávaly staré groše Václava II. a Rudolfa Habsburského, které rychle mizely v tezauraci. Absence nové ražby vedla k deflaci a návratu k naturální směně.

Roku 1310 byl Jindřich vyhnán Janem Lucemburským, který se ujal vlády s podporou české šlechty. Jindřich Korutanský se však nadále považoval za českého krále a tohoto titulu užil ještě roku 1314 při volbě římského krále. Jeho dcera Markéta (Margareta Maultasch) se roku 1330 provdala za Jana Jindřicha († 1375), druhorozeného syna Jana Lucemburského. Jindřich Korutanský zemřel 2. dubna 1335 v Tyrolsku, stále se titulující „králem českým".

Absence mincovnictví

Z doby Jindřichovy vlády nejsou známy žádné mince ražené v Čechách, což je unikátní případ v dějinách království. Předpokládá se, že k ražbě vlastních mincí vůbec nedošlo z několika důvodů: nedostatek kontroly nad mincovnami, absence stříbra z Kutné Hory, odpor mincmistrů loajálních Přemyslovcům, krátká doba vlády a neustálé boje o moc.

V oběhu zůstávaly pražské groše Václava II. s korunou a lvem (ražené 1300-1305) a vzácnější groše Rudolfa Habsburského (1306-1307) s rakouským štítem. Tyto mince rychle mizely z oběhu – lidé je tezaurovali jako jistotu v nejisté době. Vznikl akutní nedostatek oběživa, což vedlo k rozmachu směnného obchodu a používání cizích mincí.

Paradoxně existují tyrolské feniky s Jindřichovým jménem a titulem „comes Tyrolis", ražené v Meranu. Některé nesou nápis REX BOEMIE, což dokazuje, že si nárokoval český titul i po vyhnání. Tyto mince však nikdy necirkulovaly v Čechách. Známé jsou také pečeti s českým lvem a titulem „Heinricus Dei gratia Boemie rex".

První mince po Jindřichově vládě razil až Jan Lucemburský od roku 1311, který obnovil ražbu pražského groše s novým designem – místo koruny zavedl lucemburského dvouocasého lva. Tříletá mezera v českém mincovnictví způsobila vážné ekonomické škody, z nichž se země vzpamatovávala celé desetiletí.

Zajímavosti

• Jindřich Korutanský je jediným českým králem, který nerazil žádné mince – dokonce ani nouzové platidla
• Jeho dcera Markéta Maultasch („Pyskatá") byla nejbohatší ženou své doby a razila vlastní tyrolské mince
• Existuje jediný sporný „groš" s nápisem HENRICVS REX, který je dnes považován za padělek z 19. století
• Jindřich používal pečeť s českým lvem až do smrti 1335 – 25 let po ztrátě trůnu
• Depot 3000 grošů z Čáslavi (nalezen 1910) obsahoval pouze ražby Václava II. a Rudolfa – důkaz absence Jindřichových mincí
• Jan Lucemburský musel roku 1311 dovézt stříbro z Francie pro obnovení ražby po Jindřichově „bezmincovní" vládě