Kábul

Kábul je hlavní město Afghánistánu a historické centrum na Hedvábné stezce, kde od starověku fungovaly mincovny různých říší. Kábulská mincovna razila řecko-baktrijské tetradrachmy, kúšánské zlaté statéry, islámské dirhamy, mughalské rupie a afghánské afghání, dokumentující strategickou polohu města na křižovatce civilizací mezi Indií, Persií a Střední Asií.

Historie

První mincovna v Kábulu fungovala za řecko-baktrijského království (3.-2. století př. n. l.). Po dobytích Alexandra Velikého zde jeho nástupci razili stříbrné tetradrachmy s řeckými nápisy a portréty králů v makedonské přilbě. Unikátní byly dvojjazyčné mince s řeckými a kharóšthí nápisy pro místní obyvatelstvo. Za indo-řeckých králů vznikaly mince kombinující helénistické a buddhistické motivy.

Kúšánská říše (1.-3. století n. l.) učinila z Kábulu významné mincovní centrum. Král Kaniška Veliký razil zlaté statéry s vlastním portrétem a božstvy různých náboženství – Buddha, Šiva, Mithra, helénističtí bohové. Tyto mince dokumentují jedinečný náboženský synkretismus Kúšánů. Nápisy byly v baktrijštině psané řeckým písmem. Kábulské zlaté mince cirkulovaly po celé Hedvábné stezce.

Po rozpadu Kúšánů ovládli region Sasánovci a Hefthalité (Bílí Hunové). Razily se stříbrné drachmy s pahlavskými nápisy a zoroastrijskými symboly. Kábulští šáhové (6.-9. století) vydávali unikátní mince kombinující indické, íránské a turkické prvky – býčí hlava Nandina, trojzubec Šivy, tamgy kočovníků.

Islámské dobytí přineslo nový mincovní systém. Ghaznovci (10.-12. století) učinili z Kábulu provinciální mincovnu razící zlaté dináry a stříbrné dirhamy s kúfickou kaligrafií. Za Ghúridů vznikaly mince s persko-arabskými nápisy. Mongolové (13. století) razili mince s ujgurským písmem a čínským drakem. Tímúrovci obnovili islámskou tradici s nádhernými kalligrafickými ražbami.

Mughalská nadvláda (16.-18. století) znamenala ekonomický rozkvět. Kábul byl branou do Indie a místní mincovna razila zlaté muhry, stříbrné rupie a měděné dámy. Charakteristické byly perské verše na mincích a datace podle hidžry i regálních let. Za Aurangzéba (1658-1707) dosáhla produkce vrcholu – kábulské rupie s kaligrafií byly uměleckými skvosty.

Vznik Afghánského emirátu (1747) přinesl nezávislé mincovnictví. Ahmad Šáh Durrání razil v Kábulu zlaté muhry a stříbrné rupie se svým titulem „Durr-i-Durrán" (Perla perel). Jeho nástupci pokračovali v tradici až do britských válek. Po anglo-afghánských válkách razil emír Abdur Rahmán (1880-1901) první moderní afghánské mince strojovou ražbou.

Ve 20. století prošla kábulská mincovna modernizací. Král Amánulláh (1919-1929) zavedl afghání jako národní měnu. Za Záhir Šáha (1933-1973) razila mincovna moderní mince s národními symboly. Sovětská invaze (1979-1989), občanská válka a vláda Tálibánu vážně narušily výrobu. Od roku 2002 byla mincovna obnovena a razí nové afghání s afghánskou vlajkou a památkami.

Charakteristické prvky a kulturní význam

Kábulské mince odrážely kulturní rozmanitost regionu. Řecko-buddhistické: Athéna, Buddha, dharma-čakra. Islámské: kaligrafie, mešity, Kaaba. Indické: sloni, lotosy. Charakteristická byla vícejazyčnost – řečtina, sanskrt, pahlaví, arabština, perština, paštština. Moderní mince zobrazují afghánské památky – Minaret Džám, Modrou mešitu, Band-e Amír.

Kábul byl křižovatkou mincovních tradic. Zde se setkávaly helénistické, indické, íránské a islámské vlivy. Místní mincovny vyvinuly unikátní hybridní styly kombinující různé umělecké tradice. Technologicky využívaly místní zlato z Hindúkuše a stříbro z Pandžšíru.

Mezi nejvzácnější kábulské ražby patří řecko-baktrijské tetradrachmy Eukratida, kúšánské zlaté statéry Kanišky, hunské napodobeniny sasánovských drachem, ghaznovské dináry Mahmúda, mughalské zodiak muhry Džahángíra, durránské ašrafí a první afghánské afghání 1925. Unikátní jsou tálibánské „islámské" ražby bez obrazů.

Zajímovosti

• V Kábulu byla nalezena největší řecko-baktrijská zlatá mince – 20statérový medailon Eukratida I. vážící 169 gramů
• Kúšánský král Kaniška razil v Kábulu první mince s datem podle nového kalendáře – rok 1 Kanišky (127 n. l.)
• Mughalský císař Džahángír nechal v Kábulu vyrazit „minci všech mincí" – zlatou muhru se všemi 12 znameními zvěrokruhu
• V roce 1933 byl v Kábulu objeven „Poklad z Tepe Maranjan" – 550 kg starověkých zlatých mincí
• Tálibán razil v letech 1996-2001 mince bez jakýchkoliv obrazů – pouze s kaligrafickými nápisy, unikát v moderní numismatice