Karel II. Španělský

Karel II. Španělský (vládl 1665–1700) byl posledním španělským králem z rodu Habsburků. Byl od narození těžce nemocný a zemřel bez potomka, čímž vyvolal válku o španělské dědictví. Jeho zdravotní stav je učebnicovým důsledkem generací příbuzenských sňatků uvnitř habsburského rodu.

Historie

Karel II. přišel na svět roku 1661 jako jediný přeživší syn Filipa IV. Španělská větev Habsburků tehdy už několik generací uzavírala sňatky uvnitř rodu, aby udržela dědictví pohromadě – a Karel byl výsledkem této praxe dovedené do krajnosti. Trpěl řadou vážných postižení, mluvil obtížně a nebyl schopen mít potomky.

Na trůn nastoupil ve čtyřech letech a po většinu vlády za něj rozhodovali regenti, ministři a dvorské kliky. Španělsko, které ještě o století dřív ovládalo polovinu známého světa, v tomto období ztrácelo území i hospodářskou váhu; stříbro z Ameriky sice dál proudilo, ale rozpouštělo se ve válečných výdajích a dluzích.

Otázka nástupnictví se stala hlavním tématem evropské politiky dlouho před králově smrtí. Habsburkové i francouzští Bourboni si činili nárok a diplomaté vyjednávali o rozdělení španělské říše, zatímco král žil. Karel nakonec odkázal celé dědictví Filipovi z Anjou, vnukovi Ludvíka XIV.

Tím spustil válku o španělské dědictví, která zaměstnala Evropu na třináct let. Skončila kompromisem: Bourboni Španělsko získali, ale za cenu závazku, že se francouzská a španělská koruna nikdy nespojí. Habsburkům připadlo španělské Nizozemí a italské državy.

Španělské ražby jeho doby

Karlova vláda spadá do doby, kdy španělské mincovnictví stále stálo na americkém stříbře. Osmireálové mince z Potosí a Mexika obíhaly po celém světě a nesou jeho jméno; právě tyhle ražby jsou nejdostupnější cestou, jak mít v ruce minci s jeho titulem.

Vedle koloniálních ražeb vznikaly i mince evropských španělských držav – v Miláně, Neapoli a ve španělském Nizozemí. Ty se od amerických liší provedením i vzácností a bývají mnohem hůř dostupné, protože se razily v podstatně menších nákladech.

Pro sběratele je jeho portrét zajímavý sám o sobě: dobové ražby zobrazují typickou habsburskou čelist v podobě, kterou rytci ani nemohli zjemnit. Mince tak slouží jako jeden z mála soudobých obrazových dokladů toho, jak král skutečně vypadal.