Kinští

Kinští jsou český šlechtický rod, který od 16. století patří k předním aristokratickým rodinám českých zemí. Rod dal zemské hodnostáře, diplomaty, vojevůdce a mecenáše umění, významně ovlivnil politický a kulturní vývoj Čech. Pro numismatiku jsou Kinští zajímaví jako sběratelé mincí a medailí, jejich sbírky patřily k nejvýznamnějším aristokratickým numismatickým kolekcím v habsburské monarchii.

Historie

Rod Kinských pochází ze Žďárska ve východních Čechách, kde jsou doloženi od 13. století jako vladycký rod. Význam rodu založil Václav Kinský, který v roce 1543 získal Chlumec nad Cidlinou, jenž se stal hlavním rodovým sídlem. Jeho synové Radoslav a Jan položili základy pozdějšího rozmachu rodu službou Habsburkům. V roce 1628 byl rod povýšen do panského stavu a v roce 1682 získali Kinští říšské hrabství. Rodový znak s třemi vlčími zuby připomíná uherský původ po mateřské linii.

V 17. a 18. století patřili Kinští k nejvlivnějším rodům v Čechách. František Ferdinand Kinský byl v letech 1710 až 1718 nejvyšším kancléřem Českého království. Jeho syn Štěpán Vilém sloužil jako císařský vyslanec v Londýně a Paříži, kde prosazoval pragmatickou sankci Marie Terezie. František Josef Kinský se vyznamenal jako polní maršálek v sedmileté válce. Rod vlastnil rozsáhlé statky včetně Chlumce nad Cidlinou, Kostelce nad Orlicí a dalších panství.

Největší slávy dosáhl rod za Františka Oldřicha Kinského, který byl v letech 1836 až 1843 nejvyšším purkrabím Českého království. Jeho syn Rudolf Kinský založil v roce 1883 proslulé koňské dostihy Velkou pardubickou, kterou vyhrál jako první. Oktavián Kinský byl mecenášem umění a vlastnil jednu z nejvýznamnějších obrazových galerií v Čechách. Kinští podporovali české národní obrození, hrabě František Kinský publikoval českou gramatiku a podporoval Národní muzeum.

Ve 20. století patřili Kinští k nejbohatším rodům v Československu. Vlastnili přes 20 tisíc hektarů půdy, pivovary, cukrovary a průmyslové podniky. Po roce 1948 byl rodový majetek zkonfiskován komunistickým režimem a členové rodu emigrovali. Po roce 1989 získali Kinští zpět část majetku včetně zámků Chlumec nad Cidlinou a Kostelec nad Orlicí. Rod pokračuje v tradicích správy kulturního dědictví a podpory umění.

Numismatické sbírky Kinských

Kinští patřili k významným sběratelům mincí a medailí od 18. století. František Josef Kinský vybudoval rozsáhlou numismatickou sbírku zaměřenou na české a rakouské ražby. Jeho kolekce obsahovala kompletní soubor pražských grošů, české královské ražby a habsburské tolary. Oktavián Kinský rozšířil sbírku o antické mince a renesanční medaile. Kinského numismatická sbírka čítala přes 10 tisíc kusů a patřila k nejvýznamnějším soukromým kolekcím v monarchii.

Sbírka byla uložena na zámku v Chlumci nad Cidlinou ve speciálním numismatickém kabinetu. Kinští zaměstnávali vlastního kurátora a vydávali katalogy své sbírky. Část kolekce byla vystavena veřejnosti při zvláštních příležitostech. Po konfiskaci v roce 1948 byla sbírka rozptýlena do státních muzeí. Národní muzeum v Praze získalo nejvýznamnější část kinské numismatické kolekce. Kinského sbírka významně obohatila české muzejní numismatické fondy.

Zajímavosti

• Kinští jsou jediný český rod, který dal jméno matematickému paradoxu - Kinského paradox v teorii pravděpodobnosti
• Bertha von Suttner, rozená Kinská, získala v roce 1905 jako první žena Nobelovu cenu míru
• Zámecký park v Chlumci nad Cidlinou byl první přírodní park ve střední Evropě
• František Kinský vydal v roce 1775 první českou gramatiku napsanou německy
• Velká pardubická založená Kinským je nejtěžší dostih v Evropě
• Numismatická sbírka Kinských obsahovala unikátní soubor husitských peněz