Klement Gottwald
Klement Gottwald (23. listopadu 1896 – 14. března 1953) byl československý komunistický politik, od roku 1929 vůdce KSČ, v letech 1946–1948 předseda vlády a od 14. června 1948 až do smrti prezident. Po únoru 1948 stál v čele nastolení totalitního režimu, znárodňování a politických procesů.
| Narozen | 23. listopadu 1896, Dědice u Vyškova |
|---|---|
| Zemřel | 14. března 1953, Praha |
| Stranické funkce | generální tajemník KSČ od roku 1929, předseda KSČ od roku 1945 |
| Předseda vlády | od 2. července 1946 do června 1948 |
| Prezident | od 14. června 1948 do 14. března 1953 |
| Bankovka s jeho portrétem | 100 Kčs vzoru 1989, vydána 1. října 1989, platná do prosince 1990 |
| Město nesoucí jeho jméno | Gottwaldov – Zlín v letech 1949–1989 |
Historie
Klement Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 v Dědicích u Vyškova. Před první světovou válkou se ve Vídni vyučil truhlářem a zapojil se do sociálně demokratického hnutí mládeže. Po válce přešel ke komunistům. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 se se skupinou takzvaných karlínských kluků dostal do čela strany a stal se jejím generálním tajemníkem. Nové vedení stranu podřídilo Komunistické internacionále a sovětskému vzoru.
Po zákazu KSČ odešel v listopadu 1938 do Sovětského svazu a válku strávil v Moskvě. Po návratu roku 1945 se stal předsedou KSČ a jednou z nejvlivnějších postav poválečné politiky. Po volbách roku 1946, v nichž komunisté zvítězili, byl 2. července 1946 jmenován předsedou vlády. Komunisté tehdy posilovali vliv ve státní správě, bezpečnostních složkách i v hospodářství. Vyvrcholením byla vládní krize v únoru 1948, kdy se komunistické vedení opřelo o masové mobilizace a o kontrolu bezpečnostního aparátu. Prezident Edvard Beneš 25. února 1948 přijal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval novou Gottwaldovu vládu, čímž se otevřela cesta k rychlé změně režimu.
Beneš odmítl podepsat novou ústavu z 9. května 1948 a v červnu abdikoval; 14. června 1948 byl Gottwald zvolen prezidentem. Následovalo období, v němž stát přecházel na model jedné vládnoucí strany: probíhaly rozsáhlé čistky, znárodnění a přebudování hospodářství, včetně kolektivizačních tlaků na venkov. Na přelomu 40. a 50. let se režim opíral o politické procesy a tvrdé tresty, které zasáhly nejen odpůrce, ale i část vlastního komunistického aparátu. V zahraniční politice se Československo stalo pevnou součástí sovětského bloku a propaganda budovala kult vůdce.
Gottwald zemřel 14. března 1953 v Praze, několik dní po návratu z pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina, jako první československý prezident, který zemřel v úřadu. Jeho smrt uzavřela jednu z nejtvrdších etap československého stalinismu, základní rámec režimu však trval dál.
Gottwald na bankovce a v místních jménech
Státní banka československá vydala 1. října 1989 bankovku 100 Kčs vzoru 1989 s Gottwaldovou podobiznou. Veřejnost ji odmítla a stala se terčem listopadových hesel. Po 17. listopadu 1989 byl její tisk zastaven, banka se vrátila k tisku stokoruny vzoru 1961 a platnost Gottwaldovy stokoruny skončila v prosinci 1990.
Gottwaldovo jméno nesl od 1. ledna 1949 Zlín, přejmenovaný na Gottwaldov. Původní název se městu vrátil 1. ledna 1990.
