Kopějka

Kopějka je ruská mince původně ražená ze stříbra, později z mědi, která byla základní jednotkou ruského měnového systému po více než 500 let. Název pochází od ruského slova kopjo znamenajícího kopí, podle vyobrazení jezdce s kopím na minci. Pro numismatiku je kopějka významná jako nejdéle kontinuálně ražená mince stejného typu a symbol ruské měnové tradice od Ivana Hrozného po současnost.

Historie kopejky

Kopějka vznikla během měnové reformy Jeleny Glinské, matky Ivana IV. Hrozného, v roce 1535. Reforma sjednotila chaotický ruský měnový systém zavedením jednotné stříbrné mince o váze 0,68 gramu. Na líci byl zobrazen jezdec probodávající kopím draka, symbol moskevského knížectví převzatý ze svatojiřské ikonografie. Na rubu byl nápis s titulem panovníka. Kopějka nahradila starší moskevskou děngu a novgorodskou novgorodku, přičemž měla hodnotu dvou děng.

Za vlády Romanovců zůstala kopějka základní ruskou mincí, ačkoliv její váha a složení se měnily. Petr I. Veliký během své měnové reformy 1704 zavedl decimální systém s rublem rovným 100 kopejkám. Kopejka začala být ražena z mědi, stříbrné kopejky se razily pouze příležitostně. Kateřina II. razila obrovské měděné pětikopějky vážící přes 50 gramů. V 19. století se ustálila měděná kopějka o váze 3,4 gramu jako standardní drobná mince carského Ruska.

Sovětská éra přinesla nový design kopějky s erbem SSSR - srpem a kladivem. První sovětské kopějky z roku 1924 byly stříbrné, od roku 1926 měděné, později z mosazné slitiny. Design se měnil minimálně až do rozpadu SSSR. Denominace od kopějky po 50 kopejek tvořily základ sovětského oběživa. Inflace 90. let učinila kopějku prakticky bezcennou, ale symbolický význam zůstal.

Moderní ruská kopejka od roku 1997 je ražena z oceli plátované mědí. Design kombinuje historické prvky - svatého Jiří zabíjejícího draka z carské éry. Ačkoliv inflace snížila kupní sílu kopějky téměř na nulu, Centrální banka Ruska pokračuje v ražbě pro zachování tradice. Kopějka zůstává v ruštině synonymem pro malou hodnotu.

Vlastnosti a varianty kopejky

Kopějka existovala v mnoha variantách podle období a nominální hodnoty. Stříbrné drátové kopějky 16.-17. století byly raženy na nepravidelných střížcích vyštípnutých z drátů. Měděné kopějky 18.-19. století existovaly v nominálech 1/4, 1/2, 1, 2, 3 a 5 kopejek. Poltina (50 kopějek) a poltinnik byly stříbrné. Carské kopějky nesly monogram panovníka, sovětské státní znak.

Kvalita a váha kopějek odrážely ekonomickou situaci Ruska. V krizových obdobích se objevovaly měděné kopějky přeražené na vyšší nominály nebo kopějky z nekvalitních slitin. Sibiřské kopějky ražené v Jekatěrinburgu měly specifické značky. Polské kopějky pro Kongresové Polsko nesly dvojjazyčné nápisy. Sběratelsky nejcennější jsou rané stříbrné drátové kopějky a vzácné ročníky carských emisí.

Zajímavosti

• Název kopějka přešel do mnoha jazyků jako označení bezcenné věci
• Petrova měděná kopějka z roku 1704 byla první ruskou mincí s letopočtem
• Během občanské války razily desítky místních autorit vlastní kopějky
• Sovětská hliníková kopějka z roku 1961 byla nejlehčí mincí světa - 1 gram
• Čečenští separatisté razili vlastní kopějky v 90. letech jako symbol nezávislosti
• Sbírka carských kopějek všech ročníků a mincoven čítá přes 3000 variant