Lat

Lat je národní měna Lotyšské republiky, která byla v oběhu od roku 1922 do roku 1940 a znovu od roku 1993 do zavedení eura v roce 2014. Název pochází ze staroněmeckého označení pro Lotyšsko "Lettland" a symbolizoval národní nezávislost této baltské země.

Historie

První lotyšský lat byl zaveden 3. srpna 1922, čtyři roky po vyhlášení nezávislosti Lotyšska. Nahradil provizorní lotyšský rubl, který sloužil jako přechodná měna po rozpadu carského Ruska. Lat byl navázán na zlatý standard a stal se jednou z nejstabilnějších měn meziválečné Evropy. Centrální banka Latvijas Banka pečlivě střežila stabilitu měny, která se dělila na 100 santimů. První papírové laty vytiskla britská firma Waterlow and Sons, mince razila Royal Mint v Londýně. Design bankovek a mincí zdůrazňoval lotyšskou národní identitu - folklórní motivy, státní znak s gryfem, pohled na Rigu.

Sovětská okupace v roce 1940 znamenala konec prvního latu. Byl nahrazen sovětským rublem v nevýhodném kurzu, čímž byly zničeny úspory obyvatelstva. Během německé okupace 1941-1944 obíhaly říšské marky a okupační Reichskreditkassenscheine. Po druhé světové válce bylo Lotyšsko násilně začleněno do Sovětského svazu a lat zůstal pouze nostalgickou vzpomínkou lotyšských exulantů. Lotyšská exilová vláda vydávala pamětní mince denominované v latech jako symbol kontinuity státnosti.

Obnovení nezávislosti v roce 1991 přineslo okamžitě diskusi o obnovení národní měny. 7. května 1992 byl jako přechodná měna zaveden lotyšský rubl, který 5. března 1993 nahradil obnovený lat. Nová měna byla zpočátku vázána na SDR (zvláštní práva čerpání MMF), později na euro. Druhý lat se stal symbolem obnovené nezávislosti a ekonomické transformace. Design navazoval na meziválečnou tradici, ale s modernějšími prvky. Lotyšsko vstoupilo do EU v roce 2004 a od 1. ledna 2014 přijalo euro. Výměna latů za euro probíhala v kurzu 0,702804 latu za 1 euro.

Lat jako národní měna

Lotyšský lat byl symbolem národní identity malého baltského národa. V meziválečném období představoval ekonomickou stabilitu a prosperitu mladé republiky. Lat byl plně krytý zlatem a devizovými rezervami, což mu zajišťovalo důvěru na mezinárodních trzích. Lotyšské mince razené z kvalitního stříbra patřily mezi nejkrásnější v Evropě. Pětilat z roku 1929 s hlavou lotyšské dívky v národním kroji je považován za nejkrásnější baltskou minci.

Druhý lat (1993-2014) měl moderní zabezpečení proti padělání ale zachovával tradiční motivy. Bankovky zobrazovaly významné lotyšské osobnosti a památky. Mince nesly národní symboly - dubové listy, lotyšský erb, slunce. Zajímavostí byly mince s netradičními tvary - hranatý lat připomínal hansovní obchodní tradici Rigy. Pamětní mince z druhého období latu patří mezi nejkreativnější v Evropě - Latvijas Banka vydávala mince ve tvaru brouka, s vloženým jantarem nebo s pohádkovými motivy. Tyto numismatické skvosty získaly mezinárodní ocenění a jsou vyhledávány sběrateli.

Zajímavosti

• Meziválečný stříbrný pětilat z roku 1931 je nejdražší lotyšskou mincí - prodává se za tisíce eur
• Lotyšsko bylo jedinou pobaltskou zemí, která obnovila přesně stejný název měny jako před okupací
• Pamětní mince "Jantarová cesta" z roku 2008 obsahovala pravý baltský jantar
• Poslední lat byl vyražen 31. prosince 2013 o půlnoci, minutu před zavedením eura
• Latvijas Banka vyhrála 10 mezinárodních cen za design pamětních mincí v latech