Marcia Otacilia Severa
Marcia Otacilia Severa byla římská císařovna, manželka císaře Filipa I. Araba, která nesla titul augusta v letech 244–249. Její portrét nesou antoniniány, aurey i sestercie; v řadě k tisíciletí Říma roku 248 má její antoninián na rubu hrocha s opisem SAECVLARES AVGG.
| Postavení | Římská císařovna, nositelka titulu augusta od roku 244 |
|---|---|
| Manžel | Filip I. Arab, císař v letech 244–249 |
| Syn | Filip II., caesar od roku 244, později spoluvládce s titulem augusta |
| Životní data | Rok narození ani úmrtí nejsou spolehlivě určeny |
| Tituly v nápisech | matka caesara, matka senátu a vlasti |
| Nominály | antoniniány, aurey, sestercie |
| Legenda | M OTACILIA SEVERA AVG, OTACIL SEVERA AVG |
| Portrét na antoniniánu | Busta s diadémem, pod ní půlměsíc |
| Rubové motivy | Concordia, Pudicitia; hroch v řadě SAECVLARES AVGG |
Život Otacilie Severy
O původu Marcie Otacilie Severy se ví málo. Provdala se za Marka Julia Filipa, který se stal císařem po smrti Gordiana III. v únoru 244; okolnosti Gordianovy smrti jsou dodnes sporné. Ještě před koncem roku 244 jmenoval Filip I. Arab jejich syna Filipa II., narozeného roku 238, caesarem a manželku augustou. Nápisy ji označují jako matku caesara a jako matku senátu a vlasti (mater senatus et patriae).
V dubnu 248 slavil Filip tisíciletí založení Říma velkolepými hrami a slavnostmi; k výročí se razila řada mincí s opisem SAECVLARES AVGG, v níž má Otacilia vlastní typ. Eusebios zaznamenal tradici, podle níž byl Filip křesťanem, a Jeroným ho později nazval prvním křesťanským císařem. Historici to považují za nepodložené, protože Filip na mincích i ve veřejném vystupování zachovával římské státní náboženství.
Roku 249 Filip zahynul po porážce od Decia u Verony a téhož roku byl zabit i jejich jedenáctiletý syn. Další osud Otacilie prameny spolehlivě nedokládají.
Numismatický význam
Portrét Otacilie Severy nesou antoniniány, aurey a sestercie. Na antoniniánu je zobrazena jako busta s diadémem, pod níž je půlměsíc. Legendy zní M OTACILIA SEVERA AVG nebo OTACIL SEVERA AVG; antoninián s rubem CONCORDIA AVGG pochází z roku 247. Na rubech se objevují personifikace svornosti (Concordia) a cudnosti (Pudicitia).
V řadě k tisíciletí Říma nese její antoninián na rubu hrocha s opisem SAECVLARES AVGG. Mimo Řím se její portrét objevuje i na provinčních ražbách, například na tetradrachmách z Antiochie v Sýrii.
