Margareta Rakouská

Margareta Rakouská (1480-1530) byla dcera císaře Maxmiliána I. Habsburského, místodržící Nizozemí a jedna z nejmocnějších žen své doby. Jako regentka spravovala sedmnáct nizozemských provincií, vyjednala Dámský mír a podporovala umění severní renesance. Její portréty na nizozemských mincích a medailích představují vzácný příklad ženské vlády v raném novověku.

Historie

Margareta se narodila v Bruselu jako dcera Maxmiliána Habsburského a Marie Burgundské. Po smrti matky, když jí byly pouhé dva roky, byla vychována při burgundském dvoře v Mechelenu. Její život byl od dětství určován dynastickou politikou. V roce 1483 byla zasnoubena s francouzským dauphinem Karlem VIII. podle míru z Arrasu, strávila osm let na francouzském dvoře, ale v roce 1491 byla sňatková smlouva zrušena a Karel si vzal Annu Bretaňskou. Toto ponížení Margareta nikdy nezapomněla a živilo její celoživotní odpor k Francii.

V roce 1497 se provdala za španělského infanta Jana, jediného syna Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské. Manželství bylo šťastné, ale Jan zemřel po šesti měsících. Margareta porodila mrtvé dítě a zdálo se, že její život je zmařen. V roce 1501 se provdala za savojského vévodu Filiberta II., ale i ten zemřel po třech letech. Dvakrát ovdovělá Margareta odmítla další sňatky a rozhodla se věnovat politice. Její bratr Filip Sličný zemřel v roce 1506 a zanechal nezletilé děti včetně budoucího Karla V.

V roce 1507 ji otec Maxmilián jmenoval regentkou Nizozemí a poručnicí svých vnuků. Margareta vybudovala dvůr v Mechelenu, který se stal centrem burgundské kultury. Jako regentka prokázala mimořádné diplomatické schopnosti. Vyjednala Ligu z Cambrai proti Benátkám a později Dámský mír (1529) s Luisou Savojskou, matkou Františka I., který dočasně ukončil války mezi Habsburky a Francií. Podporovala umělce jako Bernarda van Orley a Jana Gossaerta. Její sbírka umění byla jednou z nejkvalitnějších v Evropě. Zemřela v roce 1530 na gangrénu nohy.

Margareta a nizozemské mincovnictví

Jako regentka Nizozemí měla Margareta kontrolu nad sedmnácti nizozemskými mincovnami. Reformovala měnový systém a standardizovala ražbu napříč provinciemi. Za její vlády se razily kvalitní zlaté realy a stříbrné stuivery s portrétem mladého Karla V. jako vévody burgundského. Margareta osobně dohlížela na kvalitu ražby a trestala padělání. Zavedla nové typy mincí - burgundské tolary s křížem svatého Ondřeje, které se staly populární obchodní mincí.

Vzácné jsou pamětní medaile s Margaretiným portrétem, ražené k diplomatickým úspěchům. Nejslavnější je medaile k Dámskému míru z roku 1529, která zobrazuje Margaretu a Luisu Savojskou jako Mír a Spravedlnost. Některé mince nesou její osobní motto "Fortune Infortune Fort Une" (Štěstí i neštěstí velmi sjednocuje). Margareta také razila mince pro své osobní panství Franche-Comté. Podporovala umělecké medailérství - její dvorní medailér Conrad Meit vytvořil portréty nejvyšší kvality. Mincovnictví za její regentství dosáhlo uměleckého vrcholu a položilo základy pozdější španělsko-nizozemské měnové unie.

Zajímavosti

• Margareta byla třikrát zasnoubena nebo vdaná, ale neměla žádné přeživší děti
• Její knihovna v Mechelenu obsahovala přes 400 iluminovaných rukopisů
• Vychovala budoucího císaře Karla V. a jeho sestry včetně Marie Uherské
• Dámský mír vyjednaly dvě ženy - Margareta a Luisa Savojská - bez účasti mužů
• Stuiver s jejím portrétem z roku 1530 je jedinou nizozemskou mincí zobrazující ženu-regentku