Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie Neapolsko-Sicilská byla římská císařovna, česká a uherská královna jako manželka císaře Františka II. (později Františka I. Rakouského). Pocházela z rodu Bourbonů a byla vnučkou císařovny Marie Terezie. Pro numismatiku je významná především díky korunovačním medailím z roku 1792, kdy byla v Praze korunována českou královnou.
Historie
Marie Terezie Neapolsko-Sicilská se narodila 6. června 1772 v Neapoli jako nejstarší dcera neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. z rodu Bourbon-Obojí Sicílie a jeho manželky Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské. Její matka byla dcerou císařovny Marie Terezie, což činilo z mladé princezny přímou vnučku slavné panovnice. Tetou Marie Terezie Neapolsko-Sicilské byla francouzská královna Marie Antoinetta, s níž ji pojilo více než jen příbuzenství – obě ženy sdílely podobnou zálibu ve společenském životě a zábavách.
Princezna vyrůstala v početné rodině na neapolském dvoře. Do jejího sňatku se narodilo dalších patnáct sourozenců, avšak většina z nich zemřela v dětském věku. Výchova na jižním italském dvoře byla méně formální než ve Vídni, což formovalo povahu budoucí císařovny, která si libovala ve veselí a společenských radovánkách.
Sňatek s rakouským arcivévodou Františkem byl součástí dynastické politiky spojující bourbonské a habsbursko-lotrinské zájmy. Svatba se konala nejprve v zastoupení (per procurationem) 15. srpna 1790 v Neapoli, přičemž ve stejný den se provdala i její mladší sestra Luisa za Františkova bratra Ferdinanda. Skutečný sňatek byl uzavřen 19. března 1791 ve Vídni. Manželé byli dvojnásobnými bratranci prvního stupně – Mariina matka Marie Karolína byla sestrou Františkova otce Leopolda II. a Mariin otec Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský byl bratrem Františkovy matky Marie Ludoviky.
Tato mimořádně blízká příbuznost měla později tragické důsledky pro potomstvo. Většina dětí páru trpěla různými zdravotními problémy způsobenými genetickou degenerací v důsledku dlouhodobého příbuzenského křížení v rámci habsburské dynastie.
Korunovační rok 1792 přinesl Marii Terezii nejvyšší pocty. V červnu byla po boku manžela korunována uherskou královnou v Prešpurku (dnešní Bratislavě). O měsíc později, 14. července 1792, byl František korunován císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem. Následně se císařský pár přesunul do Prahy, kde proběhly české korunovace. Dne 9. srpna 1792 byl František korunován českým králem a 11. srpna 1792 následovala korunovace Marie Terezie českou královnou v katedrále sv. Víta.
Nová císařovna si užívala společenského života a dvorského lesku. Pořádala večírky a divadelní představení, v nichž sama vystupovala jako herečka, podobně jako její nešťastná teta Marie Antoinetta ve Versailles. Její matka Marie Karolína se dceru marně snažila mírnit a varovala ji před přílišnou rozmařilostí. Marie Terezie však zůstávala věrna své povaze a vyhledávala zábavy navzdory stále dramatičtějším událostem v Evropě zmítané revolučními válkami.
Manželství bylo plodné – Marie Terezie porodila dvanáct dětí. Mezi nejvýznamnější potomky patřila prvorozená dcera Marie Luisa, která se roku 1810 stala druhou manželkou Napoleona Bonaparta a císařovnou Francouzů. Nejstarší syn Ferdinand zdědil trůn jako Ferdinand I. Dobrotivý, avšak trpěl epilepsií a vývojovým opožděním, což omezovalo jeho vládní schopnosti. Podobné zdravotní problémy postihly i další děti.
Marie Terezie Neapolsko-Sicilská zemřela 13. dubna 1807 ve Vídni krátce po porodu své dvanácté dcery Amálie Terezie, která přežila matku jen o několik hodin. Císařovně bylo pouhých třicet čtyři let. Její předčasná smrt ukončila patnáct let manželství s Františkem, který se následně oženil ještě dvakrát.
Numismatický význam
Marie Terezie Neapolsko-Sicilská zaujímá v numismatice specifické místo díky korunovačním ražbám z roku 1792. Trojí korunovace v průběhu několika měsíců – uherská, říšská a česká – poskytla příležitost k vydání řady pamětních medailí dokumentujících tyto slavnostní události.
Pražská korunovace 11. srpna 1792 byla poslední korunovací české královny v dějinách, neboť Františkovy další manželky již korunovány nebyly. Korunovační medaile z tohoto roku zachycují mladou císařovnu v typickém pozdně barokním stylu, často v páru s manželem Františkem. Medaile nesou latinské nápisy a symboliku spojující habsburskou a bourbonskou heraldiku.
V kontextu českého mincovnictví připomínají Marii Terezii Neapolsko-Sicilskou především novodobé pamětní medaile. Pražská mincovna zařadila její portrét do série České královny, čímž vzdala hold poslední korunované české královně. Tyto medaile, ražené ve zlatě i stříbře, zobrazují císařovnu v důstojném portrétu a připomínají její krátký, ale významný podíl na české královské tradici.
Medailérská produkce spojená s Marií Terezií Neapolsko-Sicilskou zahrnuje rovněž ražby připomínající narození královských dětí, zejména následníka Ferdinanda roku 1793. Tyto medaile dokumentují dynastickou kontinuitu a naděje vkládané do nové generace habsbursko-lotrinského rodu.
Zajímavosti
- Marie Terezie Neapolsko-Sicilská byla poslední českou královnou, která podstoupila korunovační obřad v katedrále sv. Víta.
- Její dcera Marie Luisa se stala manželkou Napoleona Bonaparta a matkou jeho jediného legitimního syna, takzvaného Orlíka.
- Oba synové císařského páru, Ferdinand i František Karel, trpěli zdravotními problémy způsobenými příbuzenským křížením – Ferdinand vládl jako císař navzdory epilepsii a mentálnímu handicapu.
- Vnukem Marie Terezie Neapolsko-Sicilské byl císař František Josef I., syn arcivévody Františka Karla.