Maximinus Thrax

Gaius Julius Verus Maximinus, zvaný Thrax („Thrák"; kolem 173 – 238), byl římský císař vládnoucí v letech 235–238. Stal se prvním císařem, který vzešel z řad prostých vojáků bez senátorského či aristokratického původu. Jeho nástup na trůn zahájil tzv. krizi třetího století – padesátileté období nestability a občanských válek v římské říši. Proslul legendární fyzickou postavou – antické prameny uvádějí výšku přes osm stop (244 cm), ačkoli tyto údaje jsou pravděpodobně přehnané.

Historie

Maximinus pocházel z Thrákie (dnešní Bulharsko), což mu vyneslo přídomek Thrax. Podle nespolehlivé Historia Augusta byl synem gótského otce a alanské matky, tato informace je však zpochybňována, neboť Gótové se v podunajské oblasti objevili až později. Maximinus byl zřejmě pastýřem a možná i vůdcem lupičské bandy, než vstoupil do římské armády za vlády Septimia Severa.

Jeho legendární fyzická síla a vojenské schopnosti mu zajistily rychlý postup v armádních řadách. Sloužil pod císaři Caracallou a Severem Alexandrem, za něhož velel legiím na rýnské hranici. V březnu 235, když vojáci rozhořčení Severovou vyjednávací politikou s germánskými kmeny zavraždili císaře a jeho matku, provolaly panonské legie Maximina císařem.

Maximinova vláda byla poznamenána neustálými vojenskými kampaněmi proti Alamanům, Dákům a Sarmatům. K financování válek zdvojnásobil žold vojákům, což vyžadovalo drastické zvýšení daní. Roku 238 vypuklo v Africe povstání, senát prohlásil Gordiana I. a jeho syna císaři. Maximinus táhl na Řím, ale byl zastaven u Aquileie. Jeho hladovějící vojáci se vzbouřili a v květnu či červnu 238 ho zavraždili spolu s jeho synem Maximem.

Maximinus Thrax a mincovnictví

Mince Maximina Thrace odrážejí vojenský charakter jeho vlády. Na líci je zobrazen vavřínem ověnčený portrét císaře s výrazným obličejem, mohutným čelem a krátkým vousem – rysy, které odpovídají popisu jeho neobvyklé fyzické konstituce. Někteří badatelé se domnívají, že Maximinus trpěl akromegalií (nadměrnou produkcí růstového hormonu), což by vysvětlovalo jeho legendární vzrůst.

Hlavními nominály byly stříbrné denáry a bronzové sestercie ražené v římské mincovně. Na rubech se objevují tradiční motivy – bohyně Victoria s věncem a palmou, Salus krmící hada, Fides s vojenskými standartami. Po vítězství nad Alamany roku 235 přijal Maximinus titul Germanicus Maximus, který se objevuje na pozdějších ražbách.

Maximinovy mince jsou relativně dostupné na numismatickém trhu, zejména bronzové asy a sestercie. Vzácnější jsou kvalitně zachované denáry s ostře řezanými portréty. Mince dokumentují krátké, ale intenzivní období vlády „kasárenského císaře", který nikdy nevstoupil do Říma.

Zajímavosti

• Podle Historia Augusta měřil Maximinus 8 stop a 6 palců (přes 260 cm) a dokázal sám táhnout naložený vůz s volským spřežením.
• Maximinus byl prvním „kasárenským císařem" (imperator castrensis) – vládcem dosazeným výhradně armádou bez souhlasu senátu.
• Za celou dobu své tříleté vlády Maximinus nikdy nevstoupil do Říma – jediný římský císař, který nenavštívil hlavní město během své vlády.