Mincovna Heraclea
Mincovna Heraclea byla římská císařská mincovna v thráckém přístavním městě Hérakleia, dříve Perinthos, na severním břehu Marmarského moře. Vznikla při Diokleciánově mincovní reformě a za tetrarchie razila velké množství bronzových follů; její ražby nesou značku HT nebo H s písmenem dílny.
| Dnešní místo | Marmara Ereğlisi, Turecko |
|---|---|
| Starší jméno města | Perinthos; Hérakleia od roku 286 |
| Založení města | 602 př. n. l., kolonisté ze Samu |
| Značky mincovny | HT nebo H a písmeno dílny (HA, HB, HΓ…) |
| Počet dílen | pět, za tetrarchie až do vlády Licinia I. |
Historie
Perinthos založili roku 602 př. n. l. osadníci z ostrova Samos. Město bylo přístavem a křižovatkou několika cest, a proto bohatlo z obchodu; proslavilo se houževnatou obranou proti makedonskému králi Filipu II. Septimius Severus mu dvakrát udělil čestný titul neokoros za podporu ve válce proti Pescenniu Nigrovi.
Za císaře Diokleciána dostal Perinthos roku 286 jméno Hérakleia, latinsky Heraclea, a vedle něj se užívalo i spojení Heraclea Perinthus. Město se stalo hlavním městem thrácké diecéze, a právě proto v něm při mincovní reformě vznikla císařská mincovna – přednost dostalo před Byzantiem. Za Justiniána byl v Hérakleii obnoven palác a vodovody.
Ražby z Hérakleie
Za první a druhé tetrarchie razila Heraclea velké množství bronzových follů a vedle nich i stříbro a zlato. Pět dílen pracovalo souběžně až do vlády Licinia I. Značku mincovny nese úseč pod obrazem rubu: písmena HT, nebo samotné H, a k nim řecké písmeno dílny. Na obrázku je follis císaře Galeria s postavou Génia.
Po založení Konstantinopole za Konstantina I. Velikého výroba v Hérakleii postupně slábla, jak rostla ražba v nové metropoli.