Mnichov

Mnichov je hlavní město Bavorska a historické sídlo bavorských vévodů a později králů, kde od středověku fungovala jedna z nejvýznamnějších jihoněmeckých mincoven. Mnichovská mincovna razila proslulé bavorské tolary, zlaté dukáty a později vereinstalery, dnes pokračuje jako jedna ze čtyř aktivních německých mincoven produkujících euromince.

Historie

Mincovní právo získal Mnichov v roce 1158 od císaře Fridricha Barbarossy prostřednictvím bavorského vévody Jindřicha Lva. První mnichovské mince byly jednoduché stříbrné feniky s obrazem lva a mnicha – mluvícím znakem města (München = u mnichů). Mincovna původně sídlila v Altem Hof, vévodské rezidenci ve středu města. Od 13. století se na mincích objevuje charakteristická postava mnicha s knihou, která se stala trvalým symbolem Mnichova.

Ve 14. století získala mnichovská mincovna větší význam díky stříbru z bavorských dolů. Vévoda Ludvík IV. Bavor, pozdější císař, nechal razit kvalitní pražské groše podle českého vzoru a první bavorské zlaté guldeny. V roce 1392 byla mincovna přestěhována do většího objektu u Isartor a vybavena vodními hamry poháněnými z městského potoka. Mnichovské mince se vyznačovaly vysokým obsahem drahého kovu a přesnou váhou.

Renesanční období přineslo technický a umělecký rozvoj. Vévoda Albrecht V. (1550-1579) přizval italské mistry a modernizoval mincovnu válcovacími stroji. Vznikaly nádherné portétní tolary a pamětní medaile. Za vlády Maxmiliána I. (1597-1651), pozdějšího kurfiřta, dosáhla mincovna evropského významu. Razily se proslulé madonnové tolary s Pannou Marií, patronkou Bavorska – tyto mince byly oblíbené v celé katolické Evropě.

Během třicetileté války hrála mnichovská mincovna klíčovou roli. Maxmilián I., vůdce Katolické ligy, financoval válku masivní ražbou mincí. V období kiperové inflace (1621-1623) produkovala znehodnocené mince, ale kvalita bavorských tolarů zůstala zachována. Po válce pokračovala intenzivní ražba – vznikaly technicky dokonalé pokazní tolary a múltové dukáty s alegorickými výjevy oslavujícími bavorskou moc.

Vrchol dosáhla mnichovská mincovna v 18. století za kurfiřta Maxe III. Josefa a zejména Karla Teodora. V roce 1755 byla postavena nová budova mincovny s nejmodernějším vybavením včetně šroubových lisů a kroužkovacích strojů. Mnichovské konvenční tolary s madonnovou patronou patřily k nejkrásnějším mincím rokokové éry. Po povýšení Bavorska na království v roce 1806 začala mincovna razit královské maxdory (zlaté mince) a kronentalery.

V 19. století se mnichovská mincovna stala jednou z nejmodernějších v Evropě. Král Ludvík I. (1825-1848) nechal razit umělecky cenné památní tolary k významným událostem. Od roku 1857 razila Bavorsko vereinstalery německého celního spolku. Za Ludvíka II., pohádkového krále, vznikaly nákladné pamětní ražby financující jeho zámky. Po sjednocení Německa v roce 1871 pokračovala mnichovská mincovna jako říšská mincovna se značkou D.

Ve 20. století zůstala mnichovská mincovna kontinuálně aktivní. Přežila obě světové války, inflaci, nacismus i rozdělení Německa. Od roku 1949 razí mince Spolkové republiky Německo. V roce 2002 začala produkovat německé euromince. Dnes Bayerisches Hauptmünzamt sídlí v moderním komplexu v Zamdorfu a patří k technologicky nejvyspělejším mincovnám světa.

Charakteristické ražby a technologie

Mnichovské mince se vyznačovaly bavorskou symbolikou. Dominantním motivem byl bavorský kosočtverečný modrý štít, mnich s knihou jako znak města a od 16. století Madonna jako patronka Bavorska. Na královských mincích se objevoval bavorský lev a koruna. Mincovní značkou bylo písmeno M, od roku 1871 D pro Německou říši.

Technologicky patřila mnichovská mincovna k průkopníkům inovací. Již v 15. století používala vodní pohon, od roku 1550 válcovací stroje, od 1755 šroubové lisy. V roce 1833 zavedla jako první v Německu parní stroje. Mnichovská mincovna vyvinula techniku matného razidla pro kontrast lesklého reliéfu a technologii galvanického pokovování.

Mezi nejvzácnější mnichovské ražby patří gotické lwengroschen (lví groše), renesanční portétní tolary Albrechta V., barokní madonnové tolary, rokokové řádové dukáty, klasicistní maxdory prvního bavorského krále, romantické památní tolary Ludvíka II. a moderní zlaté 100 euro mince. Světoznámé jsou mnichovské olympijské mince z roku 1972.

Zajímavosti

• Mnichovská mincovna razila v roce 1679 největší stříbrný tolar světa – vážil 15 běžných tolarů a zobrazoval celý bavorský erb
• Král Ludvík II. Bavorský nechal v roce 1864 vyrazit tajnou sérii zlatých mincí s portrétem Richarda Wagnera
• Během pivního puče v roce 1923 obsadili nacisté mincovnu a chtěli razit vlastní „říšské marky"
• Mnichovská mincovna jako jediná vyrazila olympijskou minci z měsíčního kamene – dar NASA k olympiádě 1972
• V trezorech mincovny je dodnes uložen bavorský královský poklad včetně korunovačních klenotů