Mušle kauri

Mušle kauri jsou ulity mořských plžů rodu Cypraea, které sloužily jako nejrozšířenější platidlo předindustriálního světa po více než 4000 let. Tyto lesklé oválné mušle s charakteristickou zubatou štěrbinou byly používány jako měna od Číny přes Indii a Afriku až po tichomořské ostrovy.

Historie

Mušle kauri, zejména druhy Cypraea moneta a Cypraea annulus, představují nejstarší a nejdéle používané platidlo v historii lidstva. První archeologické důkazy o používání kauri jako platidla pocházejí z Číny z období dynastie Shang (1600-1046 př. n. l.), kde byly kauri tak důležité, že čínský znak pro peníze 貝 (bei) zobrazuje stylizovanou mušli kauri. V hrobkách šangských vládců byly nalezeny tisíce mušlí kauri uspořádaných v řetězcích po 10 nebo 20 kusech, což naznačuje existenci standardizovaného platebního systému. Hodnota kauri v Číně byla vysoká - za jednu bronzovou nádobu se platilo 5 řetězců po 20 mušlích.

Z Číny se používání kauri jako platidla rozšířilo do Indie, kde sanskrtský termín kaparda označoval jak mušli, tak drobnou minci. Ve starověké Indii sloužily kauri jako platidlo pro každodenní transakce, zatímco zlaté a stříbrné mince byly rezervovány pro velké obchody. Buddhistické texty z 5. století př. n. l. uvádějí směnné kurzy - 4 kauri = 1 kákani (měděná mince), 80 kauri = 1 pana (stříbrná mince). Maurjovská říše používala kauri pro výplatu vojáků a drobných úředníků. V jižní Indii se kauri sbíraly na Maledivách, které se staly hlavním světovým producentem těchto mušlí s roční produkcí přes 30 tun.

Arabští obchodníci v 8. století přinesli kauri do východní Afriky, odkud se rozšířily napříč kontinentem až do západní Afriky. V království Kongo fungovaly kauri zvané nzimbu jako oficiální měna - daně, pokuty a cla se platily v mušlích. Směnný kurz v 16. století byl 1000 kauri = 1 portugalský real. V západní Africe se kauri staly dominantním platidlem pro obchod s otroky. Cena otroka v Dahomeji v 18. století byla 25 000 až 50 000 kauri. Evropské lodě vezly kauri z Malediv a Zanzibaru do západní Afriky jako platidlo za zlato, slonovinu a otroky. Roční import kauri do západní Afriky dosahoval 75 milionů kusů.

V jihovýchodní Asii a Tichomoří měly kauri kromě funkce platidla také rituální a sociální význam. Na Nové Guineji sloužily řetězy kauri jako věno a kompenzace za křivdy. V Thajsku se kauri používaly jako drobné platidlo až do 19. století s kurzem 6400 kauri = 1 stříbrný tikal. Britská Východoindická společnost akceptovala kauri jako platbu daní v Bengálsku až do roku 1803. V Orissce platil kurz 5120 kauri = 1 rupie. Postupný úpadek kauri jako platidla začal s masovou produkcí kovových mincí, ale v odlehlých oblastech Afriky a Asie se používaly až do poloviny 20. století.

Evropští kolonizátoři využívali kauri jako nástroj ekonomické kontroly. Britové, Francouzi a Portugalci dováželi kauri ve velkém z Indického oceánu do svých afrických kolonií. Lodě vezoucí kauri z Bombaje do Lagosu dosahovaly zisku až 500 procent. Nadprodukce kauri vedla k hyperinflaci - v Ugandě hodnota kauri klesla z 200 za rupii v roce 1860 na 1200 v roce 1880. Koloniální správy postupně stahovaly kauri z oběhu a nahrazovaly je mincemi. Poslední oficiální použití kauri jako zákonného platidla bylo v britské Nigérii do roku 1949 a ve Francouzské západní Africe do roku 1955.

Moderní doba přinesla kauri nový význam jako symbol africké identity a prosperity. Kauri se objevují na bankovkách Ghany, Nigérie a dalších afrických států. V tradičním umění a šperkařství zůstávají kauri ceněným materiálem. Numismatické sbírky historických platebních kauri dosahují vysokých cen - řetězec čínských kauri z období Shang se prodal za 25 000 dolarů. Archeologické nálezy kauri pomáhají rekonstruovat starověké obchodní cesty - kauri z Indického oceánu nalezené v evropských hrobech dokládají dálkový obchod již v době bronzové. Paradoxně dnešní sběratelé platí za historické platební kauri mnohonásobně více, než byla jejich původní kupní síla.

Ekonomické aspekty a vlastnosti kauri jako platidla

Mušle kauri měly ideální vlastnosti pro funkci platidla. Jejich tvrdá schránka zajišťovala trvanlivost - archeologové nacházejí nepoškozené kauri tisíce let staré. Uniformní velikost 2-3 centimetry umožňovala snadné počítání a stohování. Charakteristický tvar s ozubenou štěrbinou znemožňoval padělání. Lesklý povrch připomínající porcelán byl esteticky atraktivní. Malá váha usnadňovala transport - tisíc kauri vážilo pouze 2-3 kilogramy. Přírodní vzácnost zajišťovala stabilní hodnotu - kauri rostou pouze v tropických mořích a jejich sběr vyžadoval specializované potápěče.

Systémy počítání kauri se lišily podle regionu ale vykazovaly společné rysy. Základní jednotkou byl řetězec (string) obsahující 40 kauri v Africe, 100 v Indii. Vyšší jednotky tvořily koše (10 řetězců), pytle (100 řetězců) a náklady (1000 řetězců). Hodnota kauri fluktuovala podle nabídky - v období sucha stoupala, po příjezdu lodí s nákladem klesala. Směnné kurzy vůči kovovým mincím se měnily od 500:1 v bohatých přístavech po 10 000:1 ve vnitrozemí. Inflace způsobená nadměrným importem vedla k denominaci - staré malé kauri byly nahrazeny většími druhy. Velocity oběhu kauri byla nízká kvůli tezauraci - bohatí hromadili kauri jako symbol statutu. Paradoxně nízká jednotková hodnota kauri usnadňovala mikroplatby a podporovala lokální obchod.

Zajímavosti

• Maldivský sultán měl monopol na sběr kauri a ročně exportoval 400 milionů mušlí výměnou za rýži z Bengálska
• Největší nalezený poklad kauri obsahoval 2,5 milionu kusů zakopané čínským obchodníkem v roce 1163
• V roce 1520 portugalská loď vezoucí kauri ztroskotala u břehů Floridy - místní indiáni používali náklad jako platidlo další století
• Poslední transakce v kauri byla zaznamenána v Nigérii v roce 1968, kdy farmář zaplatil 20 000 kauri za kozu