Myslbek Josef Václav

Portrét sochaře Josefa Václava Myslbeka

Josef Václav Myslbek (1848–1922) byl český sochař, autor pomníku svatého Václava v Praze. Vlastních medailí vytvořil málo, například cenu Wiehlova fondu, ale jako profesor vychoval první generaci českých medailérů 20. století, mezi nimi Otakara Španiela, Bohumila Kafku a Stanislava Suchardu.

Narození 20. června 1848, Praha
Úmrtí 2. června 1922, Praha
Působení profesor sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze 1885–1896 a na Akademii výtvarných umění 1896–1919
Hlavní dílo jezdecký pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze
Medaile medaile Obchodní a živnostenské komory v Praze k Jubilejní výstavě 1891 (ryl Josef Tautenhayn), cena Wiehlova fondu, plaketa pro Františka Ferdinanda d'Este 1913
Žáci medailéři Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka, Otakar Španiel, Jaroslav Brůha
Pamětní mince 50 Kčs J. V. Myslbek, ČSSR 1972, stříbro

Historie

Josef Václav Myslbek se narodil 20. června 1848 na pražském Novém Městě v rodině malíře pokojů. V letech 1864–1866 se učil v dílně sochaře Tomáše Seidana, potom pracoval v ateliéru Václava Levého a studoval malířství u Josefa Matyáše Trenkwalda. Po studijním pobytu v Drážďanech si roku 1873 zřídil vlastní sochařskou dílnu v Praze.

Patřil ke generaci Národního divadla a stal se zakladatelem novodobého českého sochařství. V letech 1885–1896 učil sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl jeho žákem Stanislav Sucharda. Roku 1896 přešel na Akademii výtvarných umění, kde založil sochařský ateliér a vedl ho do roku 1919; z jeho školy vyšli mimo jiné Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Španiel a Jaroslav Brůha. Jeho nejvýznamnějším dílem je jezdecký pomník svatého Václava na Václavském náměstí. Zemřel 2. června 1922 v Praze.

Myslbek a medaile

Jeho vlastní medailérské dílo je malé a stojí ve stínu monumentálního sochařství, Myslbek přesto stál u základů moderní české medaile – především jako učitel. K Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891 navrhl medaili Obchodní a živnostenské komory v Praze: na líci je ověnčená hlava ženy se staročeským účesem, na rubu pachole na kovadlině s velkým vavřínovým věncem. Signatura J. V. Myslbek inv. – J. Tautenhayn inc. říká, že návrh je Myslbekův a razidlo ryl vídeňský medailér Josef Tautenhayn. Medaile měří 56 mm a udělovala se ve zlatě, stříbře a bronzu.

Pro Wiehlův fond Národohospodářského ústavu při České akademii navrhl medaili s poprsím architekta Antonína Wiehla a jeho manželky Marie; ražby o průměru 70 mm byly zpočátku zlaté, později stříbrné. Roku 1913 vytvořil litou stříbrnou plaketu o rozměrech 201 × 187 mm, kterou Akademie věnovala svému protektorovi Františku Ferdinandovi d'Este k padesátým narozeninám. Medaili, kterou mu Akademie chtěla dát razit k jeho sedmdesátinám, odmítl a požádal, aby se peníze věnovaly na pomník Josefa Mánesa. Roku 1972 vydala ČSSR stříbrnou pamětní minci 50 Kčs věnovanou J. V. Myslbekovi.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet