Myslbek Josef Václav

Josef Václav Myslbek (1848–1922) byl český sochař, autor pomníku svatého Václava v Praze. Vlastních medailí vytvořil málo, například cenu Wiehlova fondu, ale jako profesor vychoval první generaci českých medailérů 20. století, mezi nimi Otakara Španiela, Bohumila Kafku a Stanislava Suchardu.
| Narození | 20. června 1848, Praha |
|---|---|
| Úmrtí | 2. června 1922, Praha |
| Působení | profesor sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze 1885–1896 a na Akademii výtvarných umění 1896–1919 |
| Hlavní dílo | jezdecký pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze |
| Medaile | medaile Obchodní a živnostenské komory v Praze k Jubilejní výstavě 1891 (ryl Josef Tautenhayn), cena Wiehlova fondu, plaketa pro Františka Ferdinanda d'Este 1913 |
| Žáci medailéři | Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka, Otakar Španiel, Jaroslav Brůha |
| Pamětní mince | 50 Kčs J. V. Myslbek, ČSSR 1972, stříbro |
Historie
Josef Václav Myslbek se narodil 20. června 1848 na pražském Novém Městě v rodině malíře pokojů. V letech 1864–1866 se učil v dílně sochaře Tomáše Seidana, potom pracoval v ateliéru Václava Levého a studoval malířství u Josefa Matyáše Trenkwalda. Po studijním pobytu v Drážďanech si roku 1873 zřídil vlastní sochařskou dílnu v Praze.
Patřil ke generaci Národního divadla a stal se zakladatelem novodobého českého sochařství. V letech 1885–1896 učil sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl jeho žákem Stanislav Sucharda. Roku 1896 přešel na Akademii výtvarných umění, kde založil sochařský ateliér a vedl ho do roku 1919; z jeho školy vyšli mimo jiné Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Španiel a Jaroslav Brůha. Jeho nejvýznamnějším dílem je jezdecký pomník svatého Václava na Václavském náměstí. Zemřel 2. června 1922 v Praze.
Myslbek a medaile
Jeho vlastní medailérské dílo je malé a stojí ve stínu monumentálního sochařství, Myslbek přesto stál u základů moderní české medaile – především jako učitel. K Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891 navrhl medaili Obchodní a živnostenské komory v Praze: na líci je ověnčená hlava ženy se staročeským účesem, na rubu pachole na kovadlině s velkým vavřínovým věncem. Signatura J. V. Myslbek inv. – J. Tautenhayn inc. říká, že návrh je Myslbekův a razidlo ryl vídeňský medailér Josef Tautenhayn. Medaile měří 56 mm a udělovala se ve zlatě, stříbře a bronzu.
Pro Wiehlův fond Národohospodářského ústavu při České akademii navrhl medaili s poprsím architekta Antonína Wiehla a jeho manželky Marie; ražby o průměru 70 mm byly zpočátku zlaté, později stříbrné. Roku 1913 vytvořil litou stříbrnou plaketu o rozměrech 201 × 187 mm, kterou Akademie věnovala svému protektorovi Františku Ferdinandovi d'Este k padesátým narozeninám. Medaili, kterou mu Akademie chtěla dát razit k jeho sedmdesátinám, odmítl a požádal, aby se peníze věnovaly na pomník Josefa Mánesa. Roku 1972 vydala ČSSR stříbrnou pamětní minci 50 Kčs věnovanou J. V. Myslbekovi.
