Napoleonské války

Napoleonské války byly série konfliktů mezi Francií vedenou Napoleonem Bonapartem a proměnlivými koalicemi evropských mocností v letech 1803 až 1815. Války změnily politickou mapu Evropy, rozšířily revoluční ideje a ukončily se definitivní porážkou Napoleona u Waterloo. Pro numismatiku jsou napoleonské války významné jako období vytvoření moderních národních měnových systémů, zavedení decimálního franku a masové ražby válečných mincí.

Historie

Napoleonské války navázaly na revoluční války započaté v roce 1792. Napoleon převzal moc státním převratem 18. brumairu 1799 a stal se prvním konzulem. Po krátkém míru z Amiens v roce 1802 vypukla válka s třetí koalicí. Napoleon porazil Rakousko u Slavkova 2. prosince 1805 v bitvě tří císařů, považované za jeho vojenské mistrovské dílo. Následující rok zničil pruskou armádu u Jeny a Auerstädtu, obsadil Berlín a zavedl kontinentální blokádu proti Británii.

V roce 1807 porazil Napoleon Rusko u Friedlandu a uzavřel mír v Tilsitu, který rozdělil Evropu mezi Francii a Rusko. Španělská ulcera začala v roce 1808, když Napoleon dosadil svého bratra Josefa na španělský trůn. Guerillová válka ve Španělsku vázala statisíce francouzských vojáků. Páté koaliční válka v roce 1809 skončila Napoleonovým vítězstvím u Wagramu, ale bitva u Aspern byla jeho první porážka v poli. Rakouská arcivévodkyně Marie Luisa se stala jeho druhou manželkou.

Ruské tažení v roce 1812 znamenalo počátek Napoleonova pádu. Velká armáda čítající 600 tisíc mužů vtrhla do Ruska, dobyla Moskvu, ale byla zničena zimou a Kutuzovovou taktikou spálené země. Pouze 100 tisíc mužů se vrátilo. Šestá koalice porazila Napoleona v bitvě národů u Lipska v říjnu 1813. Spojenci vstoupili do Paříže v březnu 1814 a Napoleon abdikoval. Byl vyhoštěn na Elbu, odkud se vrátil na sto dní v roce 1815.

Waterloo 18. června 1815 ukončilo Napoleonovu kariéru. Wellington a Blücher porazili francouzskou armádu v Belgii. Napoleon byl deportován na Svatou Helenu, kde zemřel v roce 1821. Vídeňský kongres překreslil mapu Evropy, obnovil monarchie, ale nemohl zvrátit společenské změny. Napoleonský zákoník, metrický systém a idea národního státu přežily pád císařství. Války stály životy 5 milionů lidí a změnily tvář Evropy.

Ekonomické a mincovní aspekty napoleonských válek

Napoleon provedl fundamentální měnovou reformu zavedením franku germinal v roce 1803. Nový frank obsahoval 4,5 gramu čistého stříbra v pevném poměru 15,5:1 ke zlatu. Systém se stal vzorem pro latinskou měnovou unii. Napoleon razil zlaté napoleondory v hodnotě 20 a 40 franků s vlastním portrétem. Dobytá území musela přijmout francouzský měnový systém. Konfiskace církevního a šlechtického majetku financovala válečné výdaje.

Kontinentální blokáda měla ekonomicky izolovat Británii, ale poškodila více kontinentální Evropu. Británie financovala koalice subsidemi - jen Rakousko dostalo 65 milionů liber. Bank of England pozastavila směnitelnost bankovek za zlato. Prusko a Rakousko vydávaly papírové peníze kryté budoucími reparacemi. Rusko razilo assignace, které ztratily 75 procent hodnoty. Španělské kolonie využily napoleonské obsazení Španělska k vyhlášení nezávislosti, což ukončilo příliv amerického stříbra do Evropy.

Zajímavosti

• Napoleon osobně navrhl včelu jako symbol na svých mincích místo královské lilie
• Bitva u Slavkova inspirovala Tolstého k napsání Vojny a míru
• Wellingtonovy boty dostaly jméno po vítězi od Waterloo
• Napoleon prodal Louisianu Američanům za 15 milionů dolarů pro financování válek
• Zlatý napoleondor se stal nejdůvěryhodnější mincí 19. století
• Rothschildové vydělali jmění na zprávě o Waterloo díky rychlým poštovním holubům