Oldřich
Oldřich (asi 975–1034) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v letech 1012–1033 a krátce 1034 a dokázal překonat krizi českého státu z přelomu prvního tisíciletí. Nejmladší syn Boleslava II. Pobožného se proslavil jako energický a tvrdý panovník, který znovu připojil Moravu k českému státu a významně rozšířil českou mincovní produkci do regionálních center.
Historie
Oldřich se narodil pravděpodobně kolem roku 975 jako nejmladší syn českého knížete Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé manželky či Emmy Franské. Byl mladším bratrem Boleslava III. Ryšavého a Jaromíra. Po otcově smrti roku 999 unikl jen o vlásek smrti, kterou mu chystal nejstarší bratr Boleslav III. Spolu s matkou a zmrzačeným bratrem Jaromírem se spasil rychlým útěkem do Německa ke králi Jindřichovi II. Do Čech se vrátil definitivně roku 1004, kdy Jaromír usedl na knížecí stolec po vypuzení Poláků. Oldřich však dlouho nevydržel v pozici druhořadého člena dynastie a na jaře 1012 se postavil do čela povstání proti Jaromírovi a svého bratra sesadil. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno. Projevil se jako energický a tvrdý panovník, který dokázal poprvé od smrti Boleslava II. nastolit v Čechách stabilní vládu. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy stoupence v rámci takzvaného "druhého vraždění Vršovců". Jeho největším úspěchem bylo znovuzískání Moravy - po neúspěšném tažení v roce 1015 roku 1017 úspěšně odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého do Čech a do roku 1031 postupně dobyl na Polácích celou Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Založil také Sázavský klášter (1032), kde se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy. Počátkem 30. let se však vztahy s říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. Lambert nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu s podmínkou, že se bude dělit o moc s Jaromírem. Oldřich však Jaromíra dal ihned zajmout a oslepit. Již na podzim 1034 však Oldřich při bohaté tabuli, "jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel".
Oldřich významně rozšířil českou mincovní produkci a pokračoval v tradici kvalitních stříbrných denárů. Ke knížecím mincovnám na Pražském hradě a Vyšehradu přibyly za jeho vlády ražební aktivity v Chrudimi, Kouřimi a po dobytí Moravy také moravské mincovny. Razil stříbrné denáry s tradičními parametry, ale přinesl také významné inovace. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "OLDRICVS", "VDALRICVS" nebo zkráceně "OLDRI" s tradičním titulem "DVX". Nejvýznamnějším přínosem bylo, že na jeho denárech se poprvé vyskytuje svatý Václav jako zemský patron - pokračoval tak v tradici zahájené Jaromírem a dále ji rozvinul. Motivy na rubu zahrnovaly různé typy křížů, kapličku se svatým, ruku na kříži nebo přímé nápisy se jménem svatého Václava. Kvalita ražby zůstala vysoká a Oldřich dokázal udržet standardní čistotu stříbra i váhové parametry. Jeho moravské denáry jsou dnes zvláště vzácné a dokládají rychlé zavedení české mincovní tradice na nově dobytém území. Oldřichovy mince představují přechodové období mezi raně středověkým a vrcholně středověkým českým mincovnictvím, kdy se definitivně ustálila tradice svatováclavské symboliky na českých mincích.
Význam pro investory a sběratele
Mince knížete Oldřicha jsou mezi sběrateli vysoce ceněné díky jeho dlouhé a stabilní vládě a historickému významu jeho panování. Jsou to jedny z posledních mincí raně středověkého období a zároveň první s ustálenou svatováclavskou symbolikou. Moravské exempláře jsou zvláště vzácné a dosahují na trhu velmi vysokých cen. Oldřichovy mince představují klíčové období českého mincovnictví a jsou nezbytné pro kompletní sbírku českých středověkých mincí.
Příklady
Nejznámější jsou denáry s nápisem "OLDRICVS DVX" a svatým Václavem na rubu, typ s kapličkou a nápisem svatého Václava, či mince s rukou na kříži. Vzácné jsou moravské denáry z období 1031-1034 a exempláře z regionálních mincoven v Chrudimi a Kouřimi. Některé kusy nesou kombinace křesťanských symbolů, které dokládají Oldřichovu podporu církve a založení Sázavského kláštera.
Zajímavosti
- Oldřich byl posledním z trojice bratrů, který zemřel přirozenou smrtí - na rozdíl od zavražděného Jaromíra a uvězněného Boleslava III.
- Jeho mince jako první systematicky používají svatého Václava jako symbol české státnosti
- Moravské denáry dokládají rychlost, s jakou Oldřich organizoval správu nově dobytého území
- Založil Sázavský klášter jako jediné místo v Čechách, kde se udržovala slovanská liturgie
- Jeho syn Břetislav I. se stal jedním z nejvýznamnějších českých panovníků a zakladatelem nové éry přemyslovské dynastie
- Navzdory bigamii s Boženou dokázal zajistit pokračování přemyslovského rodu a stabilitu státu