Oldřich

Oldřich byl český kníže vládnoucí v letech 1012 až 1033 a krátce roku 1034, nejmladší syn Boleslava II., který významně rozšířil území českého státu připojením Moravy. Jeho vláda představovala období územní expanze a konsolidace přemyslovské moci. Oldřichovy denáry patří mezi první české ražby se zobrazením svatého Václava jako zemského patrona, čímž položil základy ikonografické tradice českého mincovnictví.

Historie

Oldřich se narodil kolem roku 975 jako nejmladší syn Boleslava II. Po smrti otce v roce 999 se stal obětí bratrovražedných bojů o trůn. Jeho nejstarší bratr Boleslav III. se ho pokusil nechat zavraždit, což donutilo Oldřicha uprchnout s matkou Emmou a zmrzačeným bratrem Jaromírem ke dvoru bavorského vévody Jindřicha II., pozdějšího císaře.

Do Čech se vrátil roku 1004, kdy Jaromír s pomocí německého krále Jindřicha II. získal knížecí stolec. Tehdy se Oldřich poprvé oženil s neurozenou Boženou, z tohoto kontroverzního svazku se narodil syn Břetislav I., budoucí sjednotitel českého státu. Manželství s prostou ženou bylo v rozporu s dynastickými zvyklostmi a později komplikovalo Břetislavovy nástupnické nároky.

V roce 1012 vypuklo v Čechách povstání proti Jaromírovi, v jehož čele stanul právě Oldřich. Využil nespokojenosti předáků s Jaromírovou provazalskou politikou vůči říši a získal knížecí stolec. Starší bratr byl nucen opět uprchnout do exilu. Oldřichovi se podařilo stabilizovat vnitřní poměry a upevnit knížecí moc potlačením opozice.

Největším úspěchem Oldřichovy vlády bylo dobytí Moravy v letech 1019 až 1029. Toto území bylo od konce 10. století ovládáno Poláky pod vládou Boleslava Chrabrého. Oldřich využil oslabení Polska po smrti Boleslava Chrabrého roku 1025 a postupně obsadil moravská hradiště. Jeho syn Břetislav byl ustanoven údělným knížetem na Moravě, čímž se toto území trvale stalo součástí českého státu.

Oldřich se pokusil rozšířit svou moc také na západní území dnešního Slovenska, ale tento pokus ztroskotal na odporu uherského krále Štěpána I. Územní expanze narážela na zájmy sousedních monarchií, což vedlo k diplomatickým a vojenským konfliktům. Přesto si Oldřich udržel kontrolu nad Moravou a posílil pozici českého státu ve střední Evropě.

Kritický moment nastal roku 1033, kdy došlo ke střetu s římskoněmeckou říší. Císař Konrád II. požadoval Oldřichovu vojenskou pomoc při tažení do Polska, kterou český kníže odmítl. Konrád pozval Oldřicha a Břetislava na jednání do Vídně, kde je zákeřně zajal. Oldřich se podrobil císaři a Břetislavovi postoupil vládu na Moravě jako kompenzaci.

Po návratu do Čech roku 1034 Oldřich překvapivě zajal svého bratra Jaromíra a nechal ho oslepit. Břetislav, obávající se o svůj život, raději uprchl do ciziny. Tímto aktem Oldřich oslabil pozici Konráda II. a jeho snahu omezit přemyslovskou moc v Čechách. Oldřich však zemřel náhle 9. listopadu 1034, pravděpodobně na následky otravy nebo nemoci.

Mincovnictví a denáry Oldřicha

Oldřich jako první český panovník systematicky razil denáry velkého střížku v pražské mincovně. Tyto mince o průměru kolem 20 milimetrů a váze přibližně 1,2 gramu představovaly kvalitní stříbrné platidlo s obsahem ryzího stříbra kolem 900/1000. Větší průměr umožňoval detailnější zobrazení a nápisy.

Zásadní ikonografickou novinkou bylo schematické zobrazení svatého Václava jako zemského patrona na Oldřichových denárech. Tato tradice se stala trvalou součástí českého mincovnictví a svatováclavská ikonografie přetrvala na českých ražbách po celý středověk. Denáry nesly latinský nápis ODDALRICVS DVX označující knížete jeho křestním jménem.

Nejvýznamnější nálezy Oldřichových denárů pocházejí ze Želčan u Plzně z roku 1884 a z Kanálské zahrady v Praze z roku 1894. Tyto depoty obsahovaly stovky exemplářů dokumentujících různé varianty ražeb. Vzácné jsou také moravské denáry, které Oldřich nechal razit po dobytí Moravy, pravděpodobně v Olomouci nebo Brně.

Zajímavosti

• Oldřich nesl jako první český panovník neslovanské křestní jméno podle augsburského biskupa svatého Oldřicha
• Jeho manželství s neurozenou Boženou inspirovalo romantickou legendu o lásce přes společenské bariéry
• Oldřichovy denáry patří k nejhojněji nacházeným českým mincím 11. století
• Podle kronikáře Kosmy byl Oldřich vysoké postavy s dlouhým plnovousem
• Na některých denárech se objevuje záhadný symbol trojúhelníku, jehož význam není objasněn
• Oldřich jako první český kníže razil mince s vlastním jménem místo tradičního označení DVX BOEMIORUM