Opat

Opat je představený mužského kláštera v křesťanské monastické tradici, který vede řeholní komunitu mnichů s otcovskou péčí a duchovní autoritou odvozenou od zakladatelů pouštního mnišství. Tento důstojný úřad, jehož název pochází z aramejského "abba" (otec), představuje tisíciletou tradici klášterní samosprávy a duchovního vedení. V numismatice se opatská symbolika objevuje na středověkých brakteátech, klášterních ražbách a územních mincích opatství, které často disponovaly knížecími právy včetně mincovního regálu.

Historie a vývoj

Opatský úřad vznikl v egyptské poušti 4. století, kdy první poustevníci vytvořili společenství. Sv. Pachomios kolem 320 založil první organizovaný klášter s opatem jako duchovním otcem. Sv. Antonín Veliký a další pouštní otcové ustanovili principy opatské autority - moudrost, askeze, charisma. Z Egypta se monasticismus šířil do Palestiny, Sýrie a Kappadokie, kde sv. Basil Veliký kodifikoval východní řeholní pravidla.

Západní mnišství rozvinul sv. Benedikt z Nursie, jehož Regula (540) definovala opatskou funkci. Opat měl být volen komunitou, zastupovat Krista v klášteře, vést mnichy k dokonalosti. Benediktinské opatství Monte Cassino se stalo vzorem pro tisíce klášterů. Iroskotské mnišství s opaty jako sv. Columba šířilo křesťanství a vzdělanost po Evropě. Karolinská reforma za Benedikta z Aniane sjednotila klášterní praxi.

Vrcholný středověk viděl rozkvět mocných opatství. Cluny vytvořilo první řádovou kongregaci s velkoopaty vládnoucími stovkám klášterů. Cîteaux zavedlo přísnou observanci a kolektivní vedení generální kapitulou. Premonstrátský řád kombinoval kontemplaci s pastorací. Opatství jako Fulda, Sankt Gallen nebo Reichenau získala říšskou bezprostřednost s knížecími právy. Opati zasedali na říšských sněmech, razili mince, vykonávali světskou jurisdikci.

Reformační období přineslo krizi opatské instituce. Protestantismus zrušil kláštery v severní Evropě, sekularizace zbavila opaty světské moci. Komenda - udělování opatství světským klerikům pro příjmy - oslabila duchovní autoritu. Tridentský koncil obnovil volbu opatů komunitou, omezil exemce, posílil biskupskou kontrolu. Nové řády - jezuité, kapucíni - nahradily opatský systém jinými formami vedení.

Osvícenství a revoluce zdecimovaly klášterní systém. Josefinské rušení 1782-1785 zlikvidovalo kontemplativní kláštery. Francouzská revoluce konfiskovala opatství, rozptýlila komunity. Německá sekularizace 1803 zrušila církevní knížectví včetně opatských území. Obnova 19. století obnovila některé kláštery - Solesmes pro liturgickou reformu, Beuron pro uměleckou školu. Benediktinská konfederace 1893 sjednotila autonomní opatství.

Současné opatství hledá nové formy života. Ekumenická komunita Taizé přitahuje tisíce mladých. Americká opatství kombinují kontemplaci s univerzitním vzděláváním. Opat primacius v Římě koordinuje benediktinskou konfederaci. Trapiské opatství vyrábí proslulé produkty - belgické pivo, francouzské sýry. Východní monastýr nemá opaty, ale igumy s podobnou funkcí.

Opatská práva a povinnosti

Opat vykonává trojí autoritu - duchovní, správní a jurisdikční. Duchovní otcovství zahrnuje vedení mnichů, udělování dispenzí, přijímání slibů. Liturgické předsednictví při konventní mši a oficiu. Správa temporálií - majetku kláštera vyžaduje ekonomickou prozíravost. Reprezentace kláštera navenek, přijímání hostů podle benediktinské pohostinnosti.

Opatské insignie vyjadřují kvazibiskupskou důstojnost. Berla symbolizuje pastýřskou péči, původně prostá hůl, později umělecky zdobená. Pektorální kříž udělený papežským privilegiem. Prsten znamenající duchovní sňatek s klášterem. Mitra a pontifikálie pro slavnostní liturgie u exempt opatů. Rocheta a mozeta jako chórový oděv. Některá opatství měla právo purpuru jako knížata-opati.

Opatská benedikce představuje slavnostní uvedení do úřadu. Biskup nebo jiný opat uděluje požehnání podle pontifikálu. Nový opat přísahá věrnost Řeholi, přijímá insignie, usedá na opatskou stolici. Instalace zahrnuje uvedení do temporálií, převzetí pečeti, slib poslušnosti mnichů. U říšských opatství následovala světská investitura s lénem od císaře.

Opatské mincovnictví

Mnohá opatství získala mincovní regál jako součást imunity. Svatohavelské opatství v Řezně razilo denáry od 10. století. Fuldské opatství vydávalo brakteáty s opatskou berlou a mitrou. Korveyjské tolary zobrazovaly sv. Víta jako patrona. Sankt Gallen razil batzen a tolar s medvědem z městského znaku. Kvalita opatských ražeb často převyšovala biskupské mince.

Ikonografie opatských mincí kombinovala církevní a heraldické motivy. Opatský erb - často mluvící znamení nebo atributy patrona. Berla a mitra zkřížené za štítem. Svatí patroni kláštera v pluviálu s berlou. Klášterní budovy - bazilika, věže, brány. Nápisy s opatským jménem a titulem Abbas, zkratka kláštera. Datace podle roku vlády opata nebo léta Páně.

Územní mince knížecích opatství demonstrovaly světskou moc. Stablo-Malmedy razilo zlaté dukáty s říšským orlem. Prüm vydával groše se Salvátorem. Elwangenské konvenční tolary s dvojhlavým orlem a opatským erbem. Mincovní právo zaniklo se sekularizací 1803, pouze některá švýcarská opatství razila déle.

Zajímavosti

• Clunyjský opat Hugo Veliký vládl 60 let (1049-1109), byl rádcem pěti papežů a dvou císařů
• Opat Suger ze Saint-Denis vynalezl gotickou architekturu a vládl Francii jako regent
• Fulda měla právo, že její opat mohl nosit červené boty jako papež - jediný v křesťanstvu
• Trapistické opatství Westvleteren vaří nejlepší pivo světa, prodávané pouze v klášteře
• Monte Cassino bylo čtyřikrát zničeno - Langobardy, Saracény, zemětřesením a bombardováním 1944
• Poslední opatské knížectví Tarasp ve Švýcarsku zaniklo až 1803