Ostrogóti

Ostrogóti byli germánský kmen, který po pádu Západořímské říše ovládl Itálii a vytvořil zde mocné království. Ostrogótské mincovnictví představuje fascinující spojení římských tradic s germánskými prvky a dokumentuje poslední fázi antické mincovní kultury na Apeninském poloostrově.

Historie

Ostrogóti (východní Gótové) se oddělili od vizigótské větve ve 3. století a usadili se v oblasti severně od Černého moře. Po porážce Huny ve 4. století se stali jejich vazaly a bojovali po jejich boku až do rozpadu hunské říše po smrti Attily roku 453. Poté se Ostrogóti usadili v Panonii jako foederáti Východořímské říše.

Rozhodující postavou ostrogótských dějin byl král Theodorich Veliký (471–526), který vyrůstal jako rukojmí na konstantinopolském dvoře a získal římské vzdělání. Roku 489 vyslal východořímský císař Zenon Theodoricha do Itálie, aby svrhl germánského krále Odoakera. Po několikaletém boji Theodorich zvítězil a roku 493 založil v Itálii ostrogótské království.

Theodorichova vláda představovala pozoruhodný pokus o symbiózu germánské vojenské moci a římské civilizace. Král se prezentoval jako ochránce římských tradic, obnovoval veřejné stavby a podporoval kulturu. Na jeho dvoře v Ravenně působili učenci jako Boëthius a Cassiodorus. Ostrogóti tvořili vojenskou vrstvu, zatímco římské obyvatelstvo spravovalo civilní záležitosti.

Po Theodorichově smrti roku 526 začal úpadek ostrogótské moci. Východořímský císař Justinián I. zahájil roku 535 válku o znovudobytí Itálie. Po dvacetiletém konfliktu, který zemi těžce zpustošil, byli Ostrogóti poraženi a jejich království zaniklo roku 553. Většina Ostrogótů splynula s italským obyvatelstvem nebo odešla za Alpy.

Ostrogótské mincovnictví

Ostrogótské mincovnictví navazovalo přímo na římské tradice a zpočátku bylo obtížné odlišit ostrogótské ražby od pozdně římských. Theodorich a jeho nástupci razili mince jménem východořímských císařů, čímž uznávali formální svrchovanost Konstantinopole. Teprve postupně se na mincích objevovala jména ostrogótských králů.

Hlavní mincovnou ostrogótského království byla Ravenna, rezidence králů, doplněná mincovnami v Římě a Miláně. Razily se zlaté solidy a tremissy, stříbrné mince a bronzové nominály pro každodenní oběh. Ikonografie kombinovala římské motivy – personifikace Říma, Victorie, císařské portréty – s germánskými prvky jako královské monogramy.

Pro numismatiky představují ostrogótské mince klíčový materiál pro studium přechodu od antiky ke středověku. Ražby dokumentují politické vztahy mezi ostrogótskými králi a byzantskými císaři, hospodářský život Itálie v 6. století i kulturní kontinuitu římských tradic. Zvláště cenné jsou ražby Theodoricha Velikého, které patří k vrcholům raně středověké numismatiky.

Zajímavosti

• Theodorichův monumentální mauzoleum v Ravenně je jedinou dochovanou stavbou ostrogótské architektury a bylo vybudováno z jediného kusu istrského vápence.
• Ostrogóti vyznávali ariánskou formu křesťanství, což je oddělovalo od katolického římského obyvatelstva.
• Theodorich je hrdinou germánských hrdinských ság, kde vystupuje jako Dietrich von Bern (Verona).