Palladium

Palladium je vzácný stříbřitě-bílý přechodný kov ze skupiny platinových kovů, který se v posledních dekádách etabloval jako významná investiční a sběratelská komodita. Tento prvek s chemickou značkou Pd a atomovým číslem 46 vyniká vysokou odolností proti korozi, výjimečnými katalytickými vlastnostmi a schopností absorbovat velké množství vodíku, což z něj činí strategicky důležitou surovinu pro průmyslové aplikace i atraktivní alternativní investici v portfoliu drahých kovů.

Historie

Palladium objevil v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston, který jej izoloval z jihoamerické platinové rudy a pojmenoval podle tehdy nově objevené planetky Pallas. První komerční využití kovu začalo v 19. století pro výrobu přesných vědeckých přístrojů a šperkařství. Jako investiční kov se palladium začalo prosazovat až ve druhé polovině 20. století. Zlomovým momentem bylo zahájení ražby první investiční mince z palladia – Maple Leaf Kanadskou královskou mincovnou v roce 2005. Výrazný růst významu palladia nastal po roce 2010 v souvislosti s jeho rostoucím využitím v automobilovém průmyslu a omezenou těžbou. Historický cenový rekord palladium zaznamenalo v roce 2022, kdy jeho cena překonala hranici 3000 USD za trojskou unci, čímž se stalo dočasně nejdražším ze všech drahých kovů, včetně zlata a platiny.

Palladium jako investiční kov disponuje několika specifickými vlastnostmi. Jeho relativní vzácnost v zemské kůře (koncentrace 0,015 ppm) je srovnatelná s platinou a výrazně převyšuje zlato. Světová roční produkce palladia dosahuje přibližně 200 tun, přičemž hlavními producenty jsou Rusko (40 %) a Jižní Afrika (36 %). Klíčovou charakteristikou palladia je vysoká volatilita ceny, která značně převyšuje cenové výkyvy zlata či stříbra, což z něj činí riskantnější, ale potenciálně výnosnější investici. Z fyzikálního hlediska vyniká palladium nižší hustotou (12,02 g/cm³) oproti platině či zlatu, což znamená, že stejná hmotnost palladia má větší objem. Čistota investičního palladia je standardně udávána v procentech (99,95 % nebo 99,99 %), spíše než v karátech jako u zlata. Klíčovým faktorem ovlivňujícím cenu palladia je jeho průmyslové využití – přibližně 85 % veškerého vytěženého palladia směřuje do výroby katalyzátorů pro automobilový průmysl.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory představuje palladium zajímavou diverzifikační složku portfolia s potenciálem nadprůměrných výnosů, ale i vyšším rizikem v porovnání se zlatem. Jeho cena je silně ovlivněna průmyslovou poptávkou, což vytváří odlišnou dynamiku než u tradičních investičních kovů. Sběratelé oceňují limitované emise palladiových mincí, které vzhledem k náročnosti výroby a vysoké ceně kovu vycházejí v nízkých nákladech a často se stávají numismatickými raritami. Investičně-sběratelsky nejatraktivnější jsou první ročníky palladiových mincí jednotlivých mincoven a speciální edice, jejichž hodnota může výrazně převyšovat cenu obsaženého kovu.

Příklady

Mezi nejvýznamnější investiční a sběratelské palladiové mince patří kanadský Maple Leaf (první moderní palladiová mince, ražená od 2005), ruský Ballerina (ražený v letech 1989-1995, nyní vysoce ceněný sběratelský kus), americký American Eagle (od roku 2017), čínská Panda (v limitovaných sériích) a australský Emu (vysoce ceněná sběratelská série s každoročně měnícím se motivem). Standardní hmotnost palladiových mincí je 1 trojská unce (31,1 gramu), ale existují i mince o hmotnosti 1/2, 1/4 a 1/10 unce.

Zajímavosti

• Název palladium pochází z řecké mytologie – Pallas byl přívlastek bohyně Athény, symbolizující moudrost a strategii, což koresponduje s vlastnostmi tohoto strategického kovu.
• Palladium má unikátní schopnost absorbovat až 900násobek svého objemu vodíku při pokojové teplotě, čehož se využívá při výrobě palivových článků a uchovávání vodíku.
• Palladiový standard – v Rusku v letech 1828-1845 fungovaly palladiové mince jako zákonné platidlo, což byl světový unikát a první použití tohoto kovu pro běžné oběživo.