Pamětní medaile

Pamětní medaile je medaile oslavující určitou historickou událost nebo významnou osobnost, ražená k připomenutí bitev, podepsání míru, návštěv panovníků, položení základních kamenů, ale také přírodních pohrom nebo morových epidemií. Tyto umělecké předměty představují nejvýznamnější skupinu medailových ražeb a dokumentují důležité okamžiky historie v kovu. Pamětní medaile se na rozdíl od vyznamenání neudělují za zásluhy, ale distribuují se jako upomínkové předměty.

Historie

Počátky pamětních medailí sahají do renesanční Itálie 15. století. První skutečnou pamětní medaili vytvořil Antonio Pisanello v roce 1438 k příležitosti koncilu ve Ferraře za účasti byzantského císaře Jana VIII. Paleologa. Tato litá bronzová medaile s portrétem císaře a alegoriemi na rubu založila tradici commemorativní medailérské tvorby, která se rychle rozšířila po celé Evropě.

V českých zemích se první pamětní medaile objevily za vlády Ferdinanda I. Habsburského v polovině 16. století. Významný rozvoj nastal za Rudolfa II., který zaměstnával vynikající medailéry jako Antonio Abondio nebo Paulus van Vianen. Tito umělci vytvářeli medaile k vojenským vítězstvím, korunovacím, sňatkům a významným stavbám. Rudolfova sbírka medailí patřila k největším v Evropě.

Třicetiletá válka přinesla masovou produkci válečných pamětních medailí. Každé významné vítězství nebo obležení bylo zvěčněno medailí - defenestrace, bitva na Bílé hoře, obléhání Brna Švédy nebo vestfálský mír. Tyto medaile sloužily jako propagandistický nástroj a byly distribuovány po celé Evropě. Paradoxně existují medaile oslavující stejnou událost z pohledu obou znepřátelených stran.

Barokní období znamenalo vrchol medailérského umění. Medaile se razily k položení základních kamenů kostelů a paláců, k církevním slavnostem, kanonizacím svatých nebo zázračným událostem. Jan Jiří Heraeus, dvorní medailér Leopolda I., vytvořil přes 100 pamětních medailí dokumentujících události habsburské monarchie včetně osvobození Vídně od Turků v roce 1683.

Osvícenství přineslo systematickou dokumentaci dějin prostřednictvím medailí. Marie Terezie nechala vyrazit sérii medailí k reformám a významným událostem své vlády. Josef II. inicioval medaile k tolerančnímu patentu, zrušení nevolnictví nebo reformě soudnictví. Tyto medaile měly eduktivní charakter a šířily osvícenské myšlenky.

Devatenácté století znamenalo demokratizaci pamětních medailí. K národnímu obrození patřily medaile k založení Národního muzea, otevření Národního divadla nebo k jubileím českých velikánů. Průmyslová revoluce přinesla medaile k otevření železnic, průmyslových výstav a technických vynálezů. Masová produkce umožnila širší distribuci mezi obyvatelstvo.

První republika rozvinula tradici státních pamětních medailí. K desetiletí republiky v roce 1928 byla vyražena monumentální medaile od Otakara Španiela. Významné byly medaile k 85. narozeninám T. G. Masaryka nebo k svatováclavskému miléniu. Tyto medaile se razily ve třech kovech - zlatě pro nejvyšší představitele, stříbře pro střední vrstvy a bronzu pro širokou veřejnost.

Po roce 1989 zažívají pamětní medaile renesanci. Česká mincovna vydává desítky pamětních medailí ročně k různým výročím, osobnostem a událostem. Moderní technologie umožňují používání barevného tisku, hologramů nebo vkládání reálných artefaktů. Vznikají také privátní emise měst, institucí nebo spolků k lokálním výročím.

Typologie a výroba pamětních medailí

Pamětní medaile se dělí podle tematických okruhů. Historické medaile připomínají bitvy, mírové smlouvy nebo státní akty. Osobnostní medaile oslavují narození, svatby, jubilea nebo úmrtí významných osobností. Událostní medaile dokumentují přírodní katastrofy, epidemie nebo mimořádné úkazy. Stavební medaile se razí k položení základních kamenů nebo dokončení významných staveb.

Technologie výroby zahrnuje ražbu, lití nebo galvanoplastiku. Ražené medaile vznikají lisováním mezi ocelovými razidly pod tlakem až 1000 tun. Lité medaile se vyrábějí odléváním do forem, což umožňuje vyšší reliéf a složitější kompozice. Galvanoplastické medaile vznikají elektrolytickým pokovováním a jsou vhodné pro velké formáty.

Materiálově se používají tradiční kovy - zlato pro prestižní emise, stříbro pro standardní vydání a bronz nebo tombak pro masovou distribuci. Moderní medaile využívají také netradiční materiály jako titan, platinu nebo bimetalické kombinace. Povrchové úpravy zahrnují patinování, pískování, leštění nebo aplikaci smaltu.

Zajímavosti

• Největší česká pamětní medaile váží 50 kilogramů - byla vyražena k miléniu svatého Václava
• Nejmenší pamětní medaile měří 5 milimetrů - razila se k 600. výročí Univerzity Karlovy
• Medaile k bitvě na Bílé hoře existuje ve 47 různých variantách od různých autorů
• Pamětní medaile k morové epidemii v Praze 1680 obsahuje reliéf s více než 100 figurami
• První česká medaile s hologramem byla vydána v roce 1996 k výročí korunovace Karla IV.
• Některé barokní pohřební medaile obsahovaly uzamčené prameny vlasů zemřelého