Panna Maria

Panna Maria jako matka Ježíše Krista a nejvýznamnější postava křesťanské úcty po samotném Kristu dominuje ikonografii evropského mincovnictví od byzantské éry po současnost, kde její zobrazení s Ježíškem, jako Immaculata nebo Bolestná matka vyjadřovalo náboženskou identitu států a prosbu o nebeskou ochranu. Mariánské mince s vyobrazením Madony, monogramem MA nebo symbolem lilie sloužily nejen jako platidlo, ale především jako výraz zbožnosti, ochranné amulety a prostředek šíření mariánského kultu napříč křesťanským světem.

Historie

První zobrazení Panny Marie na mincích se objevuje v byzantské říši od 6. století, kdy císař Justinus II. (565–578) nechal razit solidy s Pannou Marií držící Ježíška. Masové rozšíření mariánských motivů nastalo po Efezském koncilu roku 843, který potvrdil úctu k obrazům. Byzantské mince zobrazovaly Marii jako Theotokos (Bohorodičku), Blachernitissu (Orantku) nebo Nikopoia (Vítěznou), často s řeckým nápisem MP ΘY (Matka Boží).

Ve středověké západní Evropě se mariánské motivy prosadily především v období vrcholné gotiky (13.–14. století). Francouzští králové razili groše s Pannou Marií jako patronkou Francie, benátské dukáty zobrazovaly Krista předávající prapor dóžeti v přítomnosti Marie. České pražské groše Jana Lucemburského nesly od roku 1325 lva, ale Karlovy zlaté florény už zobrazovaly lilii jako mariánský symbol.

Uherské království za Ludvíka I. Velikého (1342–1382) zavedlo zlaté florény s obrazem Panny Marie jako Patrony Hungariae, což založilo tradici trvající až do 20. století. Polské mincovnictví přijalo Marii jako Královnu Polska – jagellonské dukáty zobrazovaly Černou Madonnu z Čenstochové. Tyto národní mariánské kulty vytvořily specifické ikonografické typy rozpoznatelné napříč Evropou.

Protireformace 16.–17. století přinesla explozi mariánské ikonografie jako reakci na protestantskou obrazoboreckost. Bavorské tolary Maxmiliána I. s Patronou Bavariae na sloupu, rakouské tolary s Immaculatou stojící na půlměsíci, španělské pieces of eight s Pannou Marií del Pilar demonstrovaly katolickou identitu. Zázračné medailky ražené od roku 1832 podle vidění Kateřiny Labouré představují nejrozšířenější mariánskou ražbu v historii.

Období baroka vidělo vrchol mariánského mincovnictví v podobě votivních ražeb. Tolary díkůvzdání za vítězství u Lepanta (1571) s Madonou Růžencovou, mince k ukončení morových epidemií s Pannou Marií Pomocnou, korunovační ražby s místními madonami. Mariánské sloupy postavené po třicetileté válce se staly častým motivem městských ražeb ve střední Evropě.

Moderní doba přinesla standardizaci i obnovu mariánských motivů. Rakouské tolary Marie Terezie s jejím portrétem na aversu a habsburským orlem na reverzu se razily nezměněné od roku 1780 až do současnosti. Vatikánské mince zobrazují různé mariánské svatyně, polské zloté Černou Madonnu, maltské liry Pannu Marii Ta' Pinu. Pamětní emise k mariánským jubileím a zjevením představují významnou část současné náboženské numismatiky.

Mariánská ikonografie na mincích

Madonna s dítětem představuje nejčastější mariánské zobrazení na mincích. Byzantský typ Hodigitrie (Ukazující cestu) s Marií držící Ježíška na levé ruce ovlivnil celé křesťanské umění. Glykophilusa (Sladce líbající) zobrazuje něžný vztah matky a dítěte. Galaktotrophousa (Kojící) se objevuje vzácněji kvůli intimnosti motivu. Západní typy zahrnují Madonnu na trůnu, Madonnu v růžové zahradě nebo Madonnu s jablkem.

Immaculata (Neposkvrněně početá) stojící na půlměsíci s hlavou obklopenou dvanácti hvězdami podle Zjevení 12,1 dominuje barokním a moderním ražbám. Často šlape po hadovi symbolizujícím vítězství nad hříchem. Assumpta (Nanebevzatá) stoupající k nebi nesená anděly představuje triumfální motiv. Bolestná Panna Maria (Mater Dolorosa) se sedmi meči v srdci vyjadřuje soucit s lidským utrpením.

Mariánské symboly a monogramy nahrazovaly figurální zobrazení v obdobích ikonoklasmu nebo na protestantských územích s katolickou menšinou. Mariánský monogram MA nebo AM, prokřížený s christogramem. Lilie symbolizující čistotu, růže bez trnů, uzavřená zahrada, hvězda mořská, věž Davidova – všechny odvozené z Loretánských litanií. Růženec jako specificky mariánský devočionální předmět se objevuje samostatně nebo v rukou postavy.

Zajímavosti

• Nejdražší mariánská mince je unikátní byzantský hexagram císaře Konstantina IV. z roku 670 s neobvyklým zobrazením těhotné Panny Marie – jediné numismatické zobrazení těhotenství v křesťanském umění, prodáno za 2,8 milionu eur
• Polský král Jan III. Sobieski nechal po vítězství nad Turky u Vídně 1683 razit tolary s nápisem "Maria Victrix" ze zabaveného tureckého stříbra – každý tolar údajně obsahoval fragment tureckého půlměsíce
• Mexické peso s obrazem Panny Marie Guadalupské bylo jediná mince, kterou uznávaly obě strany během mexické občanské války – její poškození se trestalo smrtí
• Lourdské pamětní mince od roku 1858 obsahují mikroskopické množství vody z léčivého pramene zapečetěné v průhledné pryskyřici uprostřed ražby
• Maltézští rytíři razili během velkého obležení 1565 nouzové mince z roztavených mariánských soch – podle legendy tyto mince nemohly být probodnuty kulkou