Perla
Perla je organický drahokam vznikající v těle měkkýšů jako obranná reakce na cizí těleso, který se po tisíciletí používá jako luxusní ozdoba a platidlo. Perly byly ve starověku a středověku tak cenné, že se používaly jako měnový ekvivalent vedle zlatých a stříbrných mincí, přičemž v některých kulturách měly vyšší hodnotu než zlato stejné váhy, a jejich obchod přímo ovlivňoval ekonomiku pobřežních států od Perského zálivu po daleký východ.
Historie
První doklady o využívání perel pochází z Mezopotámie z období kolem 5000 let před naším letopočtem, kde byly nalezeny perly v hrobkách sumerských vládců. Ve starověkém Egyptě byly perly tak vzácné, že je směli nosit pouze členové královské rodiny a nejvyšší kněží. Kleopatra VII. podle legendy rozpustila perlu v hodnotě 10 milionů sestercií v octu a vypila ji, aby dokázala Marku Antoniovi své bohatství. Římané považovali perly za nejvyšší symbol luxusu a statusu. Julius Caesar vydal zákon omezující nošení perel pouze na vyšší společenské vrstvy a sám daroval své milence Servílii perlu v hodnotě šesti milionů sestercií.
Hlavním zdrojem perel ve starověku a středověku byl Perský záliv, zejména vody kolem Bahrajnu a Kuvajtu. Arabští a perští obchodníci kontrolovali perlorodný obchod a vytvořili sofistikovaný systém klasifikace perel podle velikosti, tvaru a lesku. Perly se prodávaly na trzích v Basře a Hormúzu, odkud putovaly do Byzance, Indie a Číny. V Číně byly perly známé již za dynastie Šang kolem 1500 př. n. l. a staly se symbolem císařské moci. Čínští mistři jako první vyvinuli techniku pěstování sladkovodních perel pomocí vkládání malých předmětů do říčních škeblí.
Ve středověké Evropě byly perly nejcennější ozdobou královských korun a církevních pokladů. Karel IV. nechal osadit svatováclavskou korunu českých králů čtyřmi velkými perlami, z nichž každá měla hodnotu menšího panství. Perla zvaná Peregrina objevená v 16. století u břehů Panamy vážila 55,95 karátu a postupně patřila španělským králům, Napoleonovi a nakonec herečce Elizabeth Taylor. Benátky se staly hlavním evropským centrem obchodu s perlami, kde fungovala specializovaná gilda patenostereri vyrábějící perlové růžence a šperky.
Zámořské objevy 15. a 16. století otevřely nové zdroje perel v Americe. Španělé objevili bohatá perlorodná loviště u břehů Venezuely, Panamy a v Kalifornském zálivu. Ostrov Margarita ve Venezuele dostal jméno podle perel a stal se centrem jejich těžby. Těžba perel byla tak brutální, že domorodí potápěči byli nuceni ponořovat se do nebezpečných hloubek, což vedlo k vylidnění celých pobřežních oblastí. Perly z Ameriky, zvané perlas de Indias, zaplavily evropský trh a na čas snížily jejich cenu, přesto zůstaly symbolem nejvyššího luxusu.
V českých zemích se perly těžily z říčních perlorodek žijících v čistých horských potocích Šumavy, Českého lesa a Krušných hor. Rudolf II. vlastnil sbírku českých perel a vydal přísné zákony na ochranu perlorodek. Šumavské perly zdobily korunovační klenoty a byly vyhledávaným exportním artiklem. Rožmberská perla nalezená v 16. století v Otavě u Horažďovic vážila 23 karátů a byla největší sladkovodní perlou nalezenou v Evropě. Těžba českých perel pokračovala až do 19. století, kdy znečištění řek a nadměrný lov způsobily téměř úplné vyhubení perlorodek.
Revoluci v perlovém průmyslu způsobil japonský podnikatel Mikimoto Kōkichi, který roku 1893 vypěstoval první kultivované perly. Jeho metoda spočívala ve vložení jádra z lastury do ústřice, která ho postupně obalila perleťí. Kultivované perly demokratizovaly tento drahokam a učinily ho dostupným širším vrstvám. Dnes pochází přes 95% všech perel z perlorodných farem v Japonsku, Číně, Tahiti a Austrálii. Přírodní perly jsou extrémně vzácné a jejich cena může překročit hodnotu diamantů stejné velikosti.
Vlastnosti a využití perel
Perly jsou jediným drahokamem organického původu vytvořeným živým organismem. Vznikají, když se do těla měkkýše dostane cizí částice, kterou živočich postupně obaluje vrstvami aragonitu a konchiolinu, což vytváří charakteristický perleťový lesk. Kvalita perel se hodnotí podle několika kritérií - velikosti měřené v milimetrech, tvaru od dokonale kulatých po barokní, lesku od matného po zrcadlový, barvy od bílé přes růžovou, zlatou až černou, a čistoty povrchu bez skvrn a nerovností. Největší zaznamenaná perla Pearl of Lao Tzu váží 6,4 kilogramu, ale nemá šperkařskou kvalitu.
V historii sloužily perly nejen jako šperk, ale také jako platidlo a investice. V Indii a Arábii se perly používaly jako měna při velkých transakcích. Benátští obchodníci přijímali perly jako zástavu půjček. V medicíně se rozemleté perly používaly jako lék na melancholii, oční choroby a jako elixír mládí. V alchymii byly perly považovány za koncentrovanou měsíční energii. Dnes jsou perly především šperkařským materiálem, ale nacházejí využití také v kosmetice, kde perlový prášek slouží jako součást luxusních krémů a pudrů.
Zajímavosti
- Nejdražší perla světa La Peregrina byla v roce 2011 prodána v aukci za 11,8 milionu dolarů, přestože váží pouhých 50,6 karátu.
- České slovo perla pochází ze středověké latiny perula, což je zdrobnělina slova perna znamenající šunka, podle podobnosti tvaru některých perel s šunkou.
- Černé tahitské perly nejsou skutečně černé, ale mají tmavě zelený, modrý nebo fialový odstín s kovovým leskem, což je činí nejcennějšími z kultivovaných perel.
- V roce 1917 prodal Pierre Cartier svou newyorskou budovu na Páté avenue za dvojitý náhrdelník z přírodních perel, který měl tehdy hodnotu 1,2 milionu dolarů.