Philip II.

Filip II. (237-249) byl mladší římský císař vládnoucí spolu se svým otcem Filipem I. Arabem v letech 247-249, který se proslavil jako nejmladší spolucísař v římských dějinách a tragicky zahynul ve věku pouhých 12 let během vojenské vzpoury proti jeho otci. Filip II. je v numismatice významný díky antoniniánům a aureům s portréty chlapce-caesara a později augusta, které dokumentují pokus o dynastické pokračování během krize třetího století.

Historie

Filip se narodil kolem roku 237 jako syn Filipa I. Araba a Marcie Otacilie Severy v arabské oblasti dnešního Jordánska. Vyrůstal během otcova vzestupu z prostého vojenského důstojníka na prétorianského prefekta a nakonec římského císaře. Jeho původ z arabských kmenů činil z něj prvního neřímského prince v císařské dynastii.

Povýšení na caesara roku 244 ve věku pouhých sedmi let následovalo bezprostředně po otcově nastoupení na císařský trůn. Filip I. chtěl zajistit dynastické pokračování a legitimizovat svou moc prostřednictvím tradičního římského modelu adoptivního následnictví. Mladý Filip získal titul "princeps iuventutis" (vůdce mládeže).

Vzdělání probíhalo pod dohledem nejlepších učitelů a rádců císařského dvora. Ačkoliv byl velmi mladý, Filip II. se učil základům státnictví, vojenství a římské kultury. Jeho arabský původ ho vystavoval kritice konzervativních římských kruhů, kteří zpochybňovali legitimitu "barbarské" dynastie.

Povýšení na augusta roku 247 ve věku deseti let učinilo z Filipa spolucísaře s plnými císařskými pravomocemi. Toto bezprecedentní rozhodnutí reflektovalo otcovu snahu zajistit stabilní nástupnictví, ale také rostoucí nestabilitu říše během krize třetího století, kdy dynastická legitimita byla křehká.

Oslavy tisíciletí Říma roku 248 představovaly vrchol arabské dynastie a Filip II. hrál významnou ceremoniální roli při těchto pompézních slavnostech. Jedenáctiletý augustus se účastnil her, procesí a náboženských rituálů, které měly demonstrovat sílu a kontinuitu římské civilizace.

Germánské invaze na Rýně a Dunaji vyžadovaly vojenskou intervenci a Filip I. musel opustit Řím pro kampaně na hranicích. Mladý Filip II. zůstal v hlavním městě pod dohledem senátu a prétorianské stráže, ale jeho mládí činilo z něj symbolickou postavu bez skutečné politické moci.

Deciova vzpoura roku 249 představovala existenční hrozbu pro arabskou dynastii. Gaius Messius Quintus Decius získal podporu panonských legií a pochodoval na Řím s nároky na císařský titul. Filip I. vedl armádu proti uzurpátorovi, zatímco jeho syn zůstal jako rukojmí stability v Římě.

Bitva u Verony v září 249 skončila smrtí Filipa I. a kolapsem arabské dynastie. Prétorianská stráž se okamžitě přidala k vítěznému Deciovi a dvanáctiletý Filip II. byl zavražděn ještě téhož dne v císařském paláci. Některé zdroje uvádějí, že byl zabit spolu se svou matkou Marcií Otacilií.

Damnatio memoriae následovala okamžitě po Deciově vítězství. Portréty Filipů byly ničeny, jejich jména mazána z nápisů a jejich stoupenci pronásledováni. Krátká vláda arabské dynastie se stala pouhou epizodou v chaotickém třetím století, ale Filip II. zůstal v historii jako symbol tragédie dětských císařů.

Filip II. v numismatice

Mince Filipa II. dokumentují jeho krátkou pětiletou kariéru od caesara po augusta a představují unikátní numismatické dokumenty nejmladšího spolucísaře v římských dějinách. Portréty zobrazují vývoj od chlapce po mladého adolescenta s důrazem na císařskou důstojnost navzdory jeho mladistvému věku.

Charakteristickými motivy caesarského období jsou PRINCIPI IVVENT (vůdci mládeže) a alegorie mladistvých ctností. Antoniniány a aurei zobrazují Filipa s paprskovitou korunou typickou pro třetí století a nápisy M IVL PHILIPPVS CAES zdůrazňujícími jeho pozici jako určeného následníka dynastie.

Augustovské mince (247-249) obsahují plné císařské tituly - IMP M IVL PHILIPPVS AVG - a symboly spoluvlády s otcem. Design často zahrnuje vojenské a mírové alegorie zdůrazňující stabilitu dvou augustů. Kvalita zůstává vysoká navzdory obecné krizi římského mincovnictví během třetího století.

Vzácné jsou pamětní emise k tisíciletí Říma roku 248, kde Filip II. figuruje jako spolucísař oslavující věčnost římské civilizace. Tyto mince často obsahují motivy ROMA AETERNA nebo SAECVLARES AVGG oslavující dynastickou kontinuitu. Po smrti byly jeho mince systematicky ničeny během damnatio memoriae.

Zajímavosti

• Nejmladší císař - stal se augustem ve věku 10 let, což je rekord v římské císařské historii.
• Arabský původ - byl prvním neřímským princem, který dosáhl císařského titulu v antických dějinách.
• Tisíciletí Říma - účastnil se největších slavností v římských dějinách jako spolucísař.
• Tragický konec - byl zavražděn ve 12 letech během převratu proti jeho otci.
• Krize třetího století - jeho krátká vláda příkladně ukazuje nestabilitu a dynastické experimenty tohoto období.