Plantageneti

Plantageneti (vládli 1154–1399) byli anglickou královskou dynastií původem z Anjou (Francie), která vládla Anglii po normanské dynastii a před nástupem Lancasterů a Yorků. Z numismatického hlediska je jejich éra mimořádně významná, neboť za jejich vlády došlo k několika zásadním měnovým reformám, včetně zavedení prvních zlatých mincí v Anglii a vytvoření standardní stříbrné mince sterilingu (penny), který se stal základem anglické měny na několik staletí. Jejich mincovní politika výrazně přispěla k rozvoji středověkého obchodu a položila základy pro pozdější britský monetární systém.

Historie

Dynastii Plantagenetů založil Jindřich II. (1154–1189), syn Geoffreye Plantageneta, hraběte z Anjou, a Matyldy, dcery anglického krále Jindřicha I. Název dynastie je odvozen od latinského pojmenování kručinky (planta genista), která byla znakem anjouských hrabat. Na vrcholu své moci ovládali Plantageneti nejen Anglii, ale i rozsáhlá území ve Francii, včetně Normandie, Anjou, Maine, Touraine, Poitou, Akvitánie a později také Bretaně. Toto rozsáhlé území bývá někdy označováno jako "angevinská říše". K nejvýznamnějším panovníkům dynastie patřili Jindřich II., zakladatel anglického právního systému common law; Richard I. Lví srdce (1189–1199), slavný válečník a účastník třetí křížové výpravy; Jan Bezzemek (1199–1216), který byl donucen podepsat Magnu Chartu; Eduard I. (1272–1307), který dobyl Wales a úspěšně reformoval anglický stát; a Eduard III. (1327–1377), který zahájil Stoletou válku s Francií. Dynastie se později rozdělila na dvě soupeřící větve – Lancasterů a Yorků, jejichž boj o trůn vyústil ve Válku růží. Posledním králem hlavní linie Plantagenetů byl Richard II. (1377–1399).

Z hlediska mincovnictví zavedla plantagenetská dynastie několik významných reforem. Jindřich II. provedl v roce 1158 velkou reformu stříbrných mincí, která standardizovala anglický sterling penny a výrazně zvýšila jeho kvalitu a konzistenci. Tato stříbrná mince o hmotnosti přibližně 1,4 gramu a ryzosti 925/1000 (tzv. sterling standard) se stala základem anglického monetárního systému po několik staletí. Za vlády Jindřicha III. byla v roce 1257 provedena první pokus o ražbu zlatých mincí v Anglii, tzv. zlatého penny, který však nebyl příliš úspěšný a je dnes extrémně vzácný. Skutečný průlom v oblasti zlatých mincí nastal za Eduarda III., který v roce 1344 zavedl zlatý florin (6 šilinků) a o rok později zlatý noble (6 šilinků 8 pencí), který se stal první úspěšnou a dlouho používanou zlatou mincí v anglické historii. Eduard III. také zavedl nové stříbrné nominály – groat (4 pence) a half-groat (2 pence), které doplnily tradiční penny a drobné mince.

Design plantagenetských mincí se vyvíjel od jednoduchých motivů k propracovanějším. Rané stříbrné penny nesly na aversu (líci) zpravidla čelní portrét panovníka s žezlem a nápisem uváděujícím jeho jméno, například HENRICVS REX nebo EDWARD REX ANGL (Jindřich král nebo Eduard král anglický). Na reversu (rubu) byl obvykle kříž sahající k okraji mince, obklopený názvy mincovny a mincmistra. Ve 13. století se ustálil tzv. dlouhý kříž, který měl zabránit ořezávání mincí. Zlaté nobles Eduarda III. nesly na líci postavu krále stojícího na lodi, což připomínalo anglické námořní vítězství u Sluys (1340), a na rubu zdobný kříž s leopardy. Pozdější groats a další větší nominály zobrazovaly panovníka v bohatším a detailnějším provedení. Mince byly raženy v mnoha mincovnách po celé Anglii, včetně Londýna (Tower Mint), Canterbury, Yorku, Durhamu a dalších, přičemž každá mincovna používala své specifické značky a často byla spravována církevními autoritami nebo místními šlechtici, kteří měli právo ražby od koruny.

Význam pro investory a sběratele

Mince plantagenetské dynastie patří mezi vysoce ceněné sběratelské předměty středověké numismatiky. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické důležitosti, kvalitnímu zpracování v kontextu doby a různorodosti typů. Obzvláště ceněné jsou zlaté nobles Eduarda III., které patří k nejkrásnějším středověkým mincím a dosahují na aukcích velmi vysokých cen. Pro investory mohou plantagenetské mince představovat zajímavou příležitost – zlaté nominály kombinují numismatickou hodnotu s obsahem drahého kovu, zatímco stříbrné sterling penny a groaty jsou dostupnější alternativou s potenciálem růstu hodnoty. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají exempláře z významných období anglické historie, jako byla vláda Richarda Lví srdce (jehož mince jsou vzácné vzhledem k jeho dlouhé nepřítomnosti v Anglii) nebo Eduarda I. po jeho měnové reformě, stejně jako mince z méně běžných mincoven a se zvláštními znaky.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády plantagenetské dynastie:

• Sterling penny – základní stříbrná mince zavedená Jindřichem II., základ měnového systému
• Golden noble – zlatá mince Eduarda III. s králem na lodi, první úspěšná anglická zlatá mince
• Groat – větší stříbrná mince v hodnotě 4 pencí, zavedená Eduardem I. a rozšířená Eduardem III.
• Zlatý florén – krátce ražená zlatá mince Eduarda III. před zavedením noblu
• Long-cross penny – stříbrný penny s dlouhým křížem zavedený za Jindřicha III.

Zajímavosti

• Jindřich II. bojoval s všudypřítomným problémem padělání a ořezávání mincí tím, že nařídil pravidelné výměny všech mincí v oběhu (tzv. renovatio monetae) a trestal padělatele useknutím pravé ruky a kastrací.
• Zlatý penny Jindřicha III. z roku 1257 je jednou z nejvzácnějších anglických mincí – dochováno je pouze osm exemplářů, z nichž většina je v muzeích. Tato mince byla pravděpodobně ražena ze zlata dovezeného z Afriky a byla příliš hodnotná pro běžný oběh.
• Ražba plantagenetských mincí byla velice přísně kontrolována – za Eduarda I. došlo k zatčení téměř všech londýnských židovských mincmistrů v jeden den (roku 1279) za údajné ořezávání mincí, což byl jeden z kroků, který vedl k vyhnání Židů z Anglie o několik let později.
• Na rozdíl od mnoha soudobých evropských mincí, anglické stříbrné penny byly ceněny pro svou konzistentní kvalitu a staly se mezinárodně akceptovaným platidlem – byly nalezeny v pokladech po celé severní Evropě až po Skandinávii a Pobaltí.