Potosí

Potosí je historické hornické město v dnešní Bolívii, které bylo v koloniální éře největším producentem stříbra na světě a sídlem nejdůležitější španělské koloniální mincovny v Americe. Potosíjská mincovna razila miliony španělských osmireaálů (kusů osmi), které se staly první skutečně globální měnou, a její produkce financovala španělskou říši po více než tři století.

Historie

Stříbrná ložiska hory Cerro Rico (Bohatá hora) byla objevena v roce 1545 indiánským pastýřem Diego Huallpou. Zpráva o nálezu se rychle rozšířila a během několika let vyrostlo u úpatí hory město s více než 200 000 obyvateli – větší než Londýn nebo Paříž té doby. Španělský král Karel V. udělil městu v roce 1547 titul „Vila Imperial" a nařídil založení královské mincovny. První Casa de Moneda začala fungovat v roce 1572.

Původní mincovna razila primitivní macuquinas – nepravidelně tvarované stříbrné mince ražené ručním kladivem. Tyto cob coins měly garantovanou váhu a ryzost, ale hrubé provedení. Na aversu nesly španělský znak s Herkulovými sloupy, na reversu kříž. Navzdory vzhledu byly tyto pieces of eight (kusy osmi) přijímány po celém světě díky vysokému obsahu stříbra. Roční produkce dosahovala až 8 milionů pesos.

V 17. století dosáhla těžba vrcholu. Hora Cerro Rico poskytovala ročně přes 200 tun čistého stříbra. V roce 1659 zavedl vicekrál vévoda z Alby technologii amalgamace pomocí rtuti, která zvýšila výtěžnost. Potosíjské stříbro financovalo španělské války v Evropě, stavbu Escorialu a obchod s Asií přes manilské galeony. Rčení „vale un Potosí" (stojí za Potosí) se stalo synonymem obrovského bohatství.

Modernizace mincovny přišla v 18. století za Bourbonů. V roce 1767 byly instalovány šroubové lisy a začala ražba dokonale kulatých columnarios – mincí s Herkulovými sloupy a glóby symbolizujícími španělskou nadvládu nad oběma hemisférami. V roce 1772 nahradily columnarios portréty španělských králů. Potosíjské bustos (bustové osmireaály) s portrétem Karla III. a Karla IV. patřily k nejkvalitnějším koloniálním ražbám.

Války za nezávislost (1809-1825) přinesly chaos. Mincovna střídavě razila mince pro španělské royalisty i jihoamerické povstalce. Generál Antonio José de Sucre obsadil Potosí v roce 1825 a mincovna začala razit první bolivijské mince s portrétem Simóna Bolívara. Po vzniku Bolívie pokračovala výroba národních mincí – bolivianos a pesos. Vyčerpání nejbohatších ložisek vedlo k postupnému úpadku.

Ve 20. století ztratila potosíjská mincovna svůj mezinárodní význam. Produkovala především bolivijské oběžné mince a příležitostné pamětní emise. V roce 1953 byla historická budova mincovny přeměněna na národní muzeum Casa Nacional de Moneda, které uchovává kompletní sbírku potosíjských ražeb a původní mincovní stroje. Hora Cerro Rico je dodnes těžena, ale produkce stříbra je zlomkem historických objemů. UNESCO zapsalo Potosí v roce 1987 na seznam světového dědictví.

Charakteristické ražby a světový význam

Potosíjské mince se vyznačovaly vysokým obsahem stříbra (930/1000) a charakteristickou mincovní značkou – monogramem PTSI nebo písmenem P. Na španělských koloniálních mincích dominoval erb s Herkulovými sloupy a heslem „PLUS ULTRA" (Ještě dále). Symbol $ pro dolar pochází právě z grafické zkratky těchto sloupů ovinutých stuhou.

Potosíjské pieces of eight byly první globální měnou – cirkulovaly v Evropě, Africe, Asii i Americe. V Číně byly známé jako benyang (místní cizí stříbro), v arabském světě jako riyal. Americký dolar byl původně definován jako ekvivalent španělského osmireaálu. Piráti Karibiku hledali především potosíjské stříbro – legendární poklady byly většinou právě tyto mince.

Mezi nejvzácnější potosíjské ražby patří první macuquinas z roku 1574, přechodové royals – perfektně vyražené vzorové kusy pro španělský dvůr, columnarios z roku 1767, poslední španělské bustos z roku 1825 a první bolivijské ražby s Bolívarem. Unikátní jsou galanos – mince ražené z prvního stříbra každého roku jako dar králi.

Zajímavosti

• Hora Cerro Rico poskytla během koloniální éry přes 60 000 tun čistého stříbra – dost na postavení mostu z Potosí do Madridu
• Potosíjské osmireaály byly tak důvěryhodné, že je v Číně razítkovali místní bankéři jako záruku pravosti
• V dole Cerro Rico zemřelo odhadem 8 milionů indiánských a afrických otroků během 300 let těžby
• Poslední španělská galeona potopená v roce 1715 u Floridy vezla 11 milionů potosíjských osmireaálů
• Originální šroubový lis z roku 1767 v muzeu Casa de Moneda váží 10 tun a stále funguje