Poznaňská mincovna

Poznaňská mincovna byla polská královská mincovna fungující s přestávkami od 10. století do roku 1793. Historicky první polská mincovna a symbol počátků polské státnosti. Pro numismatiku je Poznaňská mincovna klíčová jako místo ražby prvních polských denárů a svědek vzniku království Polska.

Historie Poznaňské mincovny

Poznaňská mincovna vznikla za vlády Měška I. kolem roku 980 jako vůbec první mincovna na polském území. První ražby byly stříbrné denáry s nápisem MISICO (Měško) a křížem, symbolizující přijetí křesťanství 966. Boleslav I. Chrabrý razil v Poznani denáry s korunou dokumentující královské ambice. Strategická poloha v centru Velkopolska předurčila Poznaň jako kolébku polského státu.

Středověk viděl přerušovanou činnost podle politické situace. Roztříštěnost Polska omezila význam, Krakov převzal primát. Kazimír III. Veliký obnovil poznaňskou mincovnu pro velkopolské groše. Jagellonci preferovali Krakov, Poznaň razila jen příležitostně. Zlatý věk přišel paradoxně za saských králů 18. století - Augusta II. a III. modernizovali mincovnu pro ražbu tymfů a šeláků.

Dělení Polska znamenalo konec. Druhé dělení 1793 připojilo Poznaň k Prusku. Poslední polské mince vyraženy pod dohledem pruských úředníků. Mincovna krátce razila pruské groše, pak definitivně uzavřena 1794. Pruská germanizace vymazala polské stopy. Budova mincovny zbořena při stavbě pevnosti. Tisíciletá tradice první polské mincovny definitivně skončila.

Organizace a technologie

Poznaňská mincovna sídlila postupně na Ostrowie Tumskim a později v městském centru. Královský mincmistr spravoval velkopolské mincovnictví. Blízkost německých zemí přinášela technické inovace. Vodní kola na Wartě poháněla stroje od 15. století. Kvalita poznaňských ražeb odrážela politický význam - vysoká za silných panovníků, nízká v době úpadku.

Produkce závisela na dostupnosti stříbra z Olkusze nebo dovozu. Mincovní značky - P, orel, koruna. Export velkopolských mincí do Braniborska, Pomořanska a Slezska. Poznaňská mincovní škola ovlivnila severní Polsko. Archeologické nálezy dokládají širokou cirkulaci raných denárů. Muzeum Archeologiczne w Poznaniu uchovává místní numismatické památky.

Zajímovosti

• Měškův denár z Poznaně je první polskou mincí s latinským nápisem
• Boleslav Chrabrý razil v Poznani falešné německé denáry pro oslabení sousedů
• Poznaňská mincovna přežila 13 válek včetně mongolského vpádu
• Augustus II. Silný osobně navštívil mincovnu při cestě do Varšavy
• Poslední poznaňský tymf 1793 je symbolem konce polské nezávislosti
• Na místě mincovny dnes stojí Stary Browar - z mincí na pivo