Poznaň
Poznaň (polsky Poznań, německy Posen) je město v západním Polsku na řece Wartě a historické centrum Velkopolska. Na ostrově Ostrów Tumski měl jedno z hlavních sídel kníže Měšek I. a stojí tu nejstarší polská katedrála. S více než půl milionem obyvatel je dnes pátým největším městem Polska.
| Poloha | západní Polsko, řeka Warta, Velkopolsko |
|---|---|
| Nejstarší jádro | hradiště na ostrově Ostrów Tumski, sídlo Měška I. v 10. století |
| Městská práva | 1253, magdeburské právo od knížete Přemysla I. Velkopolského |
| Pruská vláda | od druhého dělení Polska 1793 do 1919, s přestávkou 1807–1815 (Varšavské knížectví); od 1815 hlavní město Poznaňského velkovévodství |
| Návrat k Polsku | Velkopolské povstání 1918–1919 |
| Mincovnictví | městská a korunní mincovna od 14. do 17. století; měděné groše Poznaňského velkovévodství 1816–1817 |
Historie
Poznaň patří k nejstarším městům Polska. Jejím jádrem je ostrov Ostrów Tumski mezi Wartou a Cybinou, kde stálo opevněné hradiště. První historicky doložený polský panovník Měšek I. tu měl jedno ze svých hlavních sídel a po jeho křtu roku 966 se na ostrově začala stavět katedrála, nejstarší v Polsku. Poznaňského biskupa zmiňuje kronikář Dětmar z Merseburku k roku 970.
Poznaň vyplenil a zničil spolu s Hnězdnem český kníže Břetislav I. při výpravě do Polska koncem 30. let 11. století. Po obnovení jednoty země za Kazimíra I. Obnovitele se těžiště polského státu přesunulo do Krakova. Roku 1253 udělil kníže Přemysl I. Velkopolský osadě mezi hradem a řekou městská práva podle magdeburského vzoru. Roku 1519 zde biskup Jan Lubrański založil vyšší školu, Lubrańského akademii.
Při druhém dělení Polska roku 1793 připadla Poznaň Prusku. V letech 1807–1815 patřila k Varšavskému knížectví, poté ji Vídeňský kongres vrátil Prusku jako hlavní město Poznaňského velkovévodství s omezenou samosprávou. Pod pruskou vládou zůstala až do Velkopolského povstání, které vypuklo 27. prosince 1918 a připojilo město k obnovenému Polsku. Roku 1919 vznikla poznaňská univerzita, dnes nesoucí jméno Adama Mickiewicze, a od roku 1921 se ve městě konají Poznaňské veletrhy, od roku 1925 jako mezinárodní. V červnu 1956 tu stávka dělníků Cegielského závodů přerostla v masové nepokoje, jejichž potlačení si vyžádalo nejméně 57 mrtvých.
Poznaň a mincovnictví
V Poznani pracovala ve středověku městská mincovna, z níž pocházejí denáry Kazimíra III. Velikého s opisem MONETA POSNANIE. Později tu působila i korunní mincovna: za Štěpána Báthoryho razila mimo jiné trojgroše z let 1584–1587, za Zikmunda III. Vasy trojgroše až do roku 1601 a za Jana II. Kazimíra Vasy také orty a dukáty. Podrobněji o ražbách pojednává heslo Poznaňská mincovna.
Pro Poznaňské velkovévodství vydalo Prusko v letech 1816–1817 měděné mince v hodnotě 1 a 3 grošů s názvem velkovévodství v opisu. Razily je pruské mincovny v Berlíně (značka A) a ve Vratislavi (značka B), nikoli v Poznani.
