Poznaň

Poznaň (polsky Poznań, německy Posen) je město v západním Polsku na řece Wartě a historické centrum Velkopolska. Na ostrově Ostrów Tumski měl jedno z hlavních sídel kníže Měšek I. a stojí tu nejstarší polská katedrála. S více než půl milionem obyvatel je dnes pátým největším městem Polska.

Poloha západní Polsko, řeka Warta, Velkopolsko
Nejstarší jádro hradiště na ostrově Ostrów Tumski, sídlo Měška I. v 10. století
Městská práva 1253, magdeburské právo od knížete Přemysla I. Velkopolského
Pruská vláda od druhého dělení Polska 1793 do 1919, s přestávkou 1807–1815 (Varšavské knížectví); od 1815 hlavní město Poznaňského velkovévodství
Návrat k Polsku Velkopolské povstání 1918–1919
Mincovnictví městská a korunní mincovna od 14. do 17. století; měděné groše Poznaňského velkovévodství 1816–1817

Historie

Poznaň patří k nejstarším městům Polska. Jejím jádrem je ostrov Ostrów Tumski mezi Wartou a Cybinou, kde stálo opevněné hradiště. První historicky doložený polský panovník Měšek I. tu měl jedno ze svých hlavních sídel a po jeho křtu roku 966 se na ostrově začala stavět katedrála, nejstarší v Polsku. Poznaňského biskupa zmiňuje kronikář Dětmar z Merseburku k roku 970.

Poznaň vyplenil a zničil spolu s Hnězdnem český kníže Břetislav I. při výpravě do Polska koncem 30. let 11. století. Po obnovení jednoty země za Kazimíra I. Obnovitele se těžiště polského státu přesunulo do Krakova. Roku 1253 udělil kníže Přemysl I. Velkopolský osadě mezi hradem a řekou městská práva podle magdeburského vzoru. Roku 1519 zde biskup Jan Lubrański založil vyšší školu, Lubrańského akademii.

Při druhém dělení Polska roku 1793 připadla Poznaň Prusku. V letech 1807–1815 patřila k Varšavskému knížectví, poté ji Vídeňský kongres vrátil Prusku jako hlavní město Poznaňského velkovévodství s omezenou samosprávou. Pod pruskou vládou zůstala až do Velkopolského povstání, které vypuklo 27. prosince 1918 a připojilo město k obnovenému Polsku. Roku 1919 vznikla poznaňská univerzita, dnes nesoucí jméno Adama Mickiewicze, a od roku 1921 se ve městě konají Poznaňské veletrhy, od roku 1925 jako mezinárodní. V červnu 1956 tu stávka dělníků Cegielského závodů přerostla v masové nepokoje, jejichž potlačení si vyžádalo nejméně 57 mrtvých.

Poznaň a mincovnictví

V Poznani pracovala ve středověku městská mincovna, z níž pocházejí denáry Kazimíra III. Velikého s opisem MONETA POSNANIE. Později tu působila i korunní mincovna: za Štěpána Báthoryho razila mimo jiné trojgroše z let 1584–1587, za Zikmunda III. Vasy trojgroše až do roku 1601 a za Jana II. Kazimíra Vasy také orty a dukáty. Podrobněji o ražbách pojednává heslo Poznaňská mincovna.

Pro Poznaňské velkovévodství vydalo Prusko v letech 1816–1817 měděné mince v hodnotě 1 a 3 grošů s názvem velkovévodství v opisu. Razily je pruské mincovny v Berlíně (značka A) a ve Vratislavi (značka B), nikoli v Poznani.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet