Ort

Ort je stříbrná mince v hodnotě čtvrtiny tolaru; německé slovo Ort označovalo čtvrtinu vyšší jednotky. V polsko-litevském státě ho od roku 1608 razil Gdaňsk, později také Bydhošť, Královec a Vilnius. Hodnota orta postupně stoupla z 10 na 18 grošů a poslední zkušební ort vznikl roku 1766.

Historie

Ve starém německém mincovnictví znamenal ort čtvrtinu vyšší jednotky. Do konce 12. století se tak říkalo čtvrtce denáru, později především čtvrtině říšského tolaru, které se říkalo také Reichsort nebo Ortstaler. Hodnota se ale v jednotlivých zemích lišila: v Kolíně nad Rýnem šlo o polovinu panského zlatého (Herrengulden), v Dánsku o korunu v hodnotě 24 skillingů a v Norsku o čtvrtinu zlatého. V českých zemích razila pražská mincovna v letech 1639 a 1648 osminu tolaru, kterou Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky uvádí jako půlort.

Nejvýraznější historii má ort v Republice obou národů. Roku 1608 začal Gdaňsk razit orty podle vzoru německého ortstaleru, aby měl vhodnou minci pro zahraniční obchod. Nový nominál se rychle rozšířil: razila ho korunní mincovna v Bydhošti, městská mincovna v Gdaňsku, lenní mincovna v Královci a později i litevská mincovna ve Vilniusu. Ort měl zpočátku hodnotu 10 grošů, ve 20. letech 17. století 16 grošů a od roku 1650 18 grošů. Za Jana II. Kazimíra Vasy se hodnota 18 grošů ustálila a přestala se řídit kurzem tolaru.

Za Augusta II. Silného byl ort roku 1717 postaven na roveň tymfu. Naposledy se ort razil roku 1766, a to jen jako zkušební ražba. Polská odborná literatura půlorty pro polské země nedokládá; katalogy je uvádějí u saských ražeb Augusta II. a Augusta III.

Podoba orta

Korunní orty Zikmunda III. Vasy z Bydhoště mají na líci poprsí krále s opisem SIGIS III D G REX POL M D LI RVS PRV M a pod poprsím číslici 16, tedy hodnotu v groších. Na rubu je královský znak. Raný gdaňský ort z let 1608–1615 nese v opisu jméno města MONETA CIVIT GEDANENSIS; gdaňské orty z poloviny 17. století mají hodnotu vyznačenou písmeny, například 1 8 G na ražbě z roku 1651.