August II. Silný

August II. SilnýAugust II. Silný (1670–1733) byl saský kurfiřt z albertinské linie Wettinů, který v Sasku vládl jako Fridrich August I. (1694–1733), a zároveň polský král a litevský velkokníže (1697–1706 a 1709–1733). Jeho mince razily saské mincovny v Drážďanech a v Lipsku, lipská i pro Polsko.

Totožnost saský kurfiřt Fridrich August I., polský král August II.
Narození a úmrtí 12. května 1670 Drážďany – 1. února 1733 Varšava
Saský kurfiřt 1694–1733
Polský král a litevský velkokníže 1697–1706 a 1709–1733
Dynastie Wettinové, albertinská linie
Mincovny Drážďany, Lipsko
Lipský mincmistr Ernst Peter Hecht, značka E.P.H. (1693–1714)
Říšský vikář 1711, vikariátní ražby z Drážďan

Historie

August II. Silný se narodil 12. května 1670 v Drážďanech. Saským kurfiřtem se stal 27. dubna 1694 po smrti svého bratra Jana Jiřího IV. a vládl jako Fridrich August I. Jeho doba je spojena s barokní přestavbou Drážďan, dvorskými slavnostmi a budováním uměleckých sbírek.

Po smrti Jana III. Sobieského (1696) se ucházel o polský trůn. Polský král musel být katolík, a August proto roku 1697 konvertoval ke katolictví. Korunován byl 15. září 1697 ve wawelské katedrále v Krakově. Sasko zůstalo luterské a obě země spojovala jen osoba panovníka – personální unie. Ve Velké severní válce (1700–1721) utrpěl August porážky od Švédska a mírem v Altranstädtu se roku 1706 musel polské koruny vzdát ve prospěch Stanislava Leszczyńského. Po ruském vítězství u Poltavy se roku 1709 na polský trůn vrátil a vládl až do smrti.

Personální unie se promítla do ražby. Pro Polsko razila i saská mincovna v Lipsku: z roku 1702 pocházejí korunní šestigroše, orty (osmnáctigroše) i tolary se značkou E.P.H. lipského mincmistra Ernsta Petera Hechta. Lipské tolary z roku 1702 se razily podle brabantské mincovní stopy, na kterou byl naladěn tolar amsterodamské banky, a označují se jako bankotolary. Patří k nim takzvaný Beichlingův řádový tolar: na líci nese čtyřikrát korunované A a číslici II kolem řádového kříže. Velkokancléři hraběti Beichlingenovi se vyčítalo, že na minci nechal místo dánského Řádu slona, který obdržel král, vyobrazit kříž Řádu Dannebrog, jehož byl nositelem sám.

Po smrti císaře Josefa I. roku 1711 spravoval August jako saský kurfiřt část Svaté říše římské coby říšský vikář. Drážďanská mincovna k tomu razila vikariátní tolary, jejich díly i dukáty s opisem VICARIUS POST MORT IOSEPHI IMPERAT.

August II. zemřel 1. února 1733 ve Varšavě. Saským kurfiřtem se po něm stal syn Fridrich August II., který jako August III. získal i polský trůn.

Mince Augusta II. Silného

Saské ražby nesou kurfiřtský titul a saský znak. Mince pro Polsko uvádějí Augusta jako polského krále a litevského velkoknížete – lipský tolar z roku 1702 má opis AUGUSTUS II D G REX POL M D LIT D SAX I C M A & W a na druhé straně korunovaný čtyřpolní znak s opisem SAC ROM IMP ARCHIM ET ELECT, tedy arcimaršálek a kurfiřt Svaté říše římské.

Při určení rozhoduje mincovna, letopočet, titulatura a značka mincmistra. Ve stejných saských mincovnách se razily saské i polské nominály.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet