Rudolf Hess
Rudolf Hess byl německý nacistický politik a dlouholetý Hitlerův zástupce ve vedení NSDAP. Proslul tajemným letem do Británie v květnu 1941, jehož motivy zůstávají dodnes předmětem dohadů. Zbytek života strávil jako vězeň ve Spandau, kde roku 1987 zemřel.
Historie
Rudolf Walter Richard Hess se narodil 26. dubna 1894 v egyptské Alexandrii, kde jeho otec vedl pobočku německé obchodní firmy. Dětství prožil v zámožném prostředí německé kolonie v Egyptě a teprve jako čtrnáctiletý přijel do Německa, aby studoval na internátních školách. Vypuknutí první světové války roku 1914 přivítal s nadšením a ihned se přihlásil jako dobrovolník. Bojoval na západní frontě, byl dvakrát raněn a ke konci války přestoupil k letectvu.
Porážka Německa zanechala v Hessovi hlubokou hořkost, kterou sdílel s miliony válečných veteránů. Po demobilizaci studoval v Mnichově ekonomii a historii u profesora Karla Haushofera, jehož geopolitické teorie o životním prostoru ho silně ovlivnily. Zapojil se do krajně pravicových kruhů a roku 1920 vstoupil do NSDAP jako jeden z prvních členů. Na Hitlera zapůsobil hluboce a stal se jeho oddaným stoupencem.
Během pivního puče v listopadu 1923 pochodoval Hess po Hitlerově boku. Po neúspěchu převratu uprchl do Rakouska, ale dobrovolně se vrátil a byl odsouzen k osmnácti měsícům vězení. Na pevnosti Landsberg sdílel celu s Hitlerem a pomáhal mu sepisovat programový spis Mein Kampf. Tato měsíce strávená v těsné blízkosti vůdce zpečetila jejich vztah a Hess se stal Hitlerovým osobním tajemníkem.
Po propuštění věrně následoval Hitlera během let stranického budování. Když se nacisté roku 1933 chopili moci, byl jmenován zástupcem vůdce ve vedení strany s pravomocí rozhodovat ve všech stranických záležitostech Hitlerovým jménem. Roku 1939 byl určen jako druhý v pořadí nástupnictví po Hermannu Göringovi. Navzdory vysokému postavení však Hessův skutečný vliv postupně slábl. Nebyl ani administrátorem jako Martin Bormann, ani ideologem jako Alfred Rosenberg, a v konkurenci bezohledných kariéristů se stále více ocital na okraji.
Večer 10. května 1941 Hess tajně odstartoval v jednomístné stíhačce Messerschmitt Bf 110 z letiště u Augsburgu a zamířil k britským ostrovům. Po téměř pětihodinovém letu vyskočil s padákem nad Skotskem a nechal se zajmout. Hodlal jednat s vévodou z Hamiltonu, s nímž se údajně setkal na berlínské olympiádě, a prostřednictvím něj nabídnout britské vládě mír. Mise skončila naprostým nezdarem. Britové Hesse internovali a Hitler zuřil.
Nacistická propaganda prohlásila Hesse za šílence, který jednal bez vědomí vůdce. Jeho jméno bylo vymazáno z veřejného prostoru a rodina upadla v nemilost. Skutečné pozadí letu zůstává nejasné. Někteří historici věří, že Hess jednal z vlastní iniciativy v bludné představě, že může zachránit Německo před válkou na dvou frontách. Jiní spekulují o tichém Hitlerově souhlasu nebo o britské zpravodajské provokaci, která Hesse vlákala do pasti.
Po válce stanul Hess před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku. Během procesu se choval podivně, tvrdil, že trpí ztrátou paměti, a střídavě působil zmateně nebo lucidně. Byl uznán vinným ze zločinů proti míru a spiknutí a odsouzen k doživotnímu vězení. Rozsudek byl mírnější než u ostatních hlavních obžalovaných, neboť soudci přihlédli k tomu, že Hess odletěl do Británie před zahájením holocaustu a nebyl přímo zapojen do válečných zločinů.
Od roku 1947 byl Hess vězněn ve spojenecké věznici Spandau v západním Berlíně společně s dalšími odsouzenými nacisty. Po propuštění posledního z nich roku 1966 zůstal jediným vězněm gigantického komplexu střeženého střídavě čtyřmi okupačními mocnostmi. Opakované žádosti o propuštění ze zdravotních důvodů narážely na sovětské veto. Dne 17. srpna 1987 byl sedmadevadesátiletý Hess nalezen oběšený v zahradním domku vězeňského areálu. Oficiálně šlo o sebevraždu, rodina a příznivci však tvrdili, že byl zavražděn.
Osobnost a dědictví
Rudolf Hess patřil k nejzáhadnějším postavám nacistické hierarchie. Na rozdíl od brutálních pragmatiků typu Himmlera nebo Bormanna působil jako idealista a fanatický věřící v Hitlerovo poslání. Jeho oddanost vůdci hraničila s náboženským uctíváním. Proslul výrokem, že nacismus není nic jiného než aplikovaná biologie, a věřil v mystické teorie o nadřazenosti árijské rasy.
Jeho role ve stranické hierarchii spočívala především v reprezentaci a zprostředkování přístupu k Hitlerovi. Podpisoval důležité dokumenty včetně norimberských rasových zákonů z roku 1935, které zbavily německé Židy občanství. Ačkoli nebyl přímým organizátorem holocaustu, nesporně patřil k architektům režimu, který genocidu umožnil.
Let do Británie z něj učinil jednu z nejdiskutovanějších postav druhé světové války. Množství konspiračních teorií tvrdí, že Hess přivezl tajné mírové návrhy, které britská vláda zatajila, nebo že muž vězněný ve Spandau nebyl skutečným Hessem. Žádná z těchto teorií nebyla přesvědčivě prokázána. Dokumenty postupně uvolňované z britských archivů naznačují spíše, že Hess jednal na vlastní pěst v naivní víře, že může zprostředkovat mír mezi dvěma germánskými národy.
Po jeho smrti byla věznice Spandau během jediné noci srovnána se zemí, aby se nestala poutním místem neonacistů. Hessovy ostatky byly pohřbeny v bavorském Wunsiedelu, kde se jeho hrob stal cílem pravicových extremistů. Roku 2011 byla rodina přesvědčena k exhumaci a zpopelnění ostatků, jejichž rozptýlení ukončilo poutě k hrobu.
Zajímavosti
- Hess strávil ve vězení Spandau čtyřicet let, z toho posledních jedenadvacet jako jediný vězeň obřího komplexu střeženého stovkami vojáků.
- Stíhačka, s níž přeletěl do Británie, je dnes vystavena v Imperiálním válečném muzeu v Londýně.
- Syn Wolf Rüdiger Hess strávil desetiletí kampaní za otcovo propuštění a po jeho smrti prosazoval teorii o vraždě.
- Hess údajně věřil v astrologii a alternativní medicínu, což Hitler považoval za excentrickou slabost svého zástupce.