Hermann Göring

Hermann Göring byl druhý muž nacistického Německa – vrchní velitel letectva, správce válečného hospodářství a jediný nositel hodnosti říšského maršála. V Norimberku byl roku 1946 odsouzen k trestu smrti a několik hodin před popravou spáchal sebevraždu kyanidem propašovaným do cely.

Historie

Narodil se 12. ledna 1893 v Rosenheimu. V první světové válce se stal stíhacím pilotem a v roce 1918 převzal velení proslulé Richthofenovy eskadry; za válečné zásluhy dostal nejvyšší pruské vyznamenání Pour le Mérite. Poválečné Německo mu nenabídlo nic srovnatelného a v roce 1922 vstoupil do NSDAP.

Při pivním puči v Mnichově roku 1923 byl těžce zraněn. Léčba morfinem přerostla v závislost, která ho provázela po zbytek života. Po nástupu nacistů k moci roku 1933 se stal pruským ministerským předsedou a vybudoval gestapo, které později předal Heinrichu Himmlerovi.

Od roku 1935 velel Luftwaffe a od roku 1936 řídil čtyřletý plán, tedy přípravu hospodářství na válku. Roku 1940, po porážce Francie, pro něj Hitler vytvořil hodnost říšského maršála a určil ho svým nástupcem. Vrchol moci ale netrval dlouho: letecká bitva o Británii selhala, Luftwaffe nedokázala zásobovat obklíčenou armádu u Stalingradu ani ubránit německá města před bombardováním a Göringův vliv slábl.

Souběžně budoval jednu z největších uměleckých sbírek Evropy – z velké části z majetku zabaveného židovským rodinám a z uměleckých děl uloupených v okupovaných zemích. Shromažďoval ji na svém sídle Carinhall severně od Berlína.

V dubnu 1945 se pokusil převzít vedení říše a Hitler ho dal zbavit všech funkcí. Vzdal se Američanům, v norimberském procesu byl souzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a odsouzen k smrti. 15. října 1946, několik hodin před popravou, se otrávil kyanidem propašovaným do cely.

Období na mincích a bankovkách

Sběratelsky patří léta 1933 až 1945 k dobře zmapovaným obdobím, ale je dobré vědět, co v nich vůbec existuje. Na oběžných mincích Třetí říše žádný z nacistických předáků není. Nesou portrét prezidenta Paula von Hindenburga, orlici s hákovým křížem nebo stavební motivy; ani Hitlerova podoba na běžné oběžné minci nikdy nebyla. Předmět, který ji nese, je proto medaile, novoražba nebo napodobenina – nikdy oběžné platidlo.

Pro české sběratele je bližší oblastí Protektorát Čechy a Morava, který měl vlastní korunovou měnu s mincemi z hliníku a zinku a s bankovkami tištěnými v Praze. Ty se dochovaly v velkém množství, takže o hodnotě rozhoduje především zachovalost, série a to, zda jde o kus s perforací Specimen, který nikdy neobíhal.